Čtvrtek 20. ledna 2022, svátek má Ilona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bez práce člověk ztratí všechno

Česko

Středoškolské vzdělávání není schopno adekvátně reagovat na aktuální potřeby pracovního trhu

Pracovat, svou prací se uživit, a dosáhnout tak odpovídající životní úrovně je nepochybně jednou z hlavních podmínek plnohodnotného společenského uplatnění. Ne náhodou je toto téma ústřední prioritou evropské sociální politiky. Před finanční krizí, ale i v jejím průběhu, jsme mohli z úst řady politiků, ale i široké veřejnosti slyšet, že kdo chce, tak si práci najde, a dlouhodobá nezaměstnanost je zpravidla způsobena neochotou daných jedinců se dostatečně přizpůsobovat podmínkám pracovního trhu, leností a ztrátou pracovních návyků.

Dubnové setkání lidí zakoušejících chudobu a sociální vyloučení, které organizovalo několik neziskových organizací v rámci projektu NAPSI spolu!, však ukázalo něco úplně jiného.

Účastníci setkání přiznávali, že život v -závislosti na sociálních dávkách prohlubuje letargii a člověk postupně ztrácí chuť a sílu snažit se „zapojit“. Poukázali však také na četné bariéry, které srážejí i ty, kteří skutečně pracovat chtějí. Je čistý rejstřík nutný opravdu všude?

Máte-li záznam v rejstříku trestů, jste-li většinovou společností rozpoznán jako příslušník některého stigmatizovaného etnika, trpíte-li nějakým zdravotním postižením a pochopitelně máte-li nedostatečné vzdělání, vaše šance uplatnit se na běžném pracovním trhu se výrazně snižuje. Neúspěch na trhu práce je pak jednou z nejčastějších příčin problémů v dalších sférách života. „Prakticky člověk ztratí všechno..., to, co má rád..., teď sháním práci, když ji nenajdu, ztratím třeba i děti, protože nebudu mít na elektriku, na nic,“ uvedl jeden z účastníků setkání.

Zlepšit postavení takto znevýhodněných lidí na pracovním trhu však nevyžaduje mnoho. Jedním z konkrétních opatření může být umožnění lidem se záznamem v rejstříku trestů zavést si živnostenský list. „Je přece úplně nesmyslné, aby si člověk, který byl potrestán za to, že způsobil autonehodu, nemohl zavést živnostenský list na opravu obuvi,“ uvádí Dagmar Hrubcová z občanského sdružení SKOK.

Dalším možným řešením by bylo zkonkretizování zákonných norem, které definují typy zaměstnání, u nichž má zaměstnavatel nárok požadovat bezúhonnost. „Současná definice v zákoně je velmi vágní, zaměstnavatelé tak mohou vyžadovat čistý trestní rejstřík i tam, kde k tomu není žádné opodstatnění, a nejsou nijak postiženi,“ říká Wail Khazal z brněnského IQ Roma servisu.

Kvalitní sociální politika šetří státu peníze Realizátoři projektu NAPSI spolu!, jehož cílem je prosadit systémové změny, které podpoří zapojení sociálně vyloučených do běžné společnosti, sbírali podněty nejen od lidí se zkušeností s chudobou a sociálním vyloučením, ale také od zástupců lokálních a regionálních samospráv, státní správy a od pracovníků neziskových organizací. Na regionálních kulatých stolech pak bylo jako jedno z možných opatření navrženo snižování odvodů na sociálním a zdravotním pojištění ve chvíli, kdy firma zaměstná dlouhodobě nezaměstnaného nebo v minulosti trestně stíhaného.

Dříve byla podobná opatření zavedena u lidí se zdravotním postižením a skutečně přispěla k jejich snadnějšímu uplatnění na pracovním trhu. Pokud by snížení odvodů bylo takové, aby se vyplatilo ve srovnání s vyplácením sociálních dávek takto znevýhodněnému, je pravděpodobné, že by stát ušetřil spoustu peněz. S dlouhodobou nezaměstnaností, a tedy i s chudobou bývají spojeny sociálně patologické jevy, jejichž řešení je vždy velmi nákladné, takže snížení odvodů by skutečně vyšlo levněji a tento typ zvýhodňování by se v konečném důsledku vyplatil.

Klíčovou příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je však nedostatečné nebo pro potřeby trhu nevhodné vzdělání. Systém rekvalifikací při úřadech práce však v současné době není zcela vyhovující. Máte-li třeba neukončené základní vzdělání, nenabídne vám úřad práce rekvalifikaci vůbec žádnou. Možnost dokončit si základní vzdělání je pak v některých krajích České republiky skutečně minimální.

„Dokončení základního vzdělání zpravidla nabízí pouze několik pro danou činnost certifikovaných základních škol v jednotlivých krajích. Ty mohou být několik desítek kilometrů vzdálené od místa bydliště klienta, a dojíždění je tak finančně velmi náročné. Lidem s neukončeným základním vzděláním tak skutečně mnohdy nezbývá nic jiného než zůstat v trvalé závislosti na sociálních dávkách,“ konstatuje Daniel Hůle z Programu pracovního a kariérního poradenství společnosti Člověk v tísni.

Pomohlo by prodloužení povinné školní docházky Podle něj je však hlavním problémem předčasné ukončování vzdělávací kariéry dětí v rodinách, kde dochází k mezigeneračnímu přenášení chudoby a sociálního vyloučení. „Živit středoškolského studenta je velmi nákladné. Rodinám, které žijí pod hranicí chudoby, se proto vyplatí dítě nepodporovat v dalším studiu po základní škole, protože potřebují, aby se stalo rychle zdrojem peněz. Patnáctiletý však pracovní uplatnění nesežene, a stává se tak již od útlého věku závislý na sociálních dávkách,“ upřesňuje Hůle.

Tento problém by pomohlo vyřešit prodloužení povinné školní docházky na první dva roky studia na střední škole, případně středním odborném učilišti. Každý by tak získal alespoň nějakou odbornost a jeho šance na pracovní uplatnění by se markantně zvýšily.

Prodloužení povinné školní docházky by přitom neznamenalo téměř žádné zatížení státního rozpočtu. Střední odborná učiliště se potýkají s nedostatkem žáků, nemusela by se tedy nijak rozšiřovat. Opatření by se v reálu dotklo pouze malého procenta žáků ročně, avšak mohlo by znamenat výrazné pozitivní změny, neboť by zásadně ovlivnilo dlouhodobou nezaměstnanost, u níž je příčinou nedostatečné vzdělání. Delší povinná školní docházka je přitom zcela běžná v řadě evropských zemích. „Česká republika se pohybuje se svými devíti lety v dolní polovině tabulky,“ podotýká Daniel Hůle.

Velikým problémem je také propojení středoškolského vzdělávání s požadavky pracovního trhu. „Naše výzkumy ukázaly, že učební obory mnohdy nevznikají dle požadavků pracovního trhu. Střední školy a učiliště nebývají s úřady práce v kontaktu a nemívají ani přehled o aktuálním uplatnění svých absolventů,“ uvádí Jan Černý ze společnosti Člověk v tísni. Pokud by prodloužení povinné školní docházky mělo mít kýžený efekt, musely by vznikat takové učební obory, jaké by skutečně odpovídaly na aktuální potřeby pracovního trhu.

***

Je přece nesmysl, aby si člověk, který byl potrestán za způsobenou autonehodu, nemohl zavést živnostenský list na opravu obuvi

O autorovi| PETRA KLINGEROVÁ, Autorka je výkonná manažerka Programů sociální integrace společnosti Člověk v tísni

Autor:

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...