Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Bezpráví a tresty na psychiatriích? Dohled není potřeba, odmítá návrh ministerstvo

Česko

  6:00
PRAHA - Otřesné příběhy, které se údajně odehrály za zdmi psychiatrických léčeben v Česku, měly přesvědčit vládu, aby zřídila speciální kontrolní orgán. Ten by fungoval v podstatě jako „psychiatrický ombudsman“. Ačkoli ministerstvo zdravotnictví návrh právníků kritizujících současný stav v psychiatrických zařízeních odmítá, vládní rada ještě řeší možné zapojení ministerstva spravedlnosti.

Záchytná stanice v psychiatrické léčebně v brněnských Černovicích. foto: Lidové noviny

Tým právníků z Ligy lidských práv začal v polovině minulého roku volat po zavedení orgánu, který by dohlížel na to, co se děje v psychiatrických zařízeních. Žádost zaslanou ministerstvu zdravotnictví k posouzení právníci podpořili příběhy bývalých pacientů, kteří si stěžovali na podmínky léčby i bezpráví.

„Monitorovací mechanismus by měl poskytovat ochranu práv lidí, kteří jsou de iure (právně pozn. - red.) nebo de facto (ve skutečnosti - pozn. red.) zbaveni osobní svobody v psychiatrických zařízeních,“ argumentovali právníci s tím, že se na ně pacienti nejčastěji obracejí kvůli nadměrnému užívání omezovacích prostředků a jejich využívání k trestání pacientů.

Stížnosti: špatná hygien i násilí

Lidé s duševní poruchou si prý dále opakovaně stěžovali i na špatnou hygienu, nedostatek soukromí či násilí ze strany zaměstnanců. Zmiňovali rovněž sexuální obtěžování. Vadilo jim i to, že nemohli rozhodovat o své léčbě či že byli nuceni fungovat pod silnými léky.

Realita na psychiatrii? Méně personálu znamená více utlumování, říká odborník

Jenže resort zdravotnictví, který od prosince vede místo Svatopluka Němečka Miloslav Ludvík (oba ČSSD), po posouzení materiálu, na nějž před půl rokem upozornil server Lidovky.cz, dospěl k závěru, že není potřeba vytvářet nový kontrolní mechanismus.

„Ministerstvo zdravotnictví ani po seznámení se s tímto materiálem nedospělo k závěru, že je třeba v České republice vytvářet další, novou organizaci, například speciálního psychiatrického ombudsmana,“ uvedla mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.

NEVYDÁVAT

Tím ale není návrh Ligy lidských práv tak úplně smeten ze stolu. V návaznosti na iniciativu právníků totiž mezi členy Výboru proti mučení a jinému nelidskému, krutému, ponižujícímu zacházení a trestání při Radě vlády pro lidská práva probíhá i nadále diskuse.

Ta se týká možného zapojení státních zástupců do monitoringu psychiatrických pracovišť. Kvůli tomu resort zdravotnictví už oslovil vládního partnera, tedy ministerstvo spravedlnosti. „Oslovili jsme ministerstvo spravedlnosti s dotazem, zda mají k této iniciativě kladný postoj,“ uvedla Čechová.

Již v loňském roce na základě toho proběhla meziresortní schůzka, kde se řešilo, jak by se do kontroly mohlo zapojit ministerstvo spravedlnosti, které zajišťuje ochranu práv osob držených na základě zákona ve zdravotnických zařízeních při poskytování psychiatrické péče.

„V tuto chvíli jsme plně připraveni zúčastnit se dalších jednání v rámci pracovní skupiny vedené ministerstvem zdravotnictví, která by se k tomuto tématu konala a na kterých by již mohly být detailně představeny některé zahraniční modely a jejich fungování v praxi,“ doplnil k tématu mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.

Urážka, reagují psychiatři

Ačkoli se na vládní úrovni návrh stále řeší, psychiatrům se od samého začátku nezamlouvá. Považují jej za hlubokou urážku. “Případný vznik takového orgánu bych vnímal jako závažný projev stigmatizace oboru psychiatrie,“ kritizoval již dříve nápad Ligy lidských práv ředitel psychiatrické nemocnice v Kroměříži Petr Možný.

„Mám i obavy o zhoršení vztahu mezi zdravotníky a jejich pacienty, který je zvláště v oblasti psychických poruch zcela zásadní, pokud do tohoto vztahu bude zasahovat právník,“ rozvedl dále obavy. Pokud podle něj někdo chce chránit práva pacientů, mělo by se to týkat všech medicínských oborů a všech zařízení. Zaměřit se výhradně na psychiatrii mu přijde jako zcestný nápad.

„Nevidím důvod, proč by měli být psychiatričtí pacienti a zdravotničtí pracovníci, kteří pracují v oboru poskytování péče duševně nemocným, podrobeni speciálnímu dohledu nově zřízeného orgánu. Připadám si pak, abych citoval klasika Járu Cimrmana, jako ‚sprostý podezřelý‘,” podotkl dále Možný.

V takovém názoru jej navíc podpořili členové výboru Psychiatrické společnosti, která si klade za cíl zvyšovat kvalitu české psychiatrie.

Ligy lidských práv se ale naopak zastává například bývalý ministr zdravotnictví a exředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Ivan David. I on kritizuje nedostatek průběžných kontrol v psychiatrických zařízeních.

Je to urážka, brojí psychiatři proti kontrolám léčeben pro duševně nemocné

„Protože není průběžná kontrola, je více případů špatné praxe. Řeší se až maléry, nejčastěji až po mediální aféře. ‚Řeší‘ je ministerstvo zdravotnictví, vedení nemocnic, lékařská komora. Tam samozřejmě hrozí, že je podle potřeby řešitelů zveličí nebo bagatelizují,“ kritizoval současný stav exministr v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Liga lidských práv se ve svých argumentech navíc opírá i o požadavky, které dlouhodobě zmiňuje WHO (Mezinárodní zdravotnická organizace World Health Organization – pozn.red.). Konkrétně jde o pravidelné kontroly v léčebnách, nahlížení do zdravotnické dokumentace, možnost mluvit s pacienty o samotě či příjímání stížností.

Jenže i kvůli tomu zaznívá kritika. Proč? Přesně takové úkoly prý plní úřad veřejného ochránce práv. To sama autorka konceptu nového psychiatrického dohledu Zuzana Durajová ovšem přiznává. Podle ní však nemá tým ombudsmanky Anny Šabatové potřebnou kapacitu.

Ročně desítka stížností ombudsmance

Jednání v psychiatrických léčebnách řeší i policie. Statistiky například jen v roce 2015 evidovaly čtyři případy šetření úmyslného ublížení na zdraví, dvaatřicetkrát potom policisté vyšetřovali ublížení z nedbalosti.

„Je třeba upozornit, že ze statistik nelze rozpoznat, zda se jednalo o trestnou činnost mezi pacienty nebo pacientem a zaměstnancem zařízení. Obětí byl každopádně vždy pacient,“ uvedla již dříve pro server Lidovky.cz mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. V roce 2014 byla čísla vyšší. Policie za dvanáct měsíců šetřila celkem 53 případů.

I veřejná ochránkyně práv dostává každý rok stížnosti týkající se psychiatrických léčeben. Jejich počet se drží průměrně na deseti. Stejnou měrou se týkají tří témat - nesouhlasu s umístěním do zařízení, případně s přemístěním a výběrem zařízení, dále podmínek pobytu v zařízení a nesouhlasu s léčbou.

Zřídkakdy se pacienti obracejí i na ministerstvo zdravotnictví. Počty stížnosti však kolísají. V loňském roce se resort zabýval dvěma případy, v roce 2015 šesti a 2014 jednou stížností.

Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?

Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...