Pro Svaz mladých komunistů Československa (SMKČ) je Bil'ak doslova „nejslavnější politická osobnost dodnes žijící v prostoru bývalého Československa“. V prohlášení několikrát zdůrazňují, jak oceňují, že zůstal navzdory všemu vždy věrný socialismu a chválí ho pak především za to, že se mu "podařilo zabránit excesům roku 1968 a nasměrovat vývoj k důslednějšímu budování socialismu v naší vlasti."
"Jméno tohoto muže, tak často hanobené buržoazními médii, znamená symbol období konsolidace společenské a politické situace v naší vlasti..." stojí v prohlášení na stránkách SMKČ.
Vasilij Bil'ak zemřel ve čtvrtek 6. února ve věku 96 let. Podle ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a historika Oldřicha Tůmy měl Biľak mimořádně zápornou roli v československých dějinách. "Od roku 1956 najdete málo tak záporných postav, které působily v československém veřejném životě, jako právě Vasil Biľak," řekl Tůma. Považuje za chybu redukovat Biĺakovu úlohu v roce 1968 jen na podpis pod zvacím dopisem; podle Tůmy hrál Biľak roli mnohem podstatnější.
Nenašel se originál dopisu
"Minimálně od června, července 1968 opravdu ze své vůle a svého politického rozhodnutí Sověty různými způsoby přesvědčoval o tom, že intervence je nezbytná," uvedl Tůma. "A co víc, přesvědčoval je o tom, že ony 'zdravé síly' disponují ve straně a v části společnosti takovou podporou, že intervenci dokážou politicky využít tak, že bez problémů proběhne přechod moci do jejich rukou," zdůraznil historik. I to podle něj rozhodování Sovětů značně ovlivnilo.
Za údajný podpis "zvacího dopisu" byl Biľak stíhán, obvinění z porušení zákona na ochranu míru, z vlastizrady a z dalších trestných činů ale směřovalo do ztracena. Slovenské soudy totiž před více než deseti lety vrátily případ k došetření a prokuratura v roce 2011 vyšetřování přerušila.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle soudců bylo zapotřebí získat originál zvacího dopisu a dát ho prozkoumat grafologům, aby se potvrdila pravost Biľakova podpisu. Rusko ale originál listiny Bratislavě neposkytlo. Kopii dopisu odevzdal ještě v roce 1992 bývalý ruský prezident Boris Jelcin v Praze tehdejšímu československému prezidentovi Václavu Havlovi.
Společně s Biľakem dopis podepsali i další členové a funkcionáři ústředního výboru KSČ Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder a Oldřich Švestka. Sám Biľak sice v minulosti autentičnost svého podpisu popřel, ale podle posudku, který v 90. letech vypracovali experti československé policie, byl jeho podpis pravý.
Dopis, na jehož základě vojska Varšavské smlouvy vpadla do tehdejšího Československa, nejvyššímu sovětskému představiteli Leonidu Brežněvovi údajně v Bratislavě předal právě Biľak. Sám Biľak tuto verzi v minulosti popřel. "K ničemu, co jsem neudělal, se nemůžu přiznat. Zvací dopis jsem Leonidu Brežněvovi nepředal. To mohu odpřisáhnout křesťansky, občansky i ledajak," prohlásil.
