Čert vem Blajze i Marajze, i když u televize zůstaneme. Ze seriálového vetešnictví dob minulých teď televize Barrandov vytáhne skutečnou perfidnost - Adamcovy Rodáky, kteří vznikli v roce 1988 k oslavě 40. výročí únorového komunistického puče. Zatímco v bratrském Sovětském svaze už v té době frčela perestrojka, u nás bylo stále jak v době kamenné, čehož je příšerný seriál důkazem nad jiné. Týden.cz už jej ovšem překvalifikoval na „kontroverzní“. To je jistě to správné slovo pro cynické falšování dějin a propagandu zločinecké organizace. A kromě toho se v něm ometla celá plejáda českého herectva (hráli tam snad všichni jako v Gottwaldovi). Dnes to zřejmě nikomu nevadí, i když Jiří Bartoška (ztvárnil aspoň ideově zápornou figuru, tuším, že hajného), v dobách, kdy ještě takové věci vadily, dost trefně pronesl, že Rodáci jsou jeho lejno na patě. To režisér této slátaniny Adamec si žádné lejno nepřipouští, naopak se zdá, že je patřičně hrdý. Ba dokonce se domnívá, že prožije cosi jako uměleckou rehabilitaci, což je vážně srandovní. Co se děje v hlavách dramaturgů TV Barrandov, když takové kousky strkají na obrazovku, je také věc. Prý si to diváci přejí. A co až si budou přát Triumf vůle nebo Žida Süsse. Také je dostanou, a bez komentáře? To asi ne, v tom máme kupodivu jasno.
Vždycky lze tím knoflíkem neotočit a konečně, ať si každý kouká, na co chce. Ale proč takové úchylnosti ještě nabízet veřejně?
O autorovi| JANA MACHALICKÁ redaktorka LN
