130 let
Roráty třetí adventní neděli v katedrále svatého Víta na Hradčanech.

Roráty třetí adventní neděli v katedrále svatého Víta na Hradčanech. | foto: Foto Richard CortésČeská pozice

Biskupové už nechtějí o restitucích jednat, jsou pro ně uzavřené

Česko
  •   19:56
PRAHA - Čeští biskupové považují církevní restituce za uzavřenou věc a do debaty na téma zdanění peněžních náhrad nebudou vstupovat. Uvedli to v prohlášení, které reaguje na nedávné vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o možném zdanění náhrad i na jeho pondělní zveřejněný nápad přesunout agendu církví z resortu kultury pod ministerstvo financí. Návrh na zdanění podporují KSČM a SPD.

Babiš chce zdanit církevní restituce, toleranci vlády ANO tím podmiňují komunisté

„Otázku částečného majetkového narovnání (takzvaných církevních restitucí) považujeme za uzavřenou. Plně se soustředíme na zajištění našeho pro společnost výhodného samofinancování. O tomto procesu průběžně informujeme veřejnost,“ sdělil to v pondělí mluvčí České biskupské konference (ČBK) František Jemelka. Do současné právně-politicko-ekonomické debaty na téma zdanění ČBK podle svého generálního sekretáře Stanislava Přibyla už nebude vstupovat, neboť nepřináší žádné nové podněty a argumenty. „Vše již bylo řečeno a vyargumentováno,“ uvedl.

„Se zástupci politických stran, které měly o parametrech částečného majetkového narovnání pochybnosti (ANO a ČSSD), jsme vedli dialog, na jehož konci se ukázalo, že majetkové narovnání je pro stát výhodné,“ doplnil. S přijetím zákona o majetkovém vyrovnání se pojí totiž také postupná odluka církve od státu a snižování příspěvku státu na činnost církve až na nulu.

Církve a náboženské společnosti vysvětlily námitky politických stran a politici včetně zástupců ANO a ČSSD v komisi k tomu zřízené je již nerozporovali, připomněla ČBK. Podle Přibyla se nepotvrdily například domněnky o nadhodnocení finanční náhrady a „další často opakované politické argumenty, které jsou užívány při snahách o změny v restitučním procesu“. Závěry komise složené ze zástupců politických stran a církví jsou dostupné na webu ČBK.

Zákon o církevních restitucích, který vstoupil v platnost začátkem roku 2013, počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.

Babiš se pro zdanění náhrad vyjádřil již dříve jako vicepremiér a ministr financí dosavadní vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Loni prohlásil, že vyčíslení náhrad podle ceny půdy byl podvod. „Ten návrh zdanit to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad,“ řekl tehdy. Zdanění, pokud by bylo odsouhlaseno, by se ale netýkalo již vyplacených peněz.

Jednotné stanovisko ke zdanění finanční části restitucí současná vláda nezaujala. Proti se stavěli koaliční lidovci, ale i premiér Sobotka. Zdanění loni navrhl jeho stranický kolega, tehdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola. Sobotka označil Zimolův návrh za snahu o nasbírání volebních bodů před krajskými volbami v říjnu 2016. ČSSD měla revizi církevních restitucí ve svém programu pro předchozí sněmovní volby, které vyhrála. Sobotka ale revizi podmiňoval dohodou s církvemi.

Autor: ČTK