Kalvárie kolem libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování bude bezpochyby pro něco dobrá. Jako hřebík do rakve pražských olympijských plánů. Liberec 2009 ukázkově předvádí, co jsou ony mlhavé „vícenáklady“, vysoce nadstřelené příjmy od sponzorů a diváků a především jak se opravdu těžko závodí v místech, která nejsou vhodně vybrána.
Přesně před rokem premiér Mirek Topolánek v olympijské debatě prohlásil: „Až zvládneme Mistrovství světa v Liberci v roce 2009, tak se mě může někdo zeptat, zda Česko pořadatelsky, organizačně, personálně, nikoliv zatím finančně, má na pořádání olympijských her. Já to pokládám za hlavní rozhodovací atribut, kdy uvidíme po roce 2009, jestli jsme schopni takovou akci pořádat.“ Odpovědět si může už teď. Nejsme.
Sníh se vždycky najde Je možné, že urputná víra týmu Kateřiny Neumannové, zasněžovací děla a státní stamiliony nakonec přece jen v únoru realizují v libereckém Vesci krásné závody. Manažersky jde ale o hazard, kde se víře, která hory přenáší, netleská, ale považuje se za nesmyslný amatérismus.
Zásadní problém vznikl už v červnu 2004. To se nadšencům kolem Romana Kumpošta podařilo napočtvrté prosadit Liberec jako historicky třetí místo pro tuzemské závody lyžařského šampionátu (po Janských Lázních 1925 a Vysokých Tatrách 1935 a 1970). Tehdy delegáti zvolili Liberec oproti norskému Oslu. Jenže zatímco v Holmenkollenu na kraji Osla touto dobou padá první sníh a mrzne, na připraveném stadionu ve Vesci ve výšce asi 450 metrů jsou sněhové vyhlídky mnohem horší.
Organizátoři ale už ukázali, že pro ně není nic nemožné. Během únorového Světového poháru v klasickém lyžování v Liberci dováželi sníh z chráněného území na Jizerce. Správa Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory za to vyměřila sice 1,8 milionu korun pokuty, ale vypadalo to, že pro organizátory je to přijatelná cena za generálku ve Vesci na velkolepé mistrovství dalšího roku.
To, že se má závodit ve 450 metrech, kde nemusí být sníh ani dostatečná zima na umělé zasněžování, je sice smutné rozhodnutí, zdaleka to ale není na organizaci mistrovství to nejhorší (Neumannová se už v září zaručila, že sníh bude - v krajním případě budou náklaďáky dovážet sněhovou hmotu z Vítkovic a Horních Míseček). Horší je entuziasmus, který zakrývá zásadní manažerské pochybení a organizační problémy. Na kritiky šampionátu se samozřejmě dá snadno útočit jako na zápecníky („Mám pocit, že někteří občané by měli nejraději Liberec jako vesničku, kde se nic nestaví a nic se nedělá“ - Jaroslav Honců, generální sekretář organizačního výboru MS), faktem ale je, že Kumpoštův tým si nedokázal naklonit pro svůj podnik stát, což je zásadní nedostatek.
Je otázka, zda sám Kumpošt opravdu pochybil. Audit po jeho odvolání z důvodů špatného nakládání se státními dotacemi nic neprokázal. Teprve až olympijská vítězka a mistryně světa Neumannová se ukázala tou správnou osobou, vedle které se i s maskotem lvíčkem Libim nechá premiér rád vyfotit a otevře státní kasu. Ale ani ona ovšem neuspěla.
Neumannová celý podzim slibovala alespoň vyrovnaný rozpočet. A nyní dala vládě nůž na krk a požadovala dalších 189 milionů korun. A bez překvapení je dostala. Potopit měsíc před začátkem podnik, který už stál asi dvě miliardy, by byla jednoznačně horší a dražší alternativa. Nicméně to ukazuje, že ani současný tým nemá jasno v kolonkách „má dáti“, „dal“. Velmi nadsazené se ukazují předpokládané příjmy z marketingu (až 150 milionů) a prodeje vstupného (120 milionů). Zatím ale byly prodány lístky jen asi za 20 milionů. Velmi optimistický je i odhad návštěvnosti, denně prý šampionát zhlédne 35 tisíc diváků. Připomeňme, že naposledy v japonském Sapporu přišlo za celé závody jen 90 tisíc lidí a to tam byly hlavní atrakce moderní Sapporo Dome a dění na skokanských můstcích.
Argument proti olympiádě Samozřejmě by bylo skvělé, kdyby v druhé půlce února v Liberci bylo vše v bílém a čeští lyžaři v čele jednotlivých závodů. Ale ani to nic nemění na tom, že si premiér už teď může říct, jestli celá liberecká anabáze stála za to a zda byla dobře zvládnuta. Měl by si říct, že když to nevyšlo v malém, tak ve velkém to už teprve nevyjde. Mistrovství v klasickém lyžování ve 450 metrech nad mořem stačilo, cpát olympiádu do pražské Stromovky či Kongresového centra by byl holý nesmysl.
Horší než nedostatek sněhu je entuziasmus, který zakrývá zásadní manažerské pochybení a organizační problémy
O autorovi| David Klimeš, novinář
