Šéf BIS se tak vyjádřil na půdě Poslanecké sněmovny na konferenci s názvem Aktuální bezpečnostní hrozby, které se mimo jiné zúčastnili ředitelé českých tajných služeb.
Koudelka i v souvislosti s pokračujícím konfliktem na Ukrajině varoval také před vlivem dezinformací, které jsou podle něho jedno z nejvážnějším rizik, kterým Česko a jeho spojenci čelí a ještě více budou čelit v budoucnu.
„A na ně bude navazovat aktivita ruských příznivců u nás, té páté kolony, která se už teď začíná pomalu aktivizovat,“ podotkl.
K tématu se vyjádřil na Twitteru v pondělí i premiér Petr Fiala. „Extremistům zřejmě už přišly rady z Moskvy a populisté si řekli, že se na cílené radikalizaci části našich spoluobčanů dá určitě něco – jak se říká – vytřískat. Nejlépe politický kapitál do blížících se prezidentských voleb,“ upozornil.
„V tom je ale zároveň další výzva pro naši vládu. I pro všechny demokratické politické strany, které ji tvoří. Boj o charakter České republiky loňskými volbami neskončil. Jen se přesunul do další fáze,“ dodal.
Ministryně obrany Jana Černochová v úvodu konference řekla, že „válka na Ukrajině byla nepříjemným budíčkem pro všechny, kteří se nechali ukolébat pocitem bezpečí“.
Pád z růžového obláčku
Podle ní česká společnost spadla „z růžového obláčku, že Evropa je nejbezpečnějším místem na světě a že nemůže nastat žádný konflikt“. „Občas jsme pozvedli obočí nad konflikty na Balkáně, ale pořád to nepřekročilo míru toho, na co bychom v Evropě nebyli zvyklí,“ dodala ministryně.
Putinovské běsnění je podle ní největší hrozbou od druhé světové války. „Řeknu vám na rovinu, že to bude mít negativní dopady na všechny. Pozitivní na tom je modernizace armády. Tímto konfliktem to nemusí skončit, může to být mezistupeň k něčemu jinému a měli bychom se poučit. Kdo šetří na vlastní bezpečnosti, se zlou se potáže. Vidíme to na Ukrajině, která je ráda za každou naši pomoc a každý příspěvek,“ dodala ministryně.
Ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun upozornil, že „není viditelné nebezpečí, které by hrozilo České republice nebo našim vojákům v zahraničí“. „Spolu s USA jsme byly jediné dvě země na seznamu Ruska jako nepřátelské státy. Že je tam dnes cca 40-50 států, nemění nic na tom, jak nás Rusové vidí. Vedle Baltu, Poláků a USA nás Rusové zmiňují vždy,“ dodal.
Konference se zúčastnil také ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl či ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka.
Ochromené velvyslanectví
Koudelka připomněl, že „odvolání osmnácti diplomatů bylo historickým zlomem proti ruským zpravodajským službám“. „Až nyní můžeme docenit význam toho, co se stalo,“ řekl. Dodal, že si jistě všichni umíme představit, co by se nyní dělo, kdyby tady ještě působili. „Nyní zde působí šest ruských diplomatů a 25 členů administrativního úřadu. S tímto počtem nejsou Rusové schopni vést útoky na našem území z tradičního krytí a jen obtížně mohou vést sledování,“ dodal.
Koudelka však varoval, že jejich práce neustala. „Začali pracovat podle plánu a my musíme být připraveni na jejich nové útoky – masivní dezinformace, využívání páté kolony a kyberútoky. Považuji dezinformace za jedny z největších útoků. Pátá kolona se začíná pomalu aktivizovat,“ dodal šéf BIS.
„Je pro nás velmi citlivě hovořit o tom, co rozvědka dělá. Nemáme ale informace o tom, že by nyní hrozilo významné bezpečnostní riziko. Všeho ale do času,“ varoval ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace Marek Šimandl.
Podle něj došlo k významné změně bezpečnostní politiky v Evropě, na ruské straně došlo k selhání zpravodajských služeb. Kreml podle Šimandla na základě špatných informací plánoval krátkou válku. „Propagandistické vítězství plánoval využít v květnové oslavě vítězství druhé světové války. Sledujeme situaci velmi pečlivě,“ dodal.
„V dlouhodobém horizontu není možné vyloučit pád Putinova režimu. Mohlo by v reakci na něj dojít k útokům na ruské periferie (Náhorní Karabach a další). Silné i slabé Rusko bude zdrojem hrozeb pro své okolí,“ řekl také Šimandl.
Nechceme policejní stát, ale...
Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karel Řehka varoval, že v bezpečnostní oblasti čeká Česko hodně práce. „Budovat kyberbezpečnost v době krize je pozdě. Buď se roky buduje a v čase krize to zafunguje, nebo se to řeší až během ní, a to je situace, ve které se často nacházíme,“ řekl.
„Je to běh na dlouhou trať, nyní jsme vyděšení, plni emocí a odhodlání, ale nevyřeší se to teď, bude to trvat dlouhodobě,“ dodal. Spousta scénářů se podle něj nenaplnila, ale ty stále hrozí a rostou. „Není to tak, že jsou pryč,“ dodal.
„Moc dobře víme, kde máme slabá místa a sledujeme vše, co vůči nám působí. Hrozba tady je a je reálná. Jedinou možností je podle Řehky vzbudit se a začít s tím pracovat. „Nikdo nechce vojenský stát, ale musíme si nalít čistého vína a bavit se zcela otevřeně,“ varoval.
