Ministerstvo to chce změnit.
PRAHA Za podnájem a stravu dává sedmadvacetiletá studentka pražské Fakulty humanitních studií Jana Beranová měsíčně sedm a půl tisíce korun. Další peníze ji stojí měsíční „tramvajenka“, skripta a učebnice, poplatky za telefon a internet. Jen na povinné výdaje tak dá vysokoškolačka, která pochází z Hradce Králové, téměř deset tisíc korun měsíčně. Oproti jiným studentům má nevýhodu. Rodiče jsou v důchodu a nemůžou jí finančně pomáhat. Na studium si vydělává sama. „Kdybych si nic z toho platit nemusela, nemusela bych ani tolik pracovat a měla bych na studium víc času. Je náročné to obojí zvládnout na jedničku,“ přiznává Jana Beranová.
Její slova potvrzuje i ojedinělý průzkum ministerstva školství. To se ptalo více než 11 tisíc vysokoškoláků z celého Česka, jak velké jsou jejich náklady při studiu a kde na ně berou peníze.
Podle průzkumu jsou v průměru životní náklady studentů při denním studiu na veřejné vysoké škole 8163 korun. U studentů soukromých vysokých škol jsou pak ještě vyšší - až 11 591 korun měsíčně.
Ukázalo se ale navíc, že až 90 procent studentů podporují finančně rodiče, kteří jim průměrně přispívají 3 668 korun měsíčně. 71 procent studentů uvedlo, že během studia pracují a že je jejich průměrný výdělek 4170 korun měsíčně. Půjčky, stipendia a jiné zdroje finanční pomoci používají studenti zanedbatelně. Téměř polovina dotazovaných přitom uvádí, že jejich finanční možnosti nestačí na pokrytí nákladů spojených se studiem.
„Toto považujeme za alarmující. Studenti místo aby studovali, pracují, protože si potřebují vydělat na výlohy spojené se studiem. A to je samozřejmě špatně,“ reagoval poradce ministryně školství Petr Matějů.
Téměř dvě pětiny studentů navíc uvedly, že nedostatek financí může ohrozit pokračování jejich studia a dalších osmnáct procent si myslí, že studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče. Matějů upozornil zároveň na to, že se životní náklady na studium na vysokých školách stále zvyšují, před čtyřmi lety byly téměř poloviční. „Studium je pro lidi ze sociálně slabých rodin velmi finančně náročné, tím vzniká nerovnost v přístupu ke vzdělání. Hladinou této nerovnosti patříme k nejproblematičtějším zemím v Evropské unii,“ dodal.
Vznikne půjčka na studium Ato chce ministerstvo školství změnit. Připravuje proto systém finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil. „Tento systém by měl umožnit studium všem nadaným, mladým lidem, kteří o něj projeví zájem. V tuto chvíli jde o jednu z nejvyšších priorit projektu,“ řekl odborný garant projektu Reforma terciárního vzdělávání Jakub Fischer.
Jak přesně bude systém fungovat, zatím jasné není. Ministerstvo má rozpracovaných zhruba devět variant. Koncept, jak by budoucí forma studijní půjčky mohla vypadat, předloží vládě těsně před parlamentními volbami. Ministerstvo nemá ani obavy, že by budoucí vláda koncept shodila ze stolu. „Nedokážu si představit vládu, která by nechtěla, aby se studentům vysokých škol nabídl efektivní systém finanční pomoci,“ reagoval Petr Matějů.
Součástí průzkumu byly i dotazy týkající se kvality vzdělání. A zde si vysoké školy vedou dobře. Necelých 90 procent dotazovaných si totiž myslí, že má vysoká škola, na které studují, dobrou pověst. 64 procent dokonce uvedlo, že je vzdělání na jejich škole srovnatelné s poskytovaným vzděláním v renomovaných evropských univerzitách. 93 procent studentů si myslí, že mají dostupné a komunikativní vyučující. Na druhé straně s vyučujícími, kteří jsou arogantní, přezíraví nebo nedostupní, se alespoň občas setkává 84 procent studentů.
Graf
Názory studentů v průzkumu Eurostudent
Náklady na studium za měsíc v Kč
Studijní náklady Životní náklady
veřejná, státní škola 8163 8505 rozdíl 342
soukromá škola 11 590 15 155 rozdíl 3565
celkem 8360 8888 rozdíl 528
Měsíční příjmy z jednotlivých zdrojů
podíl příjemců průměr v korunách
Rodiče 90,2 3668
Vlastní výdělek 71,5 4170
Půjčka od banky 2,7 2380
Příspěvek od firmy 4,6 1022
Půjčka od rodičů, známých 4,2 1296
Úspory ze stavebního spoření 4,8 1495
Jiné sociální dávky 5,6 3887
Prospěchové stipendium 6,8 976
Partner, přátelé 8,3 2588
Sociální stipendium 11,7 849
Přídavek na dítě 13,6 772
Jiné zdroje 13,7 1434
Jiné úspory 18,5 1622
Jiné stipendium 24,5 828
Názory na školné
Výše školného, které by studenti byli ochotni platit, se liší podle oborů studia. - Nejméně by byli ochotni platit studenti pedagogických a zemědělských oborů - cca 10 tisíc - Studenti technických, lékařských a přírodovědných oborů - cca 14 tisíc - Studenti humanitních a společenskovědních oborů -cca 16 tisíc - Nejvíce by byli ochotni platit studenti práv, ekonomických a uměleckých oborů - cca 17,5 tisíce korun
Souhlas se zavedením školného
Ano 35,1%
Ne 64,9%
Zdroj: MŠMT - 11 743 respondentů
