Pondělí 5. prosince 2022, svátek má Jitka
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Berg je tvárný jako trhavina

Česko

Komorní orchestr, který se vyhýbá koncertním sálům, zamířil do bývalé slévárny

Od roku 1995, kdy dirigent Petr Vrábel založil a řídí Komorní orchestr Berg, je toto svěží uskupení mladých muzikantů jakousi guerillovou bojůvkou a vítaným kontrapunktem domácí „oficiální“ hudební scény.

Berg je tvárný, plastický jako trhavina a často stejně průbojný. A má svůj vzrůstající okruh příznivců a nadšených stoupenců, kteří jsou ochotni se tísnit ve zcela zaplněných prostorách místa přepadení, ohlášeného navíc svéráznou a na první pohled rozpoznatelnou bergovskou grafikou.

Antika v tavícím tyglíku Pro jednu ze svých ztečí, nazvanou Drama antika – antické příběhy v hudbě, si Berg vybral v bývalé industriální zóně pražských Holešovic dosud „kulturně neupravenou“ slévárnu, navazující na areál La Fabrika. Dramaturgicky se v tomto programu rozmáchnul snad až příliš, když v tavicím tyglíku mísil tak rozličné hudební podoby antických příběhů, jako jsou barokní Händelovy předehry a stručné skladby Xenakise, Brittena a Hanzlíka.

Zatímco Xenakisova Aroura svými skřípoty a hluky ideálně navodila zvukovou kulisu bývalého provozu slévárny, Händel by vyžadoval přece jen více souhry a preciznosti – je zřejmé, že na rozdílu ve specializaci na hudbu barokní a moderní něco bude. Ve výstupní kontrole odlitků tak nejlépe dopadla Brittenova Phaedra s mezzosopranistkou Evou Garajovou.

Dobře se uvedla premiéra fragmentu opery Tomáše Hanzlíka podle dekadentního básníka Jiřího Karáska ze Lvovic Sen o říši krásy (mezzosopranistka Jana Dvořáková jako Krásný rybář a kontratenorista Jiří Mikušek v roli Císaře).

Příběh o říši, kde panovník musí být nejkrásnější, a když zestárne, je popraven a na jeho trůn usedne mladší adept, jehož krása se teprve vzpíná ke svému vrcholu, byl dráždivě umocněn nejen výkony sólistů, ale i syrovým prostředím haly. Korespondoval s pointou Karáskova Snu: nový císař sice udělí tomu starému milost, ale věrný sluha starého císaře již tomu novému podal v číši smrtící jed.

Série produkcí Bergu naplánovaných na podzim 2009 slibuje v září nad jímkami bubenečské kanalizační čistírny Kruh – program s tancem na hudbu Johna Adamse nebo Luboše Fišera, v říjnu pak ve Španělské synagoze Cinegogu, kdy celovečerní němý film Hladová srdce zazní s živým doprovodem orchestru a novou původní hudbou Jana Duška. V listopadu se ve Veletržním paláci odehraje Černé na bílém v režii Skutru a konečně v prosinci budou mít posluchači příležitost se vznášet v Nebeské společnosti Michala Nejtka, Betty Olivera a Benjamina Brittena s Bergem v sále Martinů Lichtenštejnského paláce.

Představme si asociační experiment, kdy respondent má bez přemýšlení odpovědět na otázku: Co je to Berg? Odpovědí většiny navštěvníků nejspíš bude: Mladí, hudbou posedlí profesionální muzikanti, kteří hledají nejen pozoruhodná místa pro své produkce, ale i repertoár, který jinde neuslyšíte. A to není za čtrnáct let existence málo.

Berg spolu s neúnavnou manažerkou Evou Kesslovou kombinuje hudbu s divadlem, filmem, baletem, pantomimou, videoartem, výtvarným uměním. Jsou zajímaví – a věří tomu, co hrají.

lidovky.cz

***

Záznam jednoho z představení najdete na www.lidovky.cz

Berg kombinuje hudbu s divadlem, filmem, baletem, pantomimou, videoartem nebo výtvarným uměním. Jsou zajímaví – a věří tomu, co hrají

Autor: