Když jsem poprvé narazil na webovou stránku www.beautifulpeople.com, zmocnil se mě pocit hlubokého opovržení. O to hlubšího, oč povrchnější jsem čekal myšlenkový koncept, který se za vznikem této stránky skrývá. Nicméně stačilo pár dní, a všechno se začalo jevit v jiném světle.
Důvodem ke změně postoje nebylo ani tak nějaké nečekané osvícení či využití nabídky „bezplatných kontaktů“ s krásnými lidmi, ale shlédnutí amerického dokumentárního filmu Good Hair, což by asi nejlépe bylo přeložit jako dobrý účes. Myšlenka tohoto filmu je stejně tak jednoduchá jako fascinující. Jde o to, že americké černošky stále trpí špatnou kvalitou krátkých kučer, které se navzdory veškeré politické i ekonomické korektnosti prostě ne a ne vyrovnat božské délce a hebkosti pačesů, jimiž disponují ženy euroasijského typu.
Vlasy z cizích zdrojů Nicméně jak film velmi zábavnou formou ukazuje, kde je vůle, tam je i cesta. Vedle vynálezu chemických přípravků (relaxer), které dokážou umrtvit strukturu vlasů do té míry, že je lze následně natáhnout jak špagát (ovšem s tím, že nositelka nové hřívy riskuje popáleniny kysličníkem a dlouhodobě bábovkovitý vzhled účesu), je hlavním řešením především navazování a prodlužování vlasů z cizích zdrojů (tzv. weave). Těmito cizími zdroji jsou neodolatelné vlasy indických žen, které své chlupaté drahokamy obětují zhruba tři- až čtyřikrát za život na oltář indických božstev. Chudáci božstva si svých obětí příliš neužijí, neboť z chrámu jsou vlasy překupníky sváženy, čištěny a odvšivovány, aby se během několika dní prodávaly stejně tak netrpělivým jako kudrnatým americkým krasavicím. Ty za to platí nejen penězi (jedna „hlava“ stojí tak 1,5 až tři tisíce dolarů), ale i omezeními v soukromém životě: „krásným vlasům“ se obětuje nejen koupání, ale často i sex. Každá žena si musí nalézt takovou polohu, aby se nová vlasová dekorace nijak zvlášť nepoškodila.
A tím se dostáváme znovu k webové stránce krásných lidí. Krásnými vlasy totiž celé utrpení krásných lidí jenom začíná. Za stejnou dekoraci, které je nutné obětovat, lze stejně tak dobře považovat jakoukoliv tělesnou partii. Hlavní je výsledek. Tím je v ideálním případě proměna celkové bytosti v jednu velkou krásnou dekoraci.
To samo o sobě může být v zásadě akceptovatelným smyslem života. Rozhodně to působí roztomileji než třeba snaha eliminovat jiné rasy či pokořit jiné sociální třídy. Nicméně je třeba vzít v úvahu, že na základě současných průzkumů veřejného mínění nejen krása, ale rovněž sex výrazně prohrávají v souboji o největší životní požitek s jídlem a kulturou stolování. Podle New York Times je éra metrosexuálů dávno passé. „In“ jsou dnes tzv. gastrosexuálové, tedy muži, kteří bez ohledu na svůj vzhled dokážou zaujmout svými výkony zejména u plotny.
Skládka krásných dekorací S vědomím všech těchto souvislostí prostě již nelze pohlížet na www.beautifulpeople.com s pocitem opovržení. Pokud mediální průzkumy nelžou, jde vlastně jen o jakousi skládku víceméně antikvárních dekorací. Ty se navíc v dnešním světě vystavují nejen pro vlastní potěšení, ale i pro zvědavé oko nedokonalého diváka. Vlastně je to docela zázrak, že se někdo vůbec ještě o nějakou dekoraci snaží. Děti celosvětově tloustnou, rodiče debužírují, gastrosexuálové lížou smetanu.
Být dneska krásným již nejspíše není žádný med. Naopak. Troufám si tvrdit, že jde do jisté míry o stejně tak kvalifikovaný názor jako mít za totality dlouhé vlasy. I tehdy šlo o to, být spokojen spíše se sebou než s okolním světem. I za cenu případného opovržení. Good Hair mě naučil respektu k tomuto názoru. Nic na tom nezmění ani takové protivnosti jako nějaké stupidní webové stránky.
O autorovi| TOMÁŠ KAFKA, Autor je básník a diplomat
