Beletrie

Už ani nevím, kde se ta paperbacková kniha s názvem Dědictví v Champagni válela. Jelikož mě ale od dětství ještě neopustilo náruživé vrhání se po všem, co je ke čtení, mimoděk jsem ji sebrala s tím, že to bude dobré do tramvaje. Ne, není to žádný literární skvost, ale něco na té knize je. Původně jsem si myslela, že to bude jen další popis toho, jak si odvážná Američanka vykasala rukávy, spálila za sebou mosty a utekla do staré dobré Evropy. Tam se nechala okouzlit živočišností a lidskostí obyvatel její románské části Toskánska, Sicílie, Umbrie, Provence, Burgundska... Začetla jsem se a zjistila, že autorka Sarah-Kate Lynchová, která v předmluvě vypadala, že přesně splní tuhle banální kolonku, je především žena obdařená příjemnou ironií a citem pro barvité líčení prostředí. Na pozadí rázovitého koloritu, v tomto případě osudů několika vinařských rodin v kraji Champagne, líčí zvláštní příběh tří odlišných sester, které po smrti svého nerudného otce společně zdědily jeho vinice a jsou tak donuceny nalézt k sobě cestu. Postupně se vylupuje bizarní a zábavná story, která je jistě místy i sentimentální. A proč vlastně ne, vždyť city nikomu neublíží, ani laskavý konec. Ten může čtenářka – zdůrazňuji čtenářka, protože pánům tohle čtení bude asi připadat nenapravitelně pošetilé – oslavit šampaňským. Jana Machalická Sarah-Kate Lynchová: Dědictví v Champagni. Praha, Olympia 2009.