Světovými burzami opět cloumá panika. Pád špičkové americké investiční banky Bear Stearns vyvolal mrazení v zádech u mnoha investorů. Televizní zprávy opět vysílají komentáře ilustrované archivními záběry z Černého pátku 1929. Nemůže tentokrát nastat nějaký jiný černý den?
Nejprve k otázce, co se s bankou Bear Stearns vlastně stalo a proč je její pád tak významný. Český čtenář si pravděpodobně snadno vzpomene na IPB a její pád začátkem léta 2000. Existují zde jisté podobnosti: IPB byla okamžitě prodána za symbolickou cenu, nad jejími špatnými úvěry převzal záruku stát, respektive centrální banka. Rychlost prodeje byla zdůvodněna systémovým rizikem, které by pád takto velké banky znamenal pro celou ekonomiku.
Tolik podobnosti a nyní rozdíly. IPB byla - navzdory svému názvu - především komerční bankou. Tedy peněžním ústavem, jehož hlavní činností je přijímat vklady, poskytovat úvěry a tvořit zisk z úrokové marže.
Pokračování na straně 10
Dokončení ze strany 1
Investiční činnost ve smyslu obchodování s cennými papíry byla v IPB pouze doplňkovou činností. A hlavním problémem IPB nakonec byly špatné úvěry, nikoli příliš rizikové investiční pozice.
Bear Stearns naproti tomu nebyla bankou v tom smyslu, jak toto slovo chápeme ve středoevropském kontextu. Soustředila se prakticky výhradně na obchodování s cennými papíry - v české terminologii tedy šlo o makléřskou firmu. České makléřské firmy jako třeba Cyrrus, Patria Finance nebo Brokerjet však pouze vykonávají obchody na základě klientských příkazů, občas se podílejí na emisích cenných papírů a jejich zisk pochází z poplatků. Samy na trhu nespekulují, tudíž jejich podnikání je relativně málo rizikové - největší riziko plyne z možnosti, že klienti budou mít menší zájem o obchodování a příjmy z poplatků se ztenčí.
Bear Stearns naproti tomu vlastnila rozsáhlé portfolio cenných papírů. Poslední dostupná bilance z listopadu 2007 udává celkovou hodnotu investičního portfolia ve výši přes 269 miliard dolarů, z čehož asi 30 miliard připadá na problematické nástroje kryté substandardními hypotékami. Ani pokles jejich hodnoty by nemusel být kritickým rizikem, ovšem tyto investice byly financovány převážně dluhem. Bear Stearns tedy používala finanční páku, která může znásobit výnosy, ale i ztráty. Pokud náklady na dluh přesáhnou výnosy z investic, finanční páka se obrátí proti svému uživateli, a může ho i zničit.
A tak se i stalo. V případě IPB byly problémy se špatnými úvěry známy dlouhou dobu dopředu a zavedení nucené správy s následným okamžitým prodejem bylo konspirativně připravováno měsíce předem. Naproti tomu v případě investorů s pákou může ke krizi dojít během několika málo týdnů. Bear Stearns došla hotovost a octla se na dně. Společná akce Federálního rezervního systému a banky JP Morgan, která Bear Stearns převzala za výprodejovou cenu dvou dolarů za akcii, musela být „upečena“ během necelého týdne.
Mimochodem - James Cayne, předseda představenstva Bear Stearns, se během tohoto kritického týdne účastnil bridžového šampionátu v Detroitu. Již v roce 2007 byl kritizován, když v červenci strávil celý měsíc na golfu, zatímco jeho banka těžce zápolila s prvními vážnými dopady hypoteční krize. Přesto se v akvizičním plánu počítá se zlatým padákem pro špičkový management v celkové hodnotě jedné miliardy. Z celkového počtu 14 tisíc řadových zaměstnanců si ovšem polovina bude muset hledat nové pracoviště. Všichni pak ztratí drtivou většinu peněz, které předtím investovali do akcií „své“ firmy.
Další Černý pátek nehrozí Ne, svět není spravedlivý. Akcionáři Bear Stearns, stejně jako kdysi akcionáři IPB, si stěžovali, jak je možné, aby nabyvatel těžil z extrémně výhodné a státem garantované akvizice, zatímco oni přicházejí nikoli vlastní vinou o peníze. Ozvaly se námitky, že likvidace banky by přinesla větší výnos pro akcionáře.
Zájmy akcionářů však musely ustoupit snaze o udržení makroekonomické stability. Kdyby Bear Stearns šla do likvidace, zpřetrhala by se hustá síť obchodních vztahů, což by mohlo závažně poškodit fungování amerického bankovního systému. Řešení, které Fed nakonec zvolil, je samozřejmě špatné, nespravedlivé a potenciálně rizikové; je to však v konečném důsledku pravděpodobně nejméně špatné řešení ze všech možných variant. Federální rezervní systém dokázal zachránit stabilitu systému - ačkoli bude ještě chvíli trvat, než nervozita opadne.
V současnosti tedy žádný další Černý pátek nehrozí. Americká ekonomika má sice řadu problémů, ty však nejsou fatální. Kromě toho v minulosti vždy platilo, že když televize vysílají archivní záběry z roku 1929, je to osvědčený nákupní signál pro akciový trh. Bude tomu tentokrát jinak?
Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce
***
Řešení, které Fed zvolil, je špatné, nespravedlivé a potenciálně rizikové; je to však pravděpodobně nejméně špatné řešení ze všech možných variant
O autorovi| PAVEL KOHOUT, ředitel pro strategii, Partners
