„Je to lex Babiš na druhou, protože obecnou změnou zákona řeší svoji konkrétní osobní situaci, a to nepokládáme za správné,“ řekl Bělobrádek o Babišově pozměňovacím návrhu. Za lex Babiš byl označován zákon o střetu zájmů, který omezil možnosti firem členů vlády čerpat dotace a hnutí ANO obviňovalo ostatní strany, že normu přijaly jen kvůli Babišovi.
„V případě, že tuto změnu neudělal v minulých letech, protože mu to doporučili úředníci na ministerstvu financí, pak je velmi zvláštní, že na tu jejich odbornou radu nedá a nyní reaguje zřejmě na popud veřejného mínění. My s tímto postupem nesouhlasíme,“ řekl Bělobrádek. Nechtěl ale říct, zda lidovci nakonec budou hlasovat proti zákonu, pokud se Babišův návrh stane jeho součástí. Za důležité považuje to, aby úlevy pro dárce krve byly přijaty.
‚Pokrytectví ze strany premiéra‘. Babiš odmítá řešit korunové dluhopisy na koaliční radě |
Bělobrádek také podotkl, že kolem Babišových financí je celá řada otazníků a že tyto problémy nelze dostatečně vyřešit tím, že dá předseda ANO peníze na charitu. „Je to především v zájmu pana vicepremiéra, aby všechno vysvětlil veřejnosti,“ řekl Bělobrádek. „Pokud někdo se staví do role protikorupčního bojovníka, tak jakékoli podezření z finančních machinací, jakékoli podezření z toho, že se choval nejenom nelegálně, ale i neeticky v oblasti placení daní nebo získávání majetku, takže sám důvěryhodně a jednoznačně vysvětlí. To považuji za povinnost,“ uvedl.
Babiš ke zveřejnění příjmů vyzývá ostatní politiky
Babiš je přesvědčen, že vysvětlil všechny podrobnosti o svém majetku i okolnosti vlastnictví korunových dluhopisů společnosti Agrofert, která mu do února patřila. V úterý to řekl novinářům a zároveň vyzval ostatní politiky, aby také zveřejnili všechny své příjmy z minulosti. Obhajoval rovněž návrh na dodatečné zdanění korunových dluhopisů, který chce připojit k zákonu, které má zvýhodnit dárce krve. Svůj návrh vnímá jako nápravu chyb minulých vlád.
Vicepremiér minulý týden zveřejnil zprávy auditorských firem EY a PwC, které potvrdily, že jeho zdaněné i dani nepodléhající příjmy od roku 1996 dosáhly 2,4 miliardy Kč a stačily tak na nákup dluhopisů Agrofertu za zhruba 1,5 miliardy Kč. V úterý odmítl zprávu Českého rozhlasu, že příjmy obsažené ve zprávách nesouhlasí s majetkovými přiznáními, která podával jako poslanec. Podle Babiše došlo k chybě, když v majetkových přiznáních byly uvedeny hrubé příjmy místo čistých příjmů.
Vicepremiér také obhajoval svůj návrh na zavedení dodatečného zdanění korunových dluhopisů, které dosud dani z příjmu nepodléhají. „Ten návrh je ten, který měl předložit pan (premiér Bohuslav) Sobotka (ČSSD) nebo pan (předseda TOP 09 Miroslav) Kalousek v roce 2012. Kdyby to udělali, tak od roku 2013 by se bylo zdaňovalo a nebylo by o čem mluvit,“ řekl Babiš.
Babišův návrh by měl postihnout pouze držitele korunových dluhopisů, kteří jsou ekonomicky propojeni s firmami, jež tyto obligace vydaly. „Já budu strašně rád, když KSČM a Úsvit podpoří můj pozměňovací návrh,“ řekl a vyzval i ostatní strany, aby se za jeho návrh postavily.
Babiš: Finanční správa dluhopisy kontroluje a doměřuje zdanění. Sobotka chce téma řešit na koaliční radě |
Šéf poslanců TOP 09 František Laudát označil přičlenění změny zdanění dluhopisů k zákonu, co zavádí úlevy pro dárce krve, za nemravné. „Bohužel, teď ta novela, kterou pracně jsme domluvili napříč politickým spektrem, že byla konsenzuální, se mění ve velké politikum,“ řekl a vyjádřil obavy z toho, že by Babišův návrh mohl vést k zamítnutí celého zákona.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura Babišův postup nepovažuje za férový. Vicepremiér podle něj ztěžuje schválení novely, na jejíž původním znění byla široká shoda, a ohrožuje její přijetí. „Ta tady čeká měsíce a měsíce a najednou pan ministr reaguje na svoji konkrétní životní situaci a chce měnit zákon,“ řekl Stanjura. Vyjádřil také pochybnosti o tom, zda by dodatečné zdanění korunových dluhopisů neporušilo zákaz nepřímé retroaktivity zákona.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš konstatoval, že je chvályhodné, pokud se Babiš nedanění dluhopisů snaží řešit. „Ale je otázka, proč to přichází teď, a ne od vlády. My to kvitujeme a jsme připraveni pro podobné změny i hlasovat, i když řeší věci ex post a neřeší spor, který nedoutná, ale hoří mezi ČSSD a ANO,“ řekl. Komunisté podpoří Babišovu změnu a bez ohledu na výsledek hlasování pak i celý zákon.
Také hnutí Úsvit se staví k Babišovu návrhu kladně. Šéf jeho poslanců Marek Černoch řekl, že návrh podporuje, protože přinese peníze do státního rozpočtu.
Finanční správa nechce změnu v kontrole dluhopisůFinanční správa nemá důvod měnit dosavadní praxi v kontrole korunových dluhopisů. Uvedla to v reakci na výzvu rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Praxe podle správy vychází ze zákona a je upravena příslušnými metodickými pokyny a vnitřními postupy. Finanční správa to uvedla v úterní tiskové zprávě. Zároveň dodala, že rozpočtovému výboru poskytne souhrnné informace. Sněmovní výbor minulý týden přijal usnesení, ve kterém daňovou správu pověřuje prověřením korunových dluhopisů a nastavením odpovídající metodiky. "Finanční správa samozřejmě poskytne rozpočtovému výboru souhrnné informace z požadované oblasti ve stanoveném termínu a v rozsahu, jaký umožňuje zákon. Nebude však měnit stávající zákonem i judikaturou potvrzenou správní praxi, ani vydávat nové metodické pokyny na základě objednávky sněmovního výboru," uvedla správa. Za prvé by to podle jejího vyjádření bylo zcela nadbytečné a navíc rozpočtový výbor nemá kompetenci finanční správu úkolovat. Korunové dluhopisy byly podle správy podrobeny již na přelomu let 2011 a 2012 analýzám. Z těch vyplynulo, že správa má k dispozici dostatek nástrojů, kterými provádí daňovou kontrolu i v této oblasti. To mimo jiné uvedl v pondělí i ministr financí Andrej Babiš (ANO), podle kterého finanční správa korunové dluhopisy naprosto běžně kontroluje a doměřuje jejich zdanění. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přitom v pondělí vyzval daňovou správu, aby reagovala na pochybnosti rozpočtového výboru o možném obcházení zákona při emisích takzvaných korunových dluhopisů v roce 2012. Koalice se v pondělí zabývala problémem dluhopisů na přání Sobotky. Vládní spor o korunové dluhopisy vznikl v souvislosti s tím, že Babiš nakoupil takto vydané obligace Agrofertu v hodnotě zhruba 1,5 miliardy korun. Sobotka kvůli tomu po vicepremiérovi žádal o informace, zda finanční správa záležitost prošetřuje kvůli podezření z pokusu obejít placení daně. Babiš opakovaně odmítl, že nákupem dluhopisů Agrofertu jakkoli porušil zákon. V pátek také zveřejnil dvě zprávy auditorských společností, které potvrdily, že jeho příjmy od roku 1996 postačovaly na to, aby mohl obligace nakoupit. Zveřejněné zprávy o příjmech Babiše ale podle některých médií vyvolávají pochybnosti o tom, zda měl ministr financí dost peněz na odkoupení podílů ostatních vlastníků v holdingu Agrofert a na uložení do fondu Hartenberg. Analytici společnosti TPA na uvedli, že zprávy auditorských firem se zabývaly pouze Babišovými příjmy a nelze z nich vyčíst, jaké byly jeho výdaje. |
