„Benzenu do půdy nateklo hodně. Samotná látka v podzemí bez přístupu kyslíku vydrží roky, než se rozloží. Zároveň jeho koncentrace najdeme samozřejmě i ve vodě, protože je částečně rozpustný,“ popisuje Jakub Hruška rozsah škod v Hustopečích.
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) už dříve uvedl, že havárie vlaku s benzenem je největší svého druhu na světě.
Podloží v místě nehody je podle Hrušky velmi propustné a je v něm dost vody. „Víme, že nepatrné koncentrace benzenu prosakují i do řeky Bečvy. Tam bych to ale neviděl jako nebezpečí, protože se jedná o relativně nízké koncentrace a řeka je svým proudem ještě více ředí,“ hodnotí Hruška, který je také aktivním členem TOP 09. Únik látky ale způsobuje problémy v nedalekém jezeře.
Odborník, který působí také v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd, upozorňuje, že benzen je současně hořlavý a třaskavý. I z toho důvodu podle něj nedošlo ke včasné těžbě kontaminované zeminy v kolejišti ihned po nehodě.
„Je to zkrátka nebezpečné. Nejsou s tím velké technické zkušenosti a panuje obava o životy a zdraví – z toho pramení váhavost při odklízení. Když hasiči začali odklízet vagóny, omývali místo horkou párou. Část benzenu se tak odpařila, část se vsákla. Hasiči tím vyčistili kolejiště, ale kolik benzenu je v podzemí, je obtížné říct,“ popisuje Hruška práce po nehodě nákladního vlaku.
Na místě havárie už funguje síť sond a vrtů, ze kterých se kontaminovaná voda čerpá. Hotová je také larsenová (ocelová) stěna, která má šíření benzenu do širšího okolí zamezit.
Klíčové podle Jakuba Hrušky však je, aby se co nejdříve odtěžila kontaminovaná půda, kterou se benzen dále šíří. „Myslím, že by v tomto případě mohla pomoci i armáda, protože byl konečně vyhlášen stav nebezpečí. Je to ale krok, který měl být podle mě učiněn už nejméně před týdnem,“ tvrdí.
Vytěžená kontaminovaná půda by se podle něj mohla odvážet na dobře odizolované místo. „Tam může počkat na finální dekontaminaci, která bude velmi komplikovaná. Musíme ale začít těžit,“ vyzývá Hruška.
Milionové škody pro rybáře
O dekontaminaci se snaží hasiči s rybáři také na jezeře nedaleko místa nehody, kde je koncentrace benzenu největší. „Ve spolupráci s hasiči jsme přivezli čtyři provzdušňovače vody. Hasiči nyní používají také čerpadla o průtoku 1 500 litrů za minutu a snaží se o oxidaci benzenu,“ popisuje Stanislav Pernický, předseda Českého rybářského svazu v Hustopečích nad Bečvou.
Právě rybáři by v případě hromadného úhynu museli ryby sbírat. Do oblasti platí přísný zákaz vstupu.
Rybáři na jezeře odlovili zatím jednu uhynulou štiku. „Měla v sobě 4 000 mikrogramů benzenu na kilogram masa. Naproti tomu kapři, které jsme chytili předtím běžným způsobem na udici, byli naprosto čistí. Štika je příbřežní ryba, teoreticky mohla připlout ke břehu, kde mohla narazit z první rány na podzemní vodu s benzenem. Hromadný úhyn jsme ale zatím nezaznamenali,“ popisuje Pernický.
V 17 hektarů velkém jezeře by se podle šéfa místního rybářského svazu mohla škoda vyšplhat zhruba na pět milionů korun. „Náš region patří mezi jedny z nejlépe zarybněných vod v České republice. U průměrných rybářských revírů se počítá 350 až 400 kilogramů ryb na hektar, my jsme v tomto ohledu nadprůměrní. Navíc máme v jezeře trofejní ryby – metrové štiky, kapry a candáty nebo dvoumetrové sumce,“ uvádí Pernický.
Nehoda nákladního vlaku s benzenem se stala 28. února v 11:40 ve stanici Hustopeče nad Bečvou. Část cisteren následně začala hořet. Souprava se skládala ze 17 vozů, přičemž 14 z nich vykolejilo.
