Čtvrtek 26. května 2022, svátek má Filip
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bio Noe zachraňuje podstatu zeleniny

Česko

Pěstovat ovoce a zeleninu jako za starých časů může přinést kromě tvrdé

práce i sladkou odměnu. Kdo by mohl o biopotravinách vyprávět zasvěceněji než zakladatel společnosti Country life Otakar Jiránek?

* LN Nepracujete jen v sobotu. Čím je pro vás tak posvátná?

Snažím se, jako původní křesťané, světit sváteční den, kterým dle bible byla vždy sobota, pouze některé církve si to změnily na neděli, ale to bylo až po několika staletích. Takže já se snažím respektovat biblický den odpočinku. To je důvod, proč v sobotu nepracuji.

* LN Sobotní volno jste přenesl i do společnosti Country life, která má v sobotu zavřeno.

Přesně tak. Protože i většina lidí ve vedení naší instituce má stejné vyznání, snaží se to respektovat. Chceme, aby tuto možnost měli všichni naši zaměstnanci.

* LN V neděli máte normálně otevřeno?

Jenom v provozech, kde je větší pohyb lidí. Takže konkrétně v Melantrichově ulici.

* LN Nemáte podnikání jako věřící člověk složitější?

Myslím si, že to není složitější, pokud člověk nepovažuje za usnadnění podnikání nějaké nekalé nebo nezákonné způsoby. Možná se ale věřící člověk někdy setká s bariérami. Máme v sobotu zavřeno. Všichni si ťukali na čelo - hlavní nákupní den a vy zavíráte. Nebo nás chtěli do obchodních center, ale podmínkou bylo, abychom měli otevřeno sedm dní v týdnu. To jsme nemohli splnit. Některých věcí se sami dobrovolně zříkáme. Vznikají tady například bioprodejny s celou škálou bioproduktů. My z bioproduktů bereme pouze tu množinu, která zapadá i do zdravé výživy. Třeba bio alkoholické nápoje, kávu, masné produkty nechceme zařadit, protože jsme přesvědčeni, že nejsou součástí zdravé výživy.

* LN Co přesně znamená bioprodukt? Málokdo si představí konkrétní definici.

My bychom to měli vědět, protože jsme byli první, kdo zavedl certifikované bioprodukty na český trh. Biopotravina je produkt, který pochází z kontrolovaného ekologického zemědělství. Samozřejmě v minulosti byla většina potravin bio, než někdo přišel na to, že by do půdy mohli cpát dusík, fosfor a draslík, a tím urychlovat růst rostlin. Mysleli si, že tím nahradí dokonalý ekosystém, který stvořil Bůh. Bio je proto návrat ke kořenům. Produkt má svoji přirozenou biologickou hodnotu a je dokázáno, že biopotraviny mají větší obsah minerálů a vitaminů a mnohdy i koncentrovanější chuť, protože obsahují méně vody.

* LN Dá se určit chvíle, do kdy ještě bylo zemědělství poctivé?

Myslím, že do začátku dvacátého století. Po válce byl nastartovaný chemický válečný průmysl a bylo třeba ho nějak zaměstnat. Chemičky začaly produkovat umělá hnojiva. Dalším momentem, který k tomu přispěl, bylo úsilí dostat lidi z venkova do průmyslu. Za války dost lidí padlo a některé státy se chtěly opět stát průmyslovými velmocemi. K tomu byli zapotřebí lidé. Například francouzská vláda záměrně decimovala malé rolníky, aby přešli do průmyslu.

* LN Přeneseme-li to na Českou republiku, dá se říct, že do revoluce bylo všechno ekologické?

Vůbec ne. U nás se možná nepoužívaly tak sofistikované chemikálie jako v západní Evropě, ale poměrně dost se používala umělá hnojiva. A tím, že nefungoval tržní systém, bylo zemědělcům jedno, kolik chemie spotřebují. Pracovní morálka v některých JZD byla taková, že to tam zkrátka „naprali“. I to je důvod, proč máme jedny z nejznečištěnějších spodních vod. Začalo se to zlepšovat až po revoluci, kdy restituenti neměli tolik prostředků a už se s chemikáliemi neplýtvalo.

* LN Biotrend přišel ze Západu. Jak dalece držíme krok se zahraničím?

V ekologickém zemědělství -kdybychom to přepočítali na výměry půdy, která je věnovaná ekologickému zemědělství - jsme na tom velmi dobře. Téměř na evropské špičce. Předčilo nás jen Rakousko a některé skandinávské země. Problém je se složením půdy, protože devadesát procent ekologicky obhospodařované půdy u nás jsou pastviny, takže v podstatě chov dobytka. U nás je strašně málo zelinářů a málo producentů obilovin. Téměř neexistují ovocnáři. Určitě by bylo lepší, kdyby nabídka byla pestřejší.

* LN Četl jsem, že obhospodařovat pastviny je nejsnadnější.

Když vyženete krávy na pastvu a máte tam elektrické ohradníky, nemusíte se o ně skoro vůbec starat. Ale když máte na hektaru půdy vypěstovat zeleninu, potřebujete na to řadu lidí a je to práce za horka i za deště po celou sezonu. Myslím si, že jsou i neúměrné dotace. Do specializovaných plodin by mělo plynout více dotací než do travních porostů.

* LN Vy ovšem máte farmu, prodejny, restaurace, vydáváte časopisy. Je to u biospolečností obvyklé?

Pokrýváme řetězec bioprodukce od A do Z. Neznám nikoho ani v zahraničí, kdo by měl takto komplexní řetězec od farmy a produkce, přes zpracování, jako je mlýn a pekárna, distribuci, tedy velkoobchod, až ke konečnému zákazníkovi. Jsme schopni dostat výrobky kamkoliv, máme i vlastní maloobchodní síť a restaurace. Provádíme též velmi rozvětvenou osvětovou činnost.

* LN Máte obchody v centru Prahy, z toho lze usoudit dvě věci. Vede se vám dobře a orientujete se na cizince.

Důvod, proč jsme otevřeli první obchody v centru, souvisel s podobenstvím o Davidovi a Goliášovi -Prahu jsme viděli jako Goliáše. Když jsme se bavili, kde začít, bylo nám doporučeno, ať jdeme co nejvíce do centra, abychom byli lidem na očích. Jako zázrakem jsme dostali prostory za rozumných podmínek. Ještě musím říct, že když jsme si dělali marketingové průzkumy, jaké je zastoupení cizinců, zjistili jsme, že je minoritní.

* LN Přesto - původně jsem si o vás podle názvu myslel, že jste zahraniční firma.

Ten název je trošičku exotický, je to dáno tím, že jsme převzali program, který fungoval v jiných zemích. Prošli jsme ročním školením ve Francii, a tak jsme převzali i ten název. Nebyla to ale snaha být světový za každou cenou. Ale já se stejně necítím být nacionalistou. Je to i tím, že jsem prožil část dětství v zahraničí. S rodiči jsem žil čtyři roky v Tunisku, kde otec působil jako zemědělský expert. Ale v některých věcech jsem konzervativní a rád se vracím do České republiky. Proto jsem i za totality, když jsem několikrát zažil šikanu ze strany státu, neemigroval, i když jsem v zahraničí měl nabídky s prací. Je to vztah k teritoriu.

* LN Jak jste se vlastně seznámil s biopotravinami vy?

V roce osmdesát, kdy se moje sestra odstěhovala na jih Francie a založila si obchůdek s bioprodukty. Obecně zemědělství mě hodně zajímalo, protože můj otec byl zemědělský inženýr, učil na vysoké škole zemědělské, byl tělem i duší zemědělec pocházející ze selského rodu.

* LN Vy jste ale vystudoval na FAMU uměleckou fotografii. Co vás vrátilo do rodinných kolejí?

Během studií jsem začal jezdit fotit krajiny - to dodnes považuji za krásné období svého života, kdy jsem trávil dny v přírodě.

* Pokračování na straně IV

Bio Noe zachraňuje podstatu zeleniny

Dokončení ze strany I

Živil jsem se z toho, co bylo na stromech v sadech. K zemědělství jsem se dostal díky vztahu k přírodě. Důvodem bylo i to, že jsme se s mojí ženou před zhruba třiceti lety stali vegetariány. Velký vliv měla i moje sestra se svým bioobchůdkem. Pak jsem se ve Francii setkal s lidmi, kteří založili Country life v Paříži - ten nápad se mi hrozně líbil. Říkal jsem si, že by bylo dobré, kdyby bylo něco takového u nás.

Ze začátku jsem si myslel, že budu lidi jen inspirovat a že si dál budu dělat svoji profesi. Dokonce jsem hned po revoluci začal zakládat vlastní obrazovou agenturu. Nakonec jsem ale svou profesi pověsil na hřebík ze dne na den.

* LN Napadá mě: kdyby všichni lidé na zemi začali jíst biopotraviny, uživil by je svět?

Určitě. To je často pokládaná otázka. Zrovna nedávno jsem četl studii, že by svět byl schopný ekologickými potravinami nasytit lidstvo. Konvenčními potravinami se plýtvá. To je první věc. Přestat plýtvat. Kdyby se podařilo obnovit přirozenou úrodnost půdy, byla by pak schopna vyprodukovat pomalu stejné množství kvalitnějších potravin. Dalším argumentem je složení stravy - na stejné ploše půdy vypěstujete až desetkrát více rostlinných potravin než živočišných.

* LN Argument, že musíme geneticky upravovat potraviny, abychom nevymřeli hlady, je jen výmluva?

To je totální lež a nehorázný klam. O co těm firmám jde? Okontrolu nad potravinami, osivy. Nikdo dnes neví, co to dlouhodobě udělá, když dáte geny živočichů do rostlin. Podle mě jde opět o amatérské hraní na si na pánaboha. To je totální pohrdání stvořením a lidská pýcha. V konečném důsledku jde jenom o zisk.

* LN Takže se v konvenčním zemědělství dá lépe podnikat?

Je to jednodušší. Mnohdy lidé jdou širokou a jednoduchou cestou. A vždycky bude méně lidí, kteří jdou složitější cestou, která s sebou ale nese vyšší cíl.

* LN Přesto se očekává, že zájem o biopotraviny bude stoupat.

Stoupá. V některých zemích, a Česká republika mezi ně patří, podle statistik až o padesát procent meziročně. Když se podíváme, z čeho vycházíme, je spotřeba biopotravin stále minimální. V průměru se v ČR na osobu za rok dají za biopotraviny nějaká dvě tři eura. Na západě třicet, čtyřicet a ve Švýcarsku dokonce přes sto eur.

* LN I řetězce už vycítily příležitost a přicházejí se svými biořadami. Pomohou tak větší oblibě biopotravin?

Právě díky tomu stoupá. Jejich nabídka je přesto mnohdy velmi omezená, jde o desítky až stovku položek v kvalitě bio. Dobře zásobený obchod s biopotravinami má dva a více tisíc položek. A hlavně: v řetězci nejsou schopni nabídnout servis a informovanost takovou, jakou by měl mít speciální obchod. Takže si myslím, že to není konec specializovaných obchodů, ale naopak -díky propagaci řetězců se více lidí začne o biopotraviny zajímat.

* LN Řetězců se tedy nebojíte?

Musíme být lepší. Mít širší nabídku a lepší služby.

* LN Cílovou skupinou, která biopotraviny nakupuje, jsou ženy od dvaceti dvou do čtyřiceti čtyř let s vysokoškolským titulem. Je to způsobeno tím, že vysokoškolačky mají větší plat?

Jsou více informovány. A mají jinak nastavený žebříček hodnot. Navíc v našich podmínkách žena více dbá o výživu rodiny. A nakonec je to i o těch penězích. Biopotraviny jsou přece jenom dražší.

* LN Muži se o biopotraviny nezajímají ?

Ženy mají větší vztah ke zdraví. Nejen proto, aby byly štíhlé, ale mají i starost o děti a chtějí rodině dát to nejlepší. Muži se taky zajímají, ale společnost je nastavená tak, že je to více ženská záležitost.

***

Curriculum vitae OTAKAR JIRÁNEK

Vzdělání:

* 1960-65: Základní škola v Hostivici

* 1966-69: Francouzské lyceum La Marsa v Tunisku

* 1969-73: UMPRUM v Praze obor propagační grafika

* 1974-1980: FAMU v Praze obor umělecká fotografie

* 1990-1991: kurz ve vzdělávacím středisku Country Life Paříž Profesní zkušenosti:

* 1980-1990 svobodné povolání: fotograf výtvarník

* 1992- nyní jednatel a ředitel Country Life s. r. o.

* 1990- nyní zakladatel a předseda o. s. Společnost Prameny zdraví

O autorovi| Petr Švihel, redaktor LN

Autor:

V předdůchodu si odpočinu a pak se uvidí. Možnost, o které se moc neví

Premium Má do penze pět let a je v předdůchodu na tři roky. Na víc totiž nemá naspořeno. Že to nejde? Ale ano. Legislativa to...

Mami, ty se uzdravíš! Jana Vránová o synově cestě do NHL i boji s rakovinou

Premium Před sedmi lety si prožila peklo. Bojovala s rakovinou lymfatických uzlin a nevěděla, jak to synovi, hrajícímu tehdy...

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách
Českých písniček pro děti je málo! Pusťte jim tuhle o rybičkách

Také jste radši, když si děti oblíbí hezkou českou písničku místo nějaké v angličtině? Pak se vám rozhodně bude líbit tahle rybičková písnička od...

Mohlo by vás zajímat