Sobota 21. května 2022, svátek má Monika
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Blues pro Václava Hraběte

Česko

Muselo uplynout skoro půl století, než se milovníci kultovních knížek Stop-time a Horečka dočkali první ucelené biografie svého oblíbeného básníka. Kniha Jiřího Žáka 12 taktů pro Václava Hraběte patří k těm, které v člověku vyvolávají protichůdné pocity. Především je tu ona nepochopitelná, a přece tak častá proměna normálního venkovského kluka v kultovní osobnost.

Lochovice u Berouna, odkud Hrabě pocházel, mají se svým rodákem leccos společného. Na první pohled nenápadné, do sebe uzavřené místo; stačí se však pozorněji rozhlédnout, a dojde nám, že tu pod povrchem tluče jakési další, tajemné srdce. Kraj starých Keltů, pouze tušených, avšak neviděných mohyl a hradišť, v náruči posvátných vrchů v čele s bájným Plešivcem. Těžko říci, zda tato atmosféra rodícímu se poetovi imponovala, avšak schopnost tiše se soustředit a užívat si samotu pro něj podle vzpomínek jeho přátel byla typická.

A to je další věc, která člověka okamžitě napadne: osobnost považovaná přes čtyřicet let za mýtus, se náhle vrací do původních kulis své existence a my s údivem zjišťujeme, že šlo o sympatického společníka s mnoha kamarády a známými, kteří dodnes chodí v rytmu jeho veršů po Praze. Na „Vaška“ vzpomínají jeho spolužáci z „peďáku“ i studenti z Košíř, kde učil. Po pravdě je dost neuvěřitelné, že se někdo jejich výpověďmi nezabýval už mnohem dřív. Že bychom se nechtěli zbavovat jediné beatnické legendy, kterou u nás máme?

Nutno říci, že přiřazovat tohoto autora k příslušníkům americké beat generation tak úplně nejde. Sice se setkal s Ginsbergem a udělal s ním rozhovor, ale více připomíná básníky harlemské renesance, kteří při psaní v duchu slyšeli jam session. Když si měl Hrabě zvolit téma vysokoškolské práce, vybral si Jiřího Šotolu. Kdyby žil v San Francisku, možná by se rozhodl psát o Kennethu Rexrothovi.

Po příchodu z venkova do města se změnil. Někteří tvrdí, že i lidsky, určitě však jako autor. Najednou, bez varování, se stal hotovým básníkem, který všechno podstatné napsal do svých dvaceti let. Poprvé publikoval roku 1962 a v tom období se také včlenil do bohémského prostředí kolem kavárny Viola. Nebýt osudného 5. března 1965, kdy se ve svém podkrovním kamrlíku otrávil plynem, mohl mít Josef Škvorecký důstojný protipól.

A propos: jistěže se Hraběte ujal Mišík s Kováříkem, jistěže každý zná Variaci na renesanční téma a za nic by neodnesl do antikvariátu desku Pár tónů. Ale v literárních kruzích se Václav Hrabě dočkal uznání mnohem později, což je v přímém rozporu s množstvím umělců i obyčejných lidí, které ovlivnil a dál ovlivňuje. I z toho důvodu bude zapotřebí ještě dalších knih o tomto fenoménu. Žákova biografie má úlohu beranidla, které rozrazilo dlouho zamčené dveře.

Jiří Žák: 12 taktů pro Václava Hraběte

XYZ, Praha 2010, 261 stran

O autorovi| MICHAL BYSTROV, Autor je hudební publicista

Autor:

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....