PRAHA Chci-li získat zajímavou veřejnou zakázku, musím podplácet. Takový názor v Česku zastává většina malých a středních podnikatelů. Vyplývá to ze včera zveřejněného průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).
Právě zakázky ve veřejném sektoru (jejich získání) jsou úplatky podmíněny nejvíce. „Podle průzkumu mezi více než pěti sty majiteli malých a středních podniků vyplývá, že 60 procent z nich považuje úplatky jako nutnou součást svého podnikání. Bez úplatků by totiž nezískali zajímavé veřejné zakázky,“ uvedl Karel Havlíček, místopředseda představenstva AMSP.
Zajímavé podle něj je i množství podnikatelů, kteří považují jako velice užitečné pro svůj byznys mít dobré kontakty na úředníky a politiky. „Jde zhruba o 55 procent podnikatelů,“ řekl Havlíček.
Mezi podnikateli se uplácí méně Výrazně lepší situace panuje u zakázek v privátním sektoru. Zde se podle průzkumu AMSP asi jen 22 procent podnikatelů vyjádřilo, že pro získání zakázky je nezbytné poskytnutí úplatku.
„Tento výsledek vypovídá o tom, že v soukromém sektoru není taková korupce při zadávání zakázek a že konkurence neumožňuje manažerům soukromých firem tak vysoký stupeň korupčního jednání jako ve veřejné sféře,“ vysvětlil Havlíček.
Podle studie se také odlišují provize a úplatky podle toho, zda jde o soukromou, či veřejnou zakázku. Průměrná výše provize činí podle průzkumu téměř devět procent v soukromém sektoru a skoro 16 procent v případě veřejných zakázek. Průzkum AMSP odhalil i další skutečnost, a to že více než čtvrtina firem by byla ochotna sáhnout k úplatku, pokud by to pro ně znamenalo výhodu při zadávání zakázky. To podle Havlíčka ukazuje, že v některých případech nemá podnik, zejména menší velikosti, příliš na výběr. „Příjemně nás ale překvapil podíl podnikatelů, kteří by byli ochotni pokus o korupční jednání oznámit. Šlo celkem o 44 procent. A to je poměrně hodně,“ uvedl také Radim Bureš z protikorupční organizace Transparency International. Podle něj je to velmi vysoké číslo, protože takový krok (oznámení korupce) by měl pro podnikatele velmi nepříjemné důsledky. „Takovým firmám vždy hrozí, že si v dané oblasti už neškrtnou,“ upozornil Bureš.
Nejúčinnějším nástrojem proti korupci by bylo podle dotázaných zejména zveřejňování ceny nabídek a obchodních podmínek. Černé listiny korupčníků by prý působily odstrašujícím způsobem proti budoucímu možnému selhání nebo korupčnímu jednání při rozhodování o veřejných zakázkách.
Asi pětina respondentů míní, že nejúčinnějším opatřením proti korupci je zavedení tvrdších sankcí.
Studie AMSP dokládá smutnou skutečnost, že korupce v Česku jen kvete. V mezinárodním žebříčku organizace Transparency International, která sleduje korupci ve 180 zemích, se Česko umístilo na 52. místě. Například sousední Slovensko s o něco větší korupcí obsadilo v žebříčku 56. příčku.
Podle tohoto žebříčku je korupce v Česku větší než v Maďarsku, Kostarice, Botswaně či Chile. Nejvíce je korupce zakořeněná v Afghánistánu a Somálsku.
Naopak nejlépe je na tom Nový Zéland a Dánsko. Mezi nejméně zkorumpované země světa se řadí také Singapur, Švédsko a Švýcarsko.
***
Míra korupce ve veřejné a privátní sféře
Je možné získat veřejnou zakázku v Česku bez úplatku či provize?
nevím 10,3 %
rozhodně ano 7,1 %
rozhodně ne 29,4 %
spíše ano 23,3 %
spíše ne 29,2 %
Ju možné získat zakázku v podnikatelské sféře bez úplatku či provize?
rozhodně ne 5,6 %
nevím 3,7 %
spíše ne 16,2 %
rozhodně ano 41 %
spíše ano 33,5 %
Zdroj: AMSP ČR
