ŘÍM/PRAHA Sjednotil italskou pravici, vyčistil Neapol od odpadků a ustál skandál s 18letou modelkou. Nyní se problémy Silviu Berlusconimu vrátily jako bumerang, který během letu nabral na síle. Objevily se nové sexuální aféry, z nichž 74letý italský premiér už nevychází jen jako nestárnoucí proutník, ale spíše jako stařík pokleslých mravů. Smetí se v Neapoli začalo opět hromadit a o víkendu proti Berlusconimu vystoupil i jeho někdejší spojenec Gianfranco Fini. „Takhle už dál pokračovat nemůžeme,“ prohlásil v neděli bývalý předák postfašistů před stoupenci své nově založené pravicové strany Budoucnost a svoboda pro Itálii (FLI). Berlusconiho vyzval, aby „se rozhodl podat demisi“, a oznámil úmysl stáhnout své lidi z vlády a připravit ji o podporu v parlamentu – pokud Berlusconi neprovede zásadní změny. Na to ovšem mluvčí premiérova uskupení Lid svobody opáčil, že rezignovat by měl spíš sám Fini, který je šéfem dolní komory italského parlamentu.
Slovní přestřelkou ovšem Berlusconiho potíže nekončí. V Itálii se nyní čím dál více mluví o doutnající vládní krizi a spekuluje se i o předčasných volbách. Dokonce se už skloňuje i jméno možného šéfa případné prozatímní vlády, kterým by se prý mohl stát ministr hospodářství a financí Giulio Tremonti. Zatím jediným hmatatelným problémem pro premiéra je ovšem jen včerejší pokles kurzu akcií jeho mediálního impéria Mediaset.
Ještě nedávno se přitom situace pro Berlusconiho vyvíjela příznivě. Itálie na rozdíl od Řecka či Španělska zůstala ušetřena větších finančních otřesů a voliči věřili vládnímu ujišťování o dobrém stavu ekonomiky. Pak se ale na hlavu premiéra začaly kupit problémy.
Mezi osobní aféry patří jako již několikrát v minulosti skandály sexuálního rázu. Ať už jde o tvrzení prostitutky Patrizie D’Addariové, že Berlusconi využíval jejích služeb, především pak ale výpovědi teprve nedávno 18leté břišní tanečnice marockého původu Karimy el-Mahrúgové alias Ruby Rubacuouri. Podle ní se v premiérově vile nedaleko Milána odehrávaly sexuální orgie známé jako „bunga bunga“. Dívka také prohlásila, že od premiéra dostala jako dárek sedm tisíc eur, dušovala se ale, že ona v premiérově posteli neskončila.
Aféra dostala další rozměr, když se ukázalo, že Berlusconiho úřad v květnu orodoval na policejní stanici, kam se dostala kvůli obvinění z krádeže, za její propuštění. Premiér na tyto aféry reagoval svým obvyklým vzdorovitým způsobem – je prý lepší mít slabost pro hezké dívky než být homosexuál...
Tato slova pobouřila nejen levicové liberály, ale například i Berlusconiho vládní kolegyni, ministryni pro rovné příležitosti Maru Carfagnovou (paradoxně i o ní se špitalo, že se s premiérem zapletla).
Problémy se ale začaly objevovat i v politice a ekonomice. Schvalování záchranných opatření začalo váznout, v průzkumech veřejného mínění začala Berlusconiho Lidu svobody šlapat na paty opoziční Demokratická strana. Pro italského premiéra je nyní největší nadějí zřejmě to, že pád vlády a předčasné volby si nepřeje ani jeho někdejší spojenec a současný rival Fini. Jak podotkl britský týdeník The Economist, jinak by totiž právě on mohl být ocejchován jako ten, kdo zradil pravici a destabilizoval Itálii. To ale Berlusconimu na dosloužení mandátu až do roku 2013 stačit nemusí.
