Kritikům centrální banky nejvíce leží v žaludku to, že v krizi pomohla velkým finančním institucím, ale ne již obyčejným Američanům. Podle agentury AP je kontroverzní především záchrana pojišťovacího giganta AIG, který obdržel 180 miliard dolarů. Takový krok prý mimo jiné povzbuzuje firmy k riskantnímu chování, protože mohou očekávat, že je vláda v případě potíží vytáhne z bryndy.
Podle šéfa centrální banky, kterého prezident Barack Obama do jejího čela opět nominoval již před několika měsíci, ale šlo o opatření nutná pro záchranu finančního systému. „Kroky, jimiž se vláda loni na podzim snažila předejít finančnímu kolapsu, byly bohužel nutné pro odvrácení celosvětové ekonomické katastrofy, která se mohla v délce a vážnosti rovnat Velké hospodářské krizi, s hlubokými důsledky pro naše hospodářství a společnost,“ napsal Bernanke ve svém článku pro deník The Washington Post. Fed je nicméně kritizován i za to, že finanční krizi nepředvídal a svou politikou nízkých úrokových sazeb v letech 2002 až 2006, jež umožnila půjčování i nesolventním lidem, i umožnil. Byť jde především o dědictví předchozího šéfa Fedu Alana Greenspana, jehož vystřídal v únoru 2006, je možné, že Bernanke nyní v Senátu sklidí nechuť veřejnosti vůči instituci, již vede. Řada demokratických i republikánských senátorů o něm sice mluví pozitivně a stejně hodnotí i jeho roli v krizi, během slyšení však spíše budou mluvčími svých rozhněvaných voličů.
Dalším kritickým bodem během slyšení budou téměř nepochybně současné návrhy Kongresu na omezení pravomocí centrální banky, které jsou výrazem nespokojenosti s její činností před finanční krizí a během ní. V Senátu tak právě šéf bankovního výboru Christopher Dodd mimo jiné navrhuje odejmout Fedu dohled nad velkými bankami, Sněmovna reprezentantů zase chce, aby Kongres mohl auditovat jeho rozhodnutí o úrokových sazbách. „Přestože jsem fanouškem Bena Bernankeho, myslím si, že to, co se stalo během poslední krize, podkopalo část důvěryhodnosti Fedu,“ poznamenal člen senátního bankovního výboru Bob Corker.
Šéf centrální banky přitom s těmito úpravami nesouhlasí. Podle něj by ohrozily samotné fungování Fedu a jeho nezávislost. „Amerika nyní více než jindy potřebuje silnou, nepolitickou a nezávislou centrální banku vybavenou nástroji, které jí umožní prosazovat finanční stabilitu a pomoci kormidlovat ekonomiku do obnovy bez inflace,“ uvedl rovněž v článku pro The Washington Post.
Bernankemu, který 13. prosince oslaví 56. narozeniny, současný mandát v čele Federálního rezervního systému, který plní roli americké centrální banky, končí 31. ledna příštího roku. Do funkce jej jmenoval předchozí americký prezident George W. Bush. Jako ekonoma jej zajímá především období Velké hospodářské krize ze 30. let minulého století.
Ve funkci pak shodou okolností musel řešit největší ekonomické obtíže od té doby.
