Běhání do schodů zlepšuje aerobní i anaerobní vytrvalost a taky posiluje svalstvo dolních končetin. Nesporně pozitivní věc. Na Julisce mají okolo tribuny schody opravdu dlouhé a plnou měrou jich využívají k tréninku. Pořádají se i závody v běhu do schodů.
Měly by se ale pořádat taky běhy ze schodů, protože myslím, že je to náročnější. Zvlášť z těch divadelních, točitých. Při představení totiž obvykle sedáváme nahoře v jakési „kuřárně“ a na jeviště sbíháme dolů právě po točitých schodech.
Stává se, že se člověk zakecá a málem prošvihne výstup. Když se zkrátka dostatečně rychle nezřítí dolů, prošvihává. Mně se taky stalo, že jsem se zakecal, a potom jsem se snažil v běhu obléct královský plášť. Byl to duch krále v Hamletovi. Nepodařilo se a byla to velká legrace. Neměl jsem natrénováno.
Minulý týden jsme hráli Krysaře a s kolegou jsme měli poklidný pokec, když se z jeviště ozvalo buch buch buch. To přicházel Krysař. Kolega vystartoval, protože už měl být na jevišti. Buch buch buch se ozvalo ještě několikrát, scéna se nakonec odehrála, nicméně kamarád připajdal nahoru bledý – udělal si při tom běhu výron v kotníku. Ani on neměl natrénováno, takže je to jasné.
Běhejme i ze schodů!
O autorovi| Richard Tesařík, hudebník a herec
