Levice, která má většinu v Senátu, nesouhlasí ani s rozsahem majetku určeného k vydání, ani s výpočtem náhrad.
"V průběhu soudů, když ne našich, tak možná mezinárodních, by církve s pravděpodobností hraničící s jistotou získaly valnou část svého majetku zpět," uvedl Nečas. Další nepřijatelnou možností je podle něj schválit navzdory ústavě "nový a tentokrát právně důsledný akt loupeže a vyvlastnění, kterým zbavíme církve jejich majetku", neboť by to bylo pošlapání práva a právního státu.
PSALI JSME: |
Za bludy Nečas označil tvrzení, že stát bude církvím něco dávat ze svého, neboť právně jejich historický majetek nikdy nevlastnil. "Těžko může dávat něco, co mu nepatří," podotkl.
Premiér poznamenal, že vrácení majetku církvím předjímá už od počátku 90. let minulého století zákon o půdě, který blokuje státu, krajům i obcím nakládání s tímto majetkem. Udržovat tento stav, který je podle verdiktu Ústavního soudu protiústavní, by podle Nečase vedlo jen k dalším škodám.
Vláda podle něj jednomyslně schválila přijatelné řešení, které zároveň počítá s postupnou ekonomickou odlukou církví od státu.
Kardinál Dominik Duka mimo jiné řekl, že hospodaření církví bude po přijetí dohody nutně zodpovědnější a bude to také jediný způsob, který přinese společnosti větší užitek než dosavadní způsob jejich financování.
Zdůraznil, že již nyní se církve z větší části financují samy. Církve se podle něj nechtějí chovat jako ti, kteří by chtěli jenom čerpat.
Podotkl také, že církve například nepožadovaly ušlé výnosy ze svého majetku, což by podle propočtů činilo údajně až 160 miliard korun. Dohodu se státem katolická církev podle něj nechápe jako milost, ale jako spravedlivé vyrovnání se se státem a vykročení na cestu opravdové spolupráce.
Vládní návrh majetkového vyrovnání státu s církvemi počítá s tím, že by dostaly zhruba polovinu někdejšího majetku v hodnotě okolo 75 miliard korun. Za ostatní by měly dostat finanční náhradu 59 miliard korun během příštích 30 let, přičemž stát by přestal církvím přispívat například na platy duchovních.
