Za vysoké počty nakažených mohou Vánoce, uvedl Blatný. Rozvolnění v blízké době nepřijde, vzkazují politici |
Dle výzkumu ignorovala podstatná množina Čechů fakt, že se setkali s nakaženým či že jevili příznaky nemoci covid-19, a chovala se dál, jako by epidemie přestala existovat, protože si chtěla Vánoce užít.
„Dvě třetiny rizikových respondentů, u nichž bylo potenciální riziko nákazy, protože přišli do kontaktu s nakaženým či pociťovali typické symptomy, navzdory posílení systému antigenního testování neprocházely testy,“ vyplývá z výsledků výzkumného projektu Život během pandemie, který vede sociolog Daniel Prokop.
Bez čichu? Nevadí!
Typickými symptomy má Prokopův výzkum na mysli zejména ztrátu chuti nebo čichu, k čemuž sice může dojít nejen v souvislosti s covidem, právě nákaza koronavirem je však nyní nejpravděpodobnějším důvodem takových projevů.
Přitom data za druhou polovinu prosince vykazují – i díky programu plošného antigenního testování, který komukoliv bezplatně umožnil nechat si rychle ověřit přítomnost viru v organismu – nejvyšší míru otestovanosti mezi lidmi, jež sociologové ve svém projektu oslovili. Výjimku tvořila právě ona zmíněná riziková skupina.
Nízká ochota hlásit kontakty
Co nejrobustnější testování je přitom jedním z pilířů boje proti šíření epidemie. Napomáhá zachytit i bezpříznakové jedince, kteří nevědomky posílají nemoc dál. Přitom i Centrum pro modelování biologických a společenských procesů Bisop za hlavní problém testování a trasování označuje malou ochotu lidí chodit na testy a nahlašovat své kontakty. Činí tak zhusta i proto, že je nechtějí posílat do karantény. Důvodem je dle expertů nízká nemocenská – pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu výdělku.
  |
Takové chování má dle vládního epidemiologa Romana Chlíbka mnohdy fatální dopad na rychlost šíření infekce v populaci. „Věděli jsme, že jsou tací, kteří nechodí na testy a nenahlašují rizikové kontakty. Mluvím o jedincích, kteří se buď setkali s nakaženým, anebo měli potíže – a přitom nešli na test ani na vyšetření. Tudíž bylo zřejmé, že masivní komunitní šíření je důsledkem toho, že řada případů uniká,“ popsal Chlíbek.
Utažení šroubů
Podle výsledků průzkumného projektu Život během pandemie se v podzimní vlně setkávání omezila nejvíc začátkem listopadu, kdy člověk potkal týdně bez roušky v průměru 13 lidí. Od prvního prosincového týdne do 20. prosince to pak bylo průměrně 16 osob. Před svátky desetina respondentů uvedla, že v posledním měsíci byli bez roušky v kontaktu s nakaženým či sami cítili příznaky.
Opatření vláda rozvolnila na začátku prosince. Tehdy padlo omezení vycházení, obchody mohly znovu otevřít – byť s limitem počtu lidí na prodejní ploše –, restaurace a bary mohly pustit své hosty do svých interiérů, povolen byl i provoz služeb. To proto, že skóre systému PES kleslo ze čtvrtého stupně na třetí. Byť vláda dál apelovala na lidi, aby zůstali opatrní, předvánočním nákupům tím dala fakticky zelenou. A počty nakažených a též zátěž pro nemocnice začaly před svátky a na přelomu roku strmě růst.
Na začátku ledna k tomu ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) uvedl: „Po vánočním období dochází pochopitelně k nárůstu počtu nakažených. Je to odraz masivního setkávání rodin v průběhu Vánoc. Já to nekritizuji, jenom to konstatuji.“ Ve sněmovně 22. prosince jako důvod odkladu zpřísnění opatření až na dobu po svátcích – vláda „utáhla šrouby“ od 27. prosince – uváděl Blatný právě to, aby se lidí mohli o Vánocích setkat s příbuznými.
