NEW YORK / PRAHA Kdyby se věci vyvíjely tak, jak si přál Robert Kennedy, mohla dřív skončit válka ve Vietnamu – a on sám se mohl vyhnout atentátu. Tvrdí to alespoň Robertův mladší bratr a nedávno zesnulý americký senátor Edward Kennedy ve své napjatě očekávané autobiografii, která včera dorazila na pulty obchodů.
Robert Kennedy patřil k nejhlasitějším kritikům války ve Vietnamu a tehdejší prezident Lyndon B. Johnson (demokrat, stejně jako Kennedy) v něm viděl vážného politického rivala.
Podle Edwarda se prý proto s Robertem na jaře 1967 sešel, aby zjistil, oč mu jde. Robert po něm prý chtěl, aby jej zplnomocnil jednáním o míru ve Vietnamu. Tím pádem by vypadl ze hry o demokratickou nominaci na úřad prezidenta ve volebním roce 1968 (právě z toho, že bude kandidovat, měl prý Johnson největší strach).
„Kdyby tehdy prezident přijal jeho nabídku,“ citoval z autobiografie nazvané True Compass deník The New York Times, „Bobby by byl jistě příliš zaneprázdněný mírovým procesem, než aby se zapojil do prezidentských primárek.“
Skutečnost ale byla jiná. Prezident Johnson nabídku nepřijal, Robert Kennedy kandidoval a po vítězství v primárkách v Kalifornii byl zavražděn – podobně jako pět let před tím jeho starší bratr a tehdejší prezident USA John Fitzgerald Kennedy. Válka v jihovýchodní Asii se nakonec protáhla až do roku 1975.
Autobiografie True Compass měla původně vyjít až příští rok, u příležitosti 50. výročí zvolení Johna F. Kennedyho prezidentem, ale kvůli senátorově nemoci byl termín přesunut na letošní září (ani tak se jejího vydání nedočkal, zemřel v srpnu). V USA byla očekávána s velkým zájmem – podle prvních zpráv se včera dokonce leckde prodávala víc než nejnovější trhák autora Šifry mistra Leonarda Dana Browna.
„Nic jsem s ní neměl“ Robertova smrt Edwardem silně otřásla. Nebyl prý schopen vrátit se do Senátu. A když v sobě nakonec našel odvahu, nedokázal se soustředit na svou práci. Řadu dní prý strávil na moři, sám na palubě své lodi. Taky začal víc pít – k velké nelibosti své tehdejší manželky Joan.
Přesto byl prý schopen vrahovi odpustit. Napsal dokonce dopis prokurátorovi v Los Angeles, který pro Robertova vraha žádal trest smrti, aby byl shovívavější a nechal ho naživu (státní zástupce prý Edwardovu prosbu ignoroval, trest nakonec zmírnil na doživotí až nejvyšší kalifornský soud).
Edward se v autobiografii vrátil i k epizodě, která jednou provždy zhatila jeho ambice dotáhnout to až do Bílého domu. Jde o automobilovou nehodu z roku 1969, při které zemřela jeho spolujezdkyně Mary Jo Kopechneová, jedna z dobrovolnic, které pomáhaly s kampaní Robertu Kennedymu.
Moc světla ale Edward do nehody nevnáší. Kaje se a píše, že když opustil místo nehody, byl sice v šoku, ale udělal „neodpustitelnou chybu“. Vyvrací přitom jednu ze spekulací, že k nehodě došlo kvůli tomu, že se pokusil Kopechneovou za jízdy osahávat. „Sotva jsem ji znal, nic jsem s ní neměl,“ hájí se Kennedy.
Právě neobjasněná nehoda sehrála klíčovou roli v boji o Bílý dům, do kterého se Edward Kennedy zapojil v roce 1980 (prohrál tehdy souboj o demokratickou nominaci s Jimmym Carterem).
Dodnes se mělo za to, že jej to tehdy odradilo od dalších pokusů kandidovat, v té souvislosti je proto překvapující jeho tvrzení, že uvažoval o tom, že by kandidoval i v roce 1984. „Vzdal jsem to kvůli dětem, které se bály o můj život,“ přiznal ve své autobiografii nejmladší z bratrů Kennedyových.
