1. Stoupl počet zahraničních bojovníků, kteří z Česka odjeli s cílem připojit se k islamistům na Blízkém východě. Celkem jich bylo jedenáct a ve dvou případech šlo o české občany.
2. Sovětský svaz sice prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil. Česko čelí dezinformační kampani a hybridní strategii Ruska.
3. BIS odhalila kyberútoky na soukromé emaily lidí spojeným s ministerstvem obrany a armádou.
4. Klientelismus prorostl nejvíce do zdravotnictví.
Jde o dlouhodobý trend, reaguje ministerstvo zahraničí na závěry zprávy BIS. Bude je řešit i vláda |
Zejména pro Hrad, který se netají vřelým vztahem k Putinovu Rusku, nebylo čtení výroční zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2017 nic příjemného. Ačkoli LN získaly pouze veřejnou část výroční zprávy BIS, jež neobsahuje utajené informace, lze si z ní udělat poměrně jasný obrázek.
Pětadvacetistránkový dokument ve 43 případech vypočítává negativní vliv ruských aktivit v Česku. A to zejména prostřednictvím ruských špiónů, ale také pomocí hybridní strategie, v rámci níž usiluje o šíření prosovětského výkladu moderních dějin.
„Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický sbor zůstává pro české občany nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a nátlakovou pákou na ministerstvo zahraničních věcí České republiky, resp. na disproporčně menší českou misi v Rusku,“ uvedli čeští zpravodajci.
Česko tlačí na ruskou ambasádu v Praze: Omezte autoflotilu |
Před nedávnem přitom LN jako první upozornily, že českou diplomacii zneklidňuje nejen vysoký počet zaměstnanců ruské ambasády v Česku, ale i flotila více než 70 diplomatických vozů. Stojí za pozornost, že ředitel BIS Michal Koudelka, kterého prezident Zeman v říjnu už podruhé odmítl jmenovat do hodnosti generála, před působením ruských zpravodajců varuje dlouhodobě.
Symbióza 2017: internet a propaganda
Způsobů, jak se Kreml snaží oslabit prozápadní směřování Česka a zpochybnit naše členství v NATO a EU, je ale podle BIS podstatně víc. Sovětský svaz sice prohrál studenou válku, ale sovětskou propagandu nikdo neporazil, všímá si BIS. Utajovanou verzi výroční zprávy služby, která obsahuje mnoho konkrétních informací, už projednala vláda a na konci listopadu i poslanci stálé komise pro kontrolu BIS.
Ruský prezident Vladimir Putin v debatě se členy diskusního klubu Valdaj v černomořském letovisku Soči.
Podle zpravodajců jsou jedním z vlivových nástrojů pro ruskou stranu zejména dezinformační weby v češtině, které míří proti NATO, USA, EU a také proti liberálnímu pojetí demokracie.
Podle zpravodajců jsou ale tyto weby zpravidla dílem jednotlivců, kteří zkrátka „šíří to, čemu věří, že je pravdivé“ bez ohledu na to, že je využívá ruská propaganda. Autoři zprávy v poznámkovém aparátu upozornili, jak bohatá bývá proměna témat: „Dveřmi vyhodíte internacionalistu a oknem se vám vrátí bojovník proti migraci, islamizaci, dekadentnímu chaosu a obhájce tradičních křesťanských hodnot.“
Těžší kalibr pak představují operace na způsob hackerských útoků. Ani těm se Česko v roce 2017 nevyhnulo. Zpráva připomíná již dříve medializované nabourání se do interních systémů a emailů ministerstva zahraničních věcí z roku 2016. „Z veškerých učiněných zjištění je zřejmé, že se jednalo o kyberšpionážní kampaně Turla pocházející od ruské zpravodajské služby FSB a APT28/Sofacy, která se připisuje ruské vojenské zpravodajské službě GRU,“ uvádí zpráva.
A přidává dosud neznámou zprávu, že útoku se nevyhnul ani resort obrany. BIS totiž odhalila několik útoků proti českým vojenským cílům. „K nejzávažnějším patřily kompromitace několika soukromých emailových účtů patřících osobám spojeným s ministerstvem obrany a Armádou ČR a kompromitace IP adresy patřící MO ČR/AČR malwarem známým pod názvem X-Agent,“ zjistila kontrarozvědka.
Rusů v Česku přibývá, přijíždí střední třída. Chtějí se u nás usadit natrvalo |
Na jiném místě dokument zmiňuje, že útok mířil na takzvané vojenské diplomaty po Evropě. Ačkoliv útočníci údajně nezískali žádné zákonem utajované informace, dostali se k množství „osobních informací a citlivých údajů, které mohou být dále zneužity pro další útoky či nelegitimní aktivity“.
O byznys vlastně nejde
Čínská Hedvábná stezka bude pro EU zdrojem obav, uvedlo Vojenské zpravodajství |
Zpravodajci, kteří v minulém proce předali prezidentovi a vládě téměř 500 utajovaných zpráv, varují i před ekonomickým vlivem Moskvy. Jde přitom o vliv skrytý za anonymní vlastnickou strukturou. „Problém spočívá v tom, že ruští investoři (mnohdy představovaní či zastupovaní bývalými příslušníky ruských zpravodajských služeb) skryti za české nastrčené osoby či off shore společnosti majetkově ovládnou českou společnost, která získává státní zakázky či o ně usiluje (včetně zakázek silových resortů),“ konstatuje zpráva.
Jie Ťien-ming
Ruský vliv v byznysu, který není hnán primárně ekonomickým ziskem, není jediný. BIS v roce 2017 varovala před aktivitami Číny, kterou u nás dlouhodobě propaguje prezident Miloš Zeman, jenž se minulý měsíc už posedmé v Číně setkal s tamním prezidentem Si Ťin-pchingem. Zeman měl dokonce za poradce jistého Jie Ťien-minga, bývalého představitele čínské investiční společnosti CEFC. V březnu ho však zatkly čínské orgány kvůli hospodářské kriminalitě.
„S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v ČR pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké,“ uvádí zpráva BIS.
Státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice proběhla 28.-30. března 2016.
Všímá si také cíle známého jako Made in China 2025. Dle tohoto plánu by se Čína měla v příští sedmiletce stát globálním lídrem ve vývoji a výrobě moderních technologií. Panují přitom vážné obavy, že si pomáhá pomocí průmyslové špionáže a krádeží západních patentů.
„BIS zaznamenala znepokojující vývoj na poli čínských aktivit (politických, špionážních, legislativních a ekonomických), které jako komplex představují hrozbu pro ČR v oblasti ekonomické a vědecko-technické rozvědky.“ Peking přitom disponuje téměř neomezeným kapitálem, který nabízí firmám za přístup k jejich duševnímu vlastnictví, anebo za vstup na zahraniční trh.
Džihádisté z Česka
Ačkoli zpráva BIS za rok 2017 uklidňuje čtenáře, že na českém území loni teroristický útok nehrozil, zpravodajci zaznamenali nepříjemný trend. A to v oblasti podpory islámského fundamentalismu.
„BIS se zaměřila na získávání informací o zahraničních bojovnících, kteří opustili území ČR, aby se zapojili do bojů na Blízkém východě jako příslušníci teroristických organizací. Počet zahraničních bojovníků s vazbou na ČR vzrostl v roce 2017 na jedenáct včetně dvou osob s českým občanstvím,“ uvedla rozvědka.
Zpravodajci už předloni spolu s policí dopadli prvního Čecha, který se chtěl připojit k bojovníkům Islámského státu. V Turecku byl však tento konvertita zadržen a vrácen do Česka. Vrchní soud v Praze před rokem poslal 22letého Jana Silkovského na šest let za mříže.
V nejnovější zprávě si BIS všimla snah o radikalizaci osob původem ze severní Afriky. Popsala i to, jak teroristé hledají nové přívržence. „Islamističtí verbíři v evropských zemích často cíleně oslovují mladé muže s osobními problémy, protože snadněji přijímají radikální výklad islámu a názor, že za jejich problémy může západní civilizace.“ Jen v rámci mezinárodní spolupráce BIS loni přijala přes 10 tisíc zpráv od spřátelených zemí a na 2 000 dokumentů jim postoupila.
Zdravotnická hydra
Kromě kontrašpionáže a terorismu je úkolem tajné služby také ochrana ekonomických zájmů státu. Ani na tomto poli přitom není důvod k optimismu. Stát si neumí dostatečně ohlídat dodávky zboží a služeb v patřičné kvalitě a odpovídající ceně. Profitují z toho vybrané klientelistické skupiny. V konkrétních kauzách pak zpravodajci spolupracovali s policisty.
V kauze zakázek Nemocnice Na Bulovce padla další obvinění. Celkem je stíháno už 12 lidí a 4 firmy |
„BIS identifikovala několik případů, kdy stávající dodavatel využíval nelegitimní metody – prostor jim obvykle dal právě špatně nastavený smluvní vztah – k dosažení vítězství v nové soutěži. Stát pak musel často volit mezi prodlužováním stávajících nevýhodných smluv, odkladem nové soutěže, vysokými náklady na změnu dodavatele nebo rizikem právních důsledků souvisejících se snahou nahradit původního dodavatele,“ popisuje zpráva, která zdůrazňuje, že se to týkalo zpravidla rozsáhlých projektů.
Zejména ve zdravotnictví panovala loni pro stát nevýhodná konstelace. „Slabých míst využívali soukromí poskytovatelé zdravotní péče nebo dodavatelé zboží a služeb k vlastnímu finančnímu prospěchu a příslušný státní orgán tento stav přehlížel,“ uvádí zpravodajci, aniž by však uvedli konkrétní příklad.
Asi nejznámější zdravotnická kauza současnosti se týká podnikatele Tomáše Horáčka, který od června čelí obvinění v úplatkářské kauze, jenž byl dodavatelem pražských špitálů. Spolu s ním v policejní síti uvízli i šéfové nemocnic Na Bulovce a Na Františku. Policisté v kauze prověřovali například veřejné zakázky na ostrahu objektů, dodávku hygienických potřeb nebo pořízení osobních aut. Podle informací LN byla přitom u startu kauzy právě BIS.
Rozvolněné dceřinky i obava o energetickou bezpečnost
K akci BIS donutilo i ohýbání tendrů ve státních firmách na úrovni středního managementu. „V roce 2017 informovala BIS oprávněné adresáty o případech, které měly charakter korupce při zadávání zakázek státem ovládanými společnostmi. A mělo to podle tajné služby svůj důvod. Tyto pozice nebývají ve srovnání s vedením celé skupiny pod důkladnou kontrolou.
Oproti minulým letům, kdy BIS opakovaně upozorňovala na korupci při zadávání stavebních zakázek, se situace zlepšila. „Pozitivní trend byl patrný u kartelových dohod mezi zájemci o stavební zakázky na výstavbu dopravní infrastruktury.“ Souvisí to podle zpravodajců nejspíše se situací na trhu i změnou postoje zadavatelů zakázek.
‚Neuvažujeme o dohodě, jako má Maďarsko‘. Babiš nechce stavbu nových jaderných bloků svěřit cizímu státu |
Zpravodajci se rovněž zabývali situací v energetice. V ní varují v klíčových projektech před spoléháním na zahraničních společnosti, které mají silnou vazbu na státní administrativu. „Vyvstávala tím rizika spojená s jejich případnou účastí na takových projektech, neboť mohla být zneužita pro prosazování zahraničně-politických cílů zemí jejich původu, a to v rozporu se zájmy ČR,“ tvrdí kontrarozvědka. Zda naráží na otázku výstavby nových jaderných bloků, o něž se ucházejí mimo jiné společnosti z Ruska a Číny, zřejmé není.
Soumrak extremismu?
Celkem uklidňující čtení nabízí pasáž věnovaná politickému extremismu. Zejména díky upadající migrační vlně do Evropy aktivita většiny podobných skupin uvadala. „Největší riziko působení protiimigračních/protivládních subjektů nadále spočívalo zejména v šíření lživých či manipulativních tvrzení, jejichž cílem bylo kritizovat establishment a přispět k polarizaci a radikalizaci části veřejnosti,“ uzavírá BIS. S nelibostí přitom sleduje silnou prokremelskou orientaci protimigračních aktivistů, kvůli které přetrvávalo riziko jejich využití ruskými entitami.
Mynář vs. NBÚ. Spor o prověrku po více než 1000 dnech začne, u soudkyně už kancléř jednou prohrál |
Jako už skoro tradičně si BIS posteskla na mizernou snahu příjemců utajovaných zpráv zajistit ochranu citlivých informací. A to zejména kvůli absenci zaměstnanců s bezpečnostní prověrkou. Asi nejskloňovanější osobou bez prověrky v Česku je přitom hradní kancléř Vratislav Mynář. Prezident Zeman, který je příjemcem zpráv od tajných služeb, má přitom šéfa prezidentské kanceláře po svém boku už šestým rokem. Ačkoli není zákonná povinnost, aby kancléř prověrku měl, bezpečnostní experti mají za to, že pro rozhodování v této pozici jde o nezbytnost. Ostatně i tajná služba varovala před důsledky: „Taková situace vytváří riziko pro případy, kdy utajované informace BIS mohou být důležité pro činnost daného úřadu, avšak absence prověrky vytváří bariéru pro efektivní sdílení takových poznatků a rozhodování o způsobu reakce.“
