130 let

Bitva s emisemi začala na severu

Česko

Ekologické zóny i zpoplatnění vjezdu do měst se rozšiřují po celé Evropě

PRAHA Boj s automobilovou dopravou kvůli znečištění ovzduší začal v některých evropských státech už na konci devadesátých let.

Příkladem může být Švédsko, které se vydalo cestou nízkoemisních zón. Ty omezují vjezd pro těžká vozidla s vysokými emisemi. Zavedla je už čtyři města, prvním byl před 15 lety Göteborg. Tvrdá nastavení tam respektovala většina řidičů a městu se podařilo snížit emise prachových částic z nákladní dopravy ve vzduchu o 40 procent. Ekologické zóny tak chce město dále rozšiřovat. „Nízkoemisní zóny jsou prvním stupněm, jak regulovat dopravu ve městě. Nejsou totiž drahé ani technicky náročné. Když ani zóny nezaberou, následuje mýtné,“ říká dopravní expert Hnutí Duha Miroslav Šuta.

Po svém přistoupilo k zavádění nízkoemisních zón Německo. Auta rozdělilo podle množství vypouštěných emisí do čtyř kategorií a každé určilo barevnou známku. Podle ní pak do jednotlivých zón smí vjíždět. Zákazy platí i pro cizince, takže je potřeba se před cestou do několika desítek německých měst na možné omezení připravit.

Každé město si ale mohlo nastavit vlastní specifické podmínky. Těm radnicím, které byly příliš benevolentní k různým výjimkám, zóny zlepšení ovzduší nepřinesly.

Konkrétní zdravotní úspěchy po omezení vjezdu těžkých aut si naopak vyčíslilo Dánsko. V Kodani a Frederiksbergu se snížil počet předčasných úmrtí téměř o pět set případů ročně.

Ekologickou zónu zavedl před třemi lety také Londýn. Doplnil jí už funkční systém placeného vjezdu do města pro auta s vysokými emisemi. Do míst zpoplatněných mýtem jezdí nyní o téměř třetinu méně aut, zato cyklistika zaznamenala nárůst o 20 procent.

S problematickým ovzduším chce z Bruselu bojovat i EU. Počítá s tím, že v roce 2030 bude platit úplný zákaz vjezdu do center měst pro zásobovací auta s emisemi. O dalších 20 let později by ve městech neměly jezdit žádné vozy s klasickými spalovacími motory.

Autor: