130 let

Bilič myslí o několik kroků dopředu

Česko

V uchu mívá briliantovou náušnici, před zápasem si rád zapálí u skleničky vína a hraje na kytaru v heavymetalové kapele. Nejen takový je fotbalový trenér Slaven Bilič, který za čtyři a půl roku vrátil chorvatský národní tým mezi světovou elitu.

PRAHA Přestože je vystudovaný právník, nikdy by nevzal jediný případ. V životě Slavena Biliče je místo pouze pro fotbal. „Je krásnější než ženy,“ říká. Jako hráč zářil doma v Hajduku Split, anglickém West Hamu či Evertonu. Jako trenér sklízí úspěchy u reprezentace Chorvatska, se kterou prohrál za čtyři a půl roku jen pětkrát a vytáhl ji z 23. místa žebříčku FIFA až do první desítky.

Co dokáže výběr „chorvatského Mourinha“, jak se Biličovi občas přezdívá, pozná příští středu i český národní tým. A v přátelském utkání se může se těšit na pořádně obtížnou zkoušku.

Základní kámen úspěchů Bilič položil už v červenci 2006. Tehdy byl k chorvatskému A-týmu povýšen z reprezentace do 21 let, odkud ihned povolal pozdější hvězdy Eduarda da Silvu, Luku Modriče a Vedrana Čorluku. „Jsou to moje kouzelné děti,“ připomíná s oblibou hráče, kteří brzy poté přestoupili do Premier League.

S nimi pak dvakrát porazil Anglii, vyhrál kvalifikační skupinu a zařídil si účast na Euru 2008. Nutno dodat, že národní tým Albionu tenkrát poprvé prohrál ve zrekonstruovaném Wembley a na šampionát kvůli tomu nepostoupil.

Dnes dvaačtyřicetiletý kouč byl pro chorvatskou reprezentaci velkým osvěžením už zpočátku. Razí teorii moderního a atraktivního fotbalu, která stojí na myšlence, že fotbalisté mají na hřišti univerzálnější role. „V poli je deset hráčů a každý z nich musí neustále běhat, bránit i útočit,“ vysvětluje. Navíc je geniální stratég, každý soupeř má podle něj své silné stránky a slabiny. Proto své svěřence pečlivě připravuje na každý zápas.

Přestože jel na mistrovství Evropy 2008 jako nejmladší trenér, základní skupinou provedl Chorvatsko bez porážky. Porazil i ambiciózní Německo a jeho soubor skončil až ve čtvrtfinále po penaltách s Tureckem. „Ta porážka mě bude trápit celý život,“ tvrdí muž, jenž se těší také pověsti řečníka.

Předzápasové slovní hříčky a výroky využívá k tomu, aby chválou ukolébal slabšího soupeře a kritikou zase rozhodil obtížného rivala. „Nebo naopak? Nikdy nevíte. Vždy myslí o několik kroků dopředu, jak na lavičce, tak mimo ni,“ vypráví Biličův kamarád, bývalý spoluhráč z West Hamu a záložník Chelsea Frank Lampard.

Největší Biličova síla však leží ve vrozeném kouzlu osobnosti. Říká se, že ho hráči zbožňují, a pokud nehřeší proti pravidlům, on jim důvěru vrací. „Vždy trpělivě radil nám mladším, je to mimořádný člověk. Pokaždé, když Slavena potkám, básní o velké rodině. Nedivím se, že pod ním hráči předvádějí nadstandardní výkony,“ přiznává Lampard. Možná proto po neúspěšné kvalifikaci na loňské mistrovství světa v Africe Bilič u Chorvatska neskončil, jak se předpokládalo. Naopak prodloužil smlouvu.

***

Reprezentace v Biličově éře * S národním týmem Chorvatska má za čtyři a půl roku bilanci 34 výher, devíti remíz a pěti porážek. * Reprezentaci přebíral v červenci 2006 na 23. místě žebříčku FIFA. Do srpna 2008 ji dovedl až na páté místo. V současnosti je devátá. * Jeho výběr se na Euro 2008 kvalifikoval ze skupiny, ve které dvakrát porazil Anglii. Na šampionátu sice ovládl základní skupinu, ve které vyhrál i nad Německem, ale pak skončil ve čtvrtfinále. Na loňské mistrovství světa se Chorvatsko nedostalo.

Autor:
  • Vybrali jsme pro Vás