Bývalou ministryni pro místní rozvoj Kláru Dostálovou zakroužkovalo 171 142 voličů, Turka 152 196 lidí a Vondru zvýraznilo 118 492 z lidí, kteří přišli k volbám. Předsedkyně komunistů Kateřina Konečná, která vedla kandidátku koalice Stačilo!, dostala 115 386 preferenčních hlasů.
Luděk Niedermayer za TOP 09 na třetím místě kandidátky SPOLU získal 88 631 preferenčních hlasů. V předchozích volbách mu přitom 67 430 preferenčních hlasů stačilo k tomu, aby se stal nejvíce kroužkovaným kandidátem. TOP 09 tehdy usilovala o hlasy voličů společně s hnutím STAN.
Poslanec Marek Benda pár dní před volbami poslal všem známým i novinářům SMS zprávu, ať podpoří jeho bratra, který je na kandidátce koalice SPOLU. Podobný způsob komunikace využívá i při své kandidatuře. V tomto případě ale Filip Benda neuspěl.
Vysvědčení pro Kolaju
V letošních volbách do Evropského parlamentu nezískal mandát lídr kandidátky Pirátů (kteří budou nyní mít jednoho europoslance) Marcel Kolaja, kterého díky preferenčním hlasům přeskočila dosavadní europoslankyně Markéta Gregorová, jež kandidovala z druhého místa.
Podobně dopadl Petr Mach, který byl v čele kandidátky SPD a Trikolory - preferenční hlasy v tomto případě určily, že jediným zvoleným europoslancem z této kandidátky bude dosavadní člen Evropského parlamentu Ivan David.
Kroužkování bylo v minulosti i hořké
Voliči ovlivnili to, kdo bude zvolen do Evropského parlamentu, už v minulosti. Například v roce 2014 se stal díky preferenčním hlasům europoslancem za TOP 09 Jaromír Štětina, který kandidoval z pátého místa, přičemž kandidátka TOP 09 a STAN tehdy získala čtyři mandáty. Před pěti lety pak byl největším „skokanem“ Alexandr Vondra (ODS), který se do EP probojoval z 15. místa, jeho strana tehdy měla po volbách čtyři europoslance. Jediným lídrem kandidátky, který před pěti lety v důsledku „kroužkování“ mandát nezískal, byl lidovec Pavel Svoboda.
Nejvíce žen v historii
Letos lidé zvolili do Evropského parlamentu nejvíce žen - osm -, což je 38 procent. Před pěti lety to bylo o jednu méně. Nejméně europoslankyň bylo v ČR zvoleno v roce 2009, kdy mandát získaly jen čtyři ženy, a měly tak zhruba 18procentní zastoupení. Průměrný věk zvolených europoslanců mírně vzrostl z 46 let v roce 2019 na nynějších 47 let. Nejstarší byla sestava zvolená v Česku v roce 2009, kdy bylo europoslancům v průměru 50 let.
Ze zvolených poslanců má nejdelší zkušenost z Evropského parlamentu Kateřina Konečná (KSČM), jež byla poprvé zvolena v roce 2014, podobně jako matador z ODS Jan Zahradil byla už v roce 2004 dva a půl měsíce mezi prozatímními zástupci České republiky. Už od roku 2014 působí v europarlamentu také Luděk Niedermayer (TOP 09) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
