Bobošíková a Lipovská v trestním oznámení uvádí, že ho zpracovaly na základě veřejně dostupných zdrojů. Odkazují se na nález Ústavního soudu, disentního stanoviska či veřejných vyjádření. V oznámení poznamenaly, že nemají jinou možnost obrany proti konání soudců.
Poslanci si koledují o blamáž. Návrh nového volebního zákona skrývá riziko |
Trestní oznámení podaly, protože soudci podle nich svým rozhodnutím „zásadním způsobem zasáhli do práv třetích osob a narušili průběh voleb do Poslanecké sněmovny“ a zároveň narušili činnost klíčových orgánů veřejné moci. Rozhodnutí je podle nich v rozporu s ústavním pořádkem.
  |
Filipovi, který byl soudcem zpravodajem, vyčítají, že text rozhodnutí vyhotovil více než tři roky poté, co záležitost dostal přidělenu, a až poté, co prezident Miloš Zeman rozhodl o termínu voleb. „Časování vyhlášení nálezu nelze označit jako náhodné nebo dokonce přirozeně vyplývající z pořadu jednání a projednávání případů Ústavním soudem,“ uvedly oznamovatelky. Svůj návrh podle nich předložil ostatním soudcům v neúplné podobě až 19. ledna, celý text dostali o dva dny později. „Plénum pak projednávalo návrh (spolu s dalšími pěti návrhy) hned v úterý dne 26. ledna,“ poznamenaly.
Rychetský podle nich svým jednáním spáchání trestného činu umožnil. Poukázali na vyjádření soudce Radovana Suchánka, podle kterého Rychetský znal stanoviska ostatních ústavních soudců ještě před rozhodnutím.
Šimáčkové vytýkají, že jako zástupkyně ČR u Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátské komise) si „musela být vědoma skutečnosti, že takto zásadní změna volebního zákona pouhých osm měsíců před již vyhlášenými volbami je protiprávní“. Poukázali také na to, že Šimáčková v minulosti zastupovala Senát při návrhu na zrušení části volebního zákona. Soudkyně by tak podle nich mohla být podjatá a z projednávání proto měla být vyloučena.
Ústavní soud na začátku února zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Ze zákona odstranil hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Ústavní soud za verdikt kritizovali mimo jiné prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš (ANO). Zeman kvůli rozhodnutí zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Podle prezidenta zrušením volebního zákona v době předvolební kampaně poškodil Českou republiku. Zeman termín voleb vyhlásil oproti zvyklostem s výrazným předstihem již koncem prosince, začala tím oficiálně předvolební kampaň.
