PRAHA Proslulá pražská vila Bertramka, ve které Wolfgang Amadeus Mozart dopsal operu Don Giovanni, se vrací právoplatným majitelům. Bertramku v roce 1929 odkoupila od mezinárodní nadace Mozarteum česká Mozartova obec. Komunisté ale obec v roce 1986 protiprávně donutili, aby se vily vzdala. Českým soudům trvala náprava křivdy bezmála 18 let. Od minulého čtvrtka ale Bertramka po rozhodnutí pražského vrchního soudu definitivně náleží Mozartově obci.
Předseda Mozartovy obce Tomislav Volek rozsudek vítá a plánuje změny. „Máme připravený nový scénář stále expozice. Ta dosavadní je sice efektní, o vztahu Mozarta k Praze ale příliš nevypovídá,“ řekl LN Volek. Obec také podle něj plánuje pořádání pravidelných mozartovských koncertů pro veřejnost.
Dosavadní vlastník Bertramky Praha 5 prohru nekomentoval. Sdílnější nebyl ani Karel Muzikář, který již léta v Bertramce provozuje Mozartovo muzeum. „Zatím se na to nekoukám nijak, víte, tady sněží, pá pá,“ vzkázal Muzikář z Alp. Mozartova obec odkoupila Bertramku od mezinárodní nadace Mozarteum v roce 1929 a vilu draze opravila. Po roce 1948 nechal režim obec živořit. Mozarteum totiž Čechům část kupní ceny odpustilo, vymínilo si ale, že Mozartova obec Bertramku na nikoho jiného nepřevede, jinak bude chtít doplatek ve výši 70 tisíc dolarů. Bertramka mezitím chátrala, Mozartova obec ale nijak zasáhnout nemohla – režim jí totiž zabavil peníze a o vile rozhodoval sám. Generální útok přišel v 80. letech, kdy ministerstvo financí vymyslelo kličku, jak vilu „legálně“ získat. V roce 1986, tedy 31 let po válce, prohlásilo Československo Mozarteum za německé a uplatnilo na ně Benešovy dekrety. Tím se stát zbavil hrozby, že bude muset platit. Mozarteum ani rakouské úřady ovšem navíc pro jistotu nikdo o této operaci neinformoval.
V roce 1986 stát vilu rekonstruoval a Mozartovu obec, kterou před tím obral o peníze, postavil do role dlužníka. Obec se pokoušela tlaku vzdorovat, ale nakonec vilu darovala státu. Po roce 1989 se obec začala Bertramky domáhat s tím, že darovací smlouva byla podepsána pod nátlakem.
V listopadu 1991 ale soudkyně pražského městského soudu Naďa Miková nároky obce odmítla s tím, že nátlak nelze prokázat. Dalších 18 let si soudy případ bezúčelně přehazovaly. Teprve Ústavní soud rozhodl jinak, když v roce 2004 předchozí verdikty zrušil. I poté ovšem Miková, nehledě na Ústavní soud, odmítla vilu vydat. Zasáhnout proto musel vrchní soud.
