Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Blázen, pošuk nebo podivín

VĚDECKÝ GLOSÁŘ

Mimořádně velké potíže v práci, třeba z návalu úkolů po dovolené, by měl člověk řešit společně s odborníkem. „Ovšem v české společnosti je návštěva psychologa stále spojována s jakousi nálepkou blázna,“ říká psycholog docent Vladimír Kebza ze Státního zdravotního ústavu. Tohle nálepkování pak vyvolává problémy například při preventivní léčbě depresí. Lidi totiž prvotní příznaky této choroby spojují spíše se svým smolařským osudem, nebo si je vykládají jako důsledek svého životního postoje vidět všechno v šedých až černých barvách. Nepovažují proto za nutné na prvotní signály reagovat. Před ostatními je přece přijatelnější být vnímán coby smolař než jako pošuk. Zdařile obešli tuto překážku na švédském ostrově Gotland. Počet sebevražd a depresí tam vysoko překonával průměr v ostatních částech této skandinávské země. Naučili proto praktické lékaře, ke kterým každý chodí docela běžně, rozeznávat a léčit prvotní příznaky depresí. Křivka sebevražd klesla o třetinu. Gotlandským příkladem se inspirovali psychologové v Česku a dosáhli poměrně dobrých výsledků.

O autorovi| Josef Matyáš, redaktor LN

Autor: