Financování vrcholového sportu se má změnit.
Sportovci prý dostanou více peněz.
PRAHA Čeští reprezentanti mají být podle ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy státem podporováni jinak než dosud. Podrobnosti změn, které se připravují, však zatím úřad tají.
„Chceme najít víc prostředků na zajištění reprezentantů,“ řekl před několika dny náměstek ministra školství Jan Kocourek. Finance pro sportovce se prý budou snažit ušetřit na administrativě.
Vsoučasnosti existují v České republice na základě zákona o podpoře sportu tři státní sportovní centra. Kromě Dukly, která patří pod ministerstvo obrany, jsou to centra pod ministerstvy školství a vnitra. Tato tři centra dostala letos na svou činnost 343 miliony korun, z toho Dukla 147 milionů a sportovní centrum ministerstva vnitra 113 milionů.
Mezi českými sportovci v Pekingu se v souvislosti s plánovanými změnami rozšířila informace, že premiér Mirek Topolánek při návštěvě olympijského českého domu mluvil o možném sloučení těchto tří státních sportovních center. Na tento nápad reagovali pobouřeně představitelé Dukly i někteří sportovci. Podle náměstka Kocourka šlo ale o fámy.
Ministerstvo školství rozděluje kromě peněz pro sportovní centra také dotace na sportovní reprezentaci jednotlivým svazům. Dostávají finance na přípravu a účast na sportovních akcích a také podle úspěšnosti na nich. Další prostředky získávají sportovní svazy od Českého svazu tělesné výchovy.
Podle Petra Lakomého, zástupce ředitele Dukly, dává stát do sportu vzhledem k velikosti rozpočtu relativně hodně financí. „Je to ale málo, když se to porovná s řadou vyspělých zemí, které si sport zabezpečují velmi podobným způsobem jako my.“ Jako příklad jmenuje Petr Lakomý Německo, Francii nebo Itálii. „Myslím, že se stát o vrcholové sportovce stará dobře. Je ale pravda, že nikdy není nic ideální,“ myslí si střelkyně, olympijská vítězka Kateřina Emmons. Kdyby stát dával vrcholovým sportovcům více peněz, mohlo by se jich víc účastnit mezinárodních soutěží. Větší úspěchy by to ale podle Emmons automaticky nepřineslo.
Navýšení státních příspěvků by podle reprezentačního trenéra Michala Vachuna uvítali judisté. Mezi nimi jsou velmi nadějní reprezentanti, protože ale nejde o sport s masovou oblibou, dotace jsou menší. „Uvítali bychom větší diferenciaci rozdělování státních dotací. Stát by měl umět najít a podpořit špičkového sportovce,“ přeje si Vachun. Podle něj si dnes judisté polovinu financí vydělávají sami například pořádáním ziskových sportovních akcí.
Vyššími dotacemi si někteří odborníci vysvětlují úspěch Británie na letošních olympijských hrách. „S penězi navíc přišla větší profesionalita,“ píše týdeník Economist. Sportovci si prý díky nim mohli dovolit například přední nutriční poradce a psychology.
Některé sporty ale možná o dotace přijdou – ty neolympijské. Ministerstvo školství totiž podle TV Nova nepočítá ve svém rozpočtu na další čtyři roky s floorbalem, akrobatickým létáním, kuželkami a bowlingem.
***
„Myslím, že se stát o vrcholové sportovce stará dobře,“ říká Kateřina Emmons
Armádní olympijští vítězové (1920 - 2008)
jméno sport (disciplína) rok, místo
Ventura František jezdectví (skok) 1928 Amsterdam
Brzák Jan kanoistika (C2 1000 m) 1936 Berlín
Zátopek Emil atletika (10 km) 1948 Londýn
Čapek František kanoistika (C1 10 km) 1948 Londýn
Torma Julius box (velterová váha) 1948 Londýn
Zátopek Emil atletika (5 km, 10 km, 1952 Helsinky
maratón)
Zachara Ján box (pérová váha) 1952 Helsinky
Kozák Václav veslování (dvojskif) 1960 Řím
Daler Jiří cyklistika (stíhací závod) 1964 Tokio
Kůrka Jan sportovní střelba (LM) 1968 Mexiko
Tkáč Anton cyklistika (sprint) 1976 Montreal
jméno sport (disciplína) rok, místo
Macela Luděk fotbal 1980 Moskva
Vízek Ladislav fotbal 1980 Moskva
Rott Oldřich fotbal 1980 Moskva
Štambacher František fotbal 1980 Moskva
Netolička Jaroslav fotbal 1980 Moskva
Kunzo František fotbal 1980 Moskva
jméno sport (disciplína) olympiáda
Varga Miroslav sportovní střelba (LM) 1988 Soul
Pribilinec Jozef atletika (chůze 20 km) 1988 Soul
Železný Jan atletika (oštěp) 1992 Barcelona
Změlík Robert atletika (desetiboj) 1992 Barcelona
Hilgertová Štěpánka vodní slalom (K1) 2000 Sydney
Valenta Aleš lyžování akrobacie (skoky) 2002 Salt Lake City
Šebrle Roman atletika (desetiboj) 2004 Atény
Neumannová Kateřina lyžování běh (30 km VT) 2006 Turín
Špotáková Barbora atletika (oštěp) 2008 Peking
Kostelecký David sportovní střelba (trap) 2008 Peking
Odměny
Českého olympijského výboru
za olympijské medaile z Pekingu
zlatá medaile
1 milion korun
stříbrná medaile
600 tisíc korun
800 tisíc korun pro dvojici
bronzová medaile
300 tisíc korun
