Italský ústavní soud rozhoduje o zákonu, který chrání nejvyšší představitele země před trestním stíháním. Pokud bude označen jako protiústavní, premiérovi hrozí, že se znovu otevře vyšetřování jeho četných skandálů.
ŘÍM/PRAHA Korupce, daňové podvody, nesrovnalosti v účetnictví či nelegální financování politických stran. Italský premiér Silvio Berlusconi má za sebou pestrou minulost. Kvůli četným skandálům byl sice několikrát odsouzen, ale vždy se mu podařilo pomocí peněz nebo právnických kliček uniknout spravedlnosti. Teď ho jeho skandály možná položí na lopatky.
Italský ústavní soud totiž v těchto dnech jedná o osudu kontroverzního zákona, který premiér zavedl v roce 2008, když se potřetí ujal svého úřadu. Zákon zaštiťuje čtyři nejvyšší politické představitele státu - prezidenta, premiéra a předsedy obou komor italského parlamentu před trestním stíháním po dobu funkčního období. Podle jeho odpůrců zákon porušuje článek 3 v ústavě z roku 1948, v němž stojí, že všichni občané jsou si rovni před zákonem. Soudci už jednou podobný zákon, který schválila Berlusconiho bývalá vláda, zamítli v roce 2004. Z toho hodlají vycházet i při nynějším rozhodování.
„Jedna věc je bránit se při procesu, a druhá věc bránit se před procesem,“ citovala agentura Bloomberg Alessandra Paceho, který vyučuje právo na univerzitě v Římě. Konečný verdikt ústavního soudu má být známý v příštích dnech.
Berlusconiho právníci se brání tím, že zákon byl v roce 2008 vytvořen zejména proto, aby se politici mohli plně koncentrovat na řešení ekonomické krize v Itálii a nemuseli se zabývat korupčními skandály. Pokud soud rozhodne, že je zákon protiústavní, premiérovi hrozí opětovné prošetřování jeho předchozích kauz.
Jedním z nejaktuálnějších je korupční skandál, za který byl začátkem letošního roku odsouzen jeho bývalý britský právník David Mills. V 90. letech měl přijmout od Berlusconiho úplatek ve výši 600 tisíc eur za to, aby u soudu svědčil falešně v jeho prospěch. Mills dostal 4,5 roku vězení, Berlusconiho ochránila imunita.
Naposledy byl Berlusconi obviněn z korupce před několika dny milánským soudem kvůli dvacet let starému případu. O koupi obřího vydavatelství Mondadori tehdy usilovala jak Berlusconiho společnost Fininvest, tak mediální skupina patřící Carlovi de Benedettimu, který je Berlusconiho dlouholetým obchodním konkurentem. Soud nakonec v roce 1991 rozhodl ve prospěch Fininvestu. Později ale vyšlo najevo, že Berlusconiho právník soudce uplatil. Premiér tak podle verdiktu milánského soudu nese jako ředitel společnosti za korupci odpovědnost. Fininvest navíc musí zaplatit Benedettiho společnosti odškodné ve výši 750 milionů eur.
Zastánci Berlusconiho včetně jeho samého vidí za pokusem zrušit zákon o imunitě promyšlené snahy členů italské opozice. Za nitky tak podle nich tahá především Benedetti, který se snaží současnou italskou vládu svrhnout.
Podle analytiků má Berlusconi tentokrát namále. Pokud zákon neprojde, vyjdou na povrch všechny premiérovy hříchy, z nichž některé jsou tak závažné, že by ho mohly připravit o úřad. „Riskuje, že váha mnohých obvinění na něj dopadne s mnohem větší silou než jeho sexuální eskapády, které jsou většině jeho voličů jen k smíchu,“ citovala agentura AFP odborníka na politické vědy Marca Tarchiho.
Berlusconi se ale vzdát nehodlá. „Chci dát celé opozici na vědomí, že tato vláda dokončí svoje pětileté funkční období,“ reagoval na poslední události.
***
Premiér a jeho výroky
„Mám málo vlasů, protože můj mozek je tak velký, že je vytlačuje,“ vtipkoval Berlusconi v květnu 2001. „Ti největší nadšenci jinou práci určitě najdou, aspoň načerno,“ povzbudil premiér dělníky propuštěné z Fiatu. „Věřím, že kdybych opustil politiku hned teď, Itálie by padla do rukou komunistů,“ řekl listu The New York Times. „Když se starám, dbaje o zájmy všech, i o svůj vlastní zájem, nemůžete mluvit o střetu zájmů,“ řekl u soudu v roce 2003. „V Itálii jeden režisér točí o nacistických koncentračních táborech. Navrhnu mu vás na roli kápa,“ řekl Berlusconi na adresu německého poslance Martina Schulze v Evropském parlamentu, který vyslovil obavu, aby Berlusconiho vládnutí nekopírovalo předválečnou historii. Berlusconi se podle něj snaží urvat co největší vliv a moc.
„Chci dát celé opozici na vědomí, že tato vláda dokončí svoje pětileté funkční období.“
„Jedna věc je bránit se při procesu, a druhá věc bránit se před procesem.“
