Středa 8. prosince 2021, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Česko

Běženci i EU v moci politikaření. Varšava skáče do pasti nastražené Lukašenkem, míní expert

Migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila poté, co se tisíce běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž posílená o zhruba 15 tisíc vojáků. foto: Reuters

Pokud o to Polsko požádá, mohli by čeští vojáci pomoci našemu sousedovi se střežením jeho hranice s Běloruskem. Severovýchodní část Evropy je už několik měsíců dějištěm ostře sledované migrační krize přerůstající v hybridní válku. Humanitární katastrofu, v níž za kratší konec znovu tahají běženci včetně dětí, ale ovládá politikaření – polské i běloruské. Ušetřena není ani image Evropské unie, z čehož těží Bělorusko opřené o tichou podporu Ruska.
  19:45

Varšava totiž obrazu jednotné Evropy příliš nenahrává, po celounijním řešení totiž (zatím) hlasitě nevolá. Místo toho oslovila země Visegrádský skupiny (vedle Polska do ní náleží ČR, Slovensko a Maďarsko). Její zástupci v úterý na schůzce v Budapešti slíbili Polsku podporu. Český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) zdůraznil, že Praha je připravena poskytnout policisty i vojáky.

To ostatně Varšavě v úterý nabídl i český prezident Miloš Zeman. V dopise svému polskému protějšku uvedl, že situace na polsko-běloruské hranici je způsobena „zlými úmysly těch, kdo pro svůj vlastní prospěch neváhají zneužít nepřízně osudu druhých“. „Hranice, kterou odvážně bráníte, není jen hranicí Polské republiky, ale zároveň hranicí Evropské unie a hranicí členské země NATO,“ zdůraznil Zeman.

Migrační krize na polsko-běloruských hranicích pokračuje. (21. listopadu 2021)
Zástupci médií na ostře sledované polsko-běloruské hranici Kuźnica-Bruzhi (22....

Podle odborníka na polskou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michala Lebdušky se však hlavní spor vede o to, jak se chovat k migrantům, kteří už jsou na polském území. 

„Těch lidí zase není tolik, logisticky by to bylo zvládnutelné, a pokud by se k tomu přidalo vhodné řešení na evropské úrovni, situace by se mohla vyřešit elegantně. Jenže tím, jak Polsko vrací běžence do lesů na hranici, kde mrznou i děti, vlastně vláda skáče do pasti nastražené (běloruským prezidentem Alexandrem) Lukašenkem a dává mu propagandistickou munici,“ uvedl pro Lidovky.cz.

Případnému vyslání českých vojáků Lebduška valný význam nepřikládá. „Nemyslím si, že problém je v nedostatku lidí na hranici, osobně jsem to viděl přímo na místě. Jestli se tam má někdo pozvat, tak primárně Frontex (unijní pohraniční stráž – pozn. red.), který je k tomuto přímo určený. Z politických důvodů to však Polsko odmítá udělat,“ doplnil s tím, že se Varšava místo celounijního řešení raději uchýlila k V4, aby se vymezila vůči EU, s níž má napjatá vztahy, zejména kvůli sporné justiční reformě.

Prezident Zeman uvedl, že k vyslání české armády by stačilo rozhodnutí vlády, premiér Babiš oproti tomu zmínil, že takový krok by musely posvětit obě komory Parlamentu ČR. Babiš také zmínil, že jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki zatím o vojenskou či policejní pomoc Česko nepožádal.

Deklarovaný souhlas

Migranti z běloruské strany hází kamení. Poláci použili vodní děla a slzný plyn

Získat posvěcení od parlamentu by nemuselo být složité. „Mám pocit, že prezident se vyjádřil v duchy výzvy Jany Černochové. Osobně s pomocí naší policie či vojáků nejen Polsku, nýbrž i Litvě a dalším souhlasím. Důležitá je také solidarita vyjádřená např. materiální nebo finanční pomocí,“ řekl serveru Lidovky.cz šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Jsem ráda, že to pan prezident vidí stejně jako já a že nabídka pomoci naší armády Polsku z jeho strany zazněla. Samozřejmě s vysláním vojáků souhlasím,“ uvedla pro Lidovky.cz kandidátka na ministryni obrany Černochová (ODS).

Měsíce trvající migrační krize na hranici Polska a Běloruska se vyhrotila předminulý týden poté, co se několik tisíc převážně blízkovýchodních běženců utábořilo na běloruské straně hranice v naději, že se dostanou do EU. V tom jim brání polská pohraniční stráž. Západ obviňuje režim autoritářského vůdce Lukašenka, že láká migranty do své země a pak je posílá k hranicím s Evropskou unií. Podle západních zemí se tím mstí za sankce, které EU na Lukašenkův režim uvalila kvůli porušování lidských práv. Běloruská strana podobná obvinění odmítá.

„Je nutné vyvíjet na Lukašenka soustředěný tlak i za pomoci NATO, přitvrzovat v sankcích a s Minskem zásadně omezit diplomatické styky,“ řekl zahraničněpolitický expert TOP 09 Ondřej Kolář, který by se nebránil myšlence, aby na hranicích s Běloruskem vyrostla detenční zařízení. „Tam by se běženci důkladně prověřovali a ti ‚ekonomičtí‘ by se bez milosti posílali zpátky domů,“ uvedl.

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

Mohlo by vás zajímat