Úterý 27. října 2020svátek má Šarlota, Zoja, Zoe 11 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Bez důvěry bude mrtvol přibývat. Jsme na hraně totálního kolapsu, míní matematik Levínský

Problém českých politiků je jejich krátkodobé uvažování, říká René Levínský.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Problém českých politiků je jejich krátkodobé uvažování, říká René Levínský.... | foto: STUDIO RUBÍN, LENKA GLISNÍKOVÁ

Praha Do konce roku bude v Česku kvůli covidu-19 minimálně pět tisíc mrtvých a představa, že vládní opatření budou trvat jen čtyři až šest týdnů, je optimistická, říká matematik a ekonom René Levínský z CERGE-EI. Podle něj je jedním z hlavních problémů nedůvěra lidí ve vládní opatření a to, že chybí cíl, kam směřujeme.

Lidovky.cz: Vláda přijala tento týden nová opatření proti šíření nového koronaviru. Bude to podle vás fungovat?
Dříve nebo později to samozřejmě fungovat bude, protože si lidé uvědomí, že jde do tuhého. Otázkou je, co si představujeme pod pojmem fungovat. Není totiž jasné, co je naším cílem. Jsou tu dvě strategie. První je, že chceme mít epidemii nějakým způsobem pod kontrolou díky testování, trasování a karanténě, v té druhé strategii máme jiný cíl, jednoduše nechceme, aby nám kvůli přílišnému počtu nemocných zkolabovaly nemocnice.

Pokud jdeme první cestou, musíme vyjít z nízkých čísel, kdy je nemoc potlačena, nově nakažených jsou řádově stovky denně a jsme schopni najít a hasit lokální ohniska. Pokud zvýšíme kapacity, můžeme to dělat i třeba při dvou tisících nakažených denně. V takové situaci budeme nuceni držet v karanténě či v izolaci jen malou část populace, která se ale samozřejmě bude dost rozčilovat, že oni jsou na tom hůře než ostatní. Je to náročné na komunikaci. A vyžaduje to solidaritu a ochotu omezit se od těch, kdo byli vytrasováni.

Ve společnosti na tomto řešení není shoda. Je tu velká skupina lidí, která si přeje, ať je nakažených co nejvíc. Ať všichni díky tomu získají protilátky a máme to všichni rychle za sebou. Tito lidé věří, že protilátky po infekci vydrží dlouho. Což není vyloučené, ale není to prokázané. 

Je poučné sledovat situaci v brazilském Manausu, jenž byl promořen ze dvou třetin, ale v posledních týdnech zde epidemie opět propuká a zdá se, že u některých lidí protilátky vyprchaly již po dvou či třech měsících. V každém případě druhá strategie spočívá v tom, že se budeme snažit udržet počet infikovaných tak vysoký, kolik vydrží nemocnice. Před hranou kapacit zdravotnického systému dupneme na brzdu. Čtyři nebo šest týdnů budeme doma a pak se znovu rozjede párty.

Vojáci nakládali 17. října 2020 ve skladech v Hradci Králové materiál pro polní...
Vojáci nakládali 17. října 2020 ve skladech v Hradci Králové materiál pro polní...

Musíme se domluvit, co zvolit. Já jsem byl od začátku jednoznačným zastáncem první možnosti. Druhá možnost se ale lépe komunikuje, protože to doléhá na všechny stejně, společnost se uzavírá a otevírá pro všechny. Nikdo nikomu nic nezávidí.

Lidovky.cz: Ano, ale jak teď vypadá současná situace s infekcí a opatřeními?
Matematické modely umí docela dobře předpovědět, co se stane za čtrnáct dní. Protože vývoj nemoci čtrnáct dní dopředu ovlivňuje naše chování v minulých čtrnácti dnech. Z toho plyne, že za čtrnáct dní bude na jednotkách intenzivní péče přibližně tisíc lidí, což je zhruba kapacita našeho zdravotnického systému. Problém není ani tak v počtu postelí, ale v počtu lidí, odborníků, kteří budou např. obsluhovat ventilátory. Těch je omezený počet a nelze je proškolit za týden. Předpokládám přitom, že počty hospitalizovaných se zdvojnásobí za čtrnáct dní, což už počítá s účinností některých zavedených opatření, protože dosud se čísla zdvojnásobovala za jedenáct dní. Musíme tedy prudce dupnout na brzdu. Na tom se shodnou zastánci obou výše uvedených strategií.

Lidovky.cz: Zpočátku ministr zdravotnictví Roman Prymula mluvil nejen o nutnosti odvrátit kolaps zdravotnictví, ale i o tom, že je třeba dostat rychle reprodukční číslo pod jedna, ještě předtím, že ho chce stáhnou na 0,8 ze současných asi 1,4.
Málo lidí rozumí tomu, co je reprodukční číslo 0,8. Znamená to, že jeden infikovaný nakazí v průměru dalšího 0,8 člověka. Když to použiji na počet mrtvých (který se od počtu nakažených odvíjí) a vezmu situaci, v níž umírá sto lidí denně, tak o deset dní později to bude 80 denně, za dalších deset 64 a tak dále. Zpomaluje to pomalu. Navíc výpočet reprodukčního čísla nemusí být momentálně přesný. Počítá se hlavně z počtu nakažených, ale to, co dnes vidíme jako nakažené podle pozitivity testů, neodpovídá realitě. 

Podle našich modelů máme momentálně asi 400 tisíc nakažených, testy jich odhalily jen přes 80 tisíc. Na svém Twitteru vědec Marián Hajdúch uvádí, že z pacientů, kteří přicházejí na zákrok do olomoucké nemocnice a jsou testováni na přítomnost nového koronaviru, je zhruba pět procent pozitivních. Může tady tedy být půl milionu nakažených. 

Každopádně jsme v situaci, že i kdybychom se s nikým nestýkali a každý se zavřel doma do špajzu, bude tento trend strašně dlouho dobíhat. Nyní máme padesát mrtvých denně, bude jich sto a není šance, že by to kulminovalo na menším čísle než 120 někdy za tři týdny. Teprve pak čísla mohou začít pomalu klesat. Pravděpodobnost, že by nárůst úmrtnosti v ČR v souvislosti s covidem-19 byl v příštích třech měsících nižší než pět tisíc obyvatel, je velmi malá. Musíme šlápnout na brzdu nejvíc, jak umíme.

RENÉ LEVÍNSKÝ (1970)

■ Narodil se v roce 1970.

■ vystudoval matematické modelování na FJFI ČVUT

■ v letech 2006 až 2015 pracoval jako zástupce ředitele Ústavu Maxe Plancka pro ekonomii v Jeně, SRN.

■ Od roku 2016 žije opět v ČR, pracuje na CERGE-EI, v roce 2020 byl jedním ze spoluzakladatelů Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP).

Lidovky.cz: Šlápli jsme na brzdu dost?
Záleží na tom, jak moc to budou lidé dodržovat. Když se život zaškrtí moc, lidé se mohou rozčílit a přestat omezení dodržovat. Takže si pak nepomůžeme. Nicméně opatření, která byla schválena, odpovídají návrhům našeho Centra pro modelování biologických a společenských procesů. Jsem ale ostře proti tomu, aby se lidem říkalo, že je to na dva či tři týdny.

Problém vlády spočívá v tom, že ji zajímá jen to, aby opatření vypadala dobře dnes. Takže oznámí, že opatření budou trvat dva či tři týdny, aby to občané lépe vzali. Jenomže za tři týdny bude kabinet v situaci, kdy nebude moci omezení rozvolnit, což vyvolá oprávněný odpor a dojem, že vláda lže. Naštěstí pevný termín trvání opatření byl vyhlášen nakonec jen u uzavření prvního stupně základních škol, byť to celkově dělá trochu jiný dojem. V Izraeli byl vyhlášen tvrdší lockdown nežli v ČR (s omezenou možností vycházet ven) a trval měsíc. Izrael ho přitom vyhlásil z hlediska rozvoje epidemie dříve než my, testuje více a stále má 40–50 mrtvých denně. I předpoklad, že u nás bude nutné, aby opatření trvala čtyři až šest týdnů, je velmi optimistický.

Lidovky.cz: Jaká je tedy pravděpodobnost, že zafungují současná opatření a v průběhu čtyř či šesti týdnů číslo R klesne pod jedna?
Srazit číslo R těsně pod jedna znamená jen to, že situace se nebude dál zhoršovat, že budeme v této hrůze s mrtvými dál pokračovat. Dosáhnout u čísla R úrovně 0,8 je málo ambiciózní, nemocnice se takovým tempem nedostanou z problémů ani do Vánoc. Čímž nechci říct, že opatření jsou špatná, vláda udělala to nejlepší, co mohla udělat. Nic víc už v podstatě zavřít nemůže, další úrovní jsou už jen zákaz vycházení z bytů jako ve Wuchanu. Jde o to, aby lidi vzali ten problém za svůj, což fungovalo na jaře.

V České republice je navíc problém, že tu nemáme jasné autority, jako je třeba v Německu Ústav Roberta Kocha pro kontrolu a prevenci nemocí, kde jeho odborná prohlášení všichni berou jako danou věc. Máme jen svobodná média, pro něž je kvůli čtenosti ideální proti sobě postavit dva názory, například držitele Bludného balvanu Jana Hnízdila a hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala ve stylu „pět minut pro Hitlera, pět minut pro Žida“. To je ovšem pro prosazení expertního názoru peklo. Jistě, těžko chtít po médiích, aby převzala zodpovědnost, kterou nemá vláda. Lidé jednoduše netuší, koho poslouchat a komu věřit. Občané nemají šanci se v džungli zpráv zorientovat. Pak se čeká, až budou kolabovat nemocnice, protože mrtví už jsou neoddiskutovatelný argument. To je ale strašně pozdě.

Lidovky.cz: Chápu, že když to lidé nevezmou za své, nebude to fungovat. Pokud ano, pomohou současná opatření?

Na jaře nám R rychle kleslo na 0,5. Pokud by to lidé vzali jako na jaře, současná opatření to vyřeší. Na jaře byla ostatně opatření podobná. Myslím si ale, že pořád dost lidí nevěří, že je to smysluplné. Podle průzkumu veřejného mínění ze září, tedy před současnými opatřeními, nevěřila v účinnost opatřením vlády téměř polovina obyvatel.

Navíc tu chybí motivace opatření dodržovat. Pro jednotlivce je výhodné omezení nedodržovat, pokud je budou dodržovat ostatní, být černým pasažérem. Ostatní budou zůstávat doma a ponesou tak sociální náklady, já si můžu dělat, co chci, a zisk mám stejný. Lidé tedy při dodržování opatření musí zapomenout na svůj vlastní pohled. Ale jestliže na to půlka lidí kašle, přidaná hodnota toho, že já budu opatření dodržovat, se blíží nule. Chybí nám na rozdíl od Německa pocit pospolitosti. Což je opět důsledek vládní politiky. Postavme vedle sebe přístup našeho premiéra, který se buší do prsou, že všechno zvládl nejlépe, a německou kancléřku, jež razí přístup „společně to zvládneme“.

Lidovky.cz: To se dá řešit. Buď můžete motivovat lidi, aby se omezili, chodili na testy a do karantény, nebo jim vysvětlit, že jejich nezodpovědné chování nakonec může poškodit všechny….
Ano, je to ale komunikačně náročné. Lidé nechodí na testy, protože jim stát neproplácí v plné výši dobu v karanténě a někteří si to nemohou dovolit. Navíc pandemie dopadá na lidi asymetricky. Někdo vydělá, něčí povolání už možná nebude existovat. Když někdo vlastní internetovou prodejnu potravin, jako je Rohlík, je to skvělé, když je někdo operní pěvec, může to zabalit na dlouho nebo navždy. Potřebujeme od státu, aby tyto rozdíly vyrovnal a aby to normalizoval.

Lidovky.cz: Vy jste přijal optiku některých ekonomů, že se někoho vůbec nemusí epidemie dotknout i v případě jejího velkého rozsahu. Jenže i ten Rohlík pak epidemii pocítí, protože mrtvý zákazník nic nekoupí.
To jsem nepřijal. Zkusím to formulovat jinak. Dopady jsou heterogenní a je potřeba velkých státních intervencí. Já zažívám obojí, jako vědce se mě to nedotklo, ale jako autor divadelních her jsem přišel o stovky tisíc korun, protože divadla nehrají. Ale většina lidí nemá takové postavení. Řešením je transfer od firem, které z dnešní situace profitují, do oblastí, jež jsou epidemií paralyzovány.

Lidovky.cz: Popsal jste tu různé problémy, případně trochu naznačil řešení, ale co je tedy třeba podle vás teď konkrétně udělat?
Zaprvé krátkodobě mobilizovat národ, k čemuž byl projev ministra zdravotnictví dobrým prvním krokem. Přidat by se měli i ostatní, motivovat lidi ke správnému chování morálně i třeba finančně. A pak je důležité říci cíl, kam jdeme. To tady nikdo neřekl. Bylo řečeno, že chceme mít číslo R 0,8. Nikdo tomu moc nerozumí, ale je to aspoň krátkodobý cíl. Pak ale někdo musí říct, jaký je dlouhodobý cíl, jak budeme žít a investovat do toho. 

Krátkodobé cíle jsou důležité, ale pokud myslíme jen na ně, jen tu hopsáme jak vyplašené veverky. Je třeba jasně formulovat, kam směřujeme. Čekáme na vakcínu? Věříme v rychlé testy, kterými se budeme testovat při každém nástupu do vlaku? Věříme, že společnost získá rezistenci vůči viru? Pokud nevedeme tuto diskusi, těžko se divit lidem, že říkají, že se nedá nic dělat a že si infekcí musíme všichni projít. Což je ovšem nesmysl. Nyní je v republice covid pozitivních nejvýše pět procent populace – a jsme na hraně totálního kolapsu.

Lidovky.cz: Jak by motivace a diskuse měla vypadat?
Bavme se o vizi života, který bude sice omezený třeba o deset procent oproti předchozímu normálu, ale nebude tak omezený jako nyní. Bude se testovat, trasovat, budou tu třeba i epidemiologická pravidla pro hraní fotbalu, ve školách budou žáci rotovat, budou tu ale i regionální uzávěry atd. Dobudovat je třeba call centra na trasování, což je věc, kterou dostal premiér Andrej Babiš na zlatém podnosu od týmu Chytré karantény už v létě, a nic s tím neudělal. Čeští politici mají strašně krátkodobé uvažování.

Lidovky.cz: Vyřeší se podle vás nakonec tedy pandemie vakcínou, nebo spíše budeme více testovat a infekce bude pod kontrolou takhle?
Jsem spíše pro společné testování než pro vakcinaci. Víme, že třeba rychle vyvinutá vakcína proti prasečí chřipce v USA v roce 1976 zabila víc lidí než virus. Tato a podobná fakta se určitě vynoří kolem nové vakcíny, vzniknou hoaxy a odpor proti vakcinaci. V optimálním světě by byl nápad s vakcinací většiny populace dobrý, ale my nežijeme v nejlepším ze všech světů. Levné testy, pokud se sníží jejich chybovost, jsou jednodušší cesta.

Marek Hudema

Autor

Marek Hudemamarek.hudema@lidovky.czČlánky

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Turisté se fotí na Velké čínské zdi. V Číně probíhají oslavy Zlatého týdne. (6.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Gabriela Koukalová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Mazda 6 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....