Kulturní komise, která o možné kandidatuře Brna hlasovala, se totiž vyslovila proti. „Bylo to jen o jeden hlas. Hlavním důvodem nesouhlasu byly pochopitelně náklady s tím spojené a krize,“ vysvětlil náměstek primátora Daniel Rychnovský, který patří k propagátorům projektu. Město by však muselo podle předběžného scénáře, který již společně připravili například ředitelé Knihovny J. Mahena, hvězdárny a Moravské galerie, vynaložit zhruba sto milionů korun. „Z Evropské unie by ale mohlo dostat čtyřikrát tolik,“ zdůrazňuje Rychnovský. Dotace je však nenároková, byť ji v minulých letech vybraná města získala.
Svoji kandidaturu přitom už některá česká a moravská města ohlásila. O titul by měly zájem například Ostrava či Plzeň, mluví se i o Hradci Králové. „Krize je všude, i tam. Ale ta města jsou scelená a bojují za to, Plzeň už má ke kandidatuře i svoje webové stránky. Sto milionů může Brno za šest let našetřit,“ míní Rychnovský. „Čestně prohrát, prosím. Ale nezúčastnit se by byla chyba,“ dodal.
Nyní bude možnou kandidaturu Brna řešit městská rada. V ní by podle Rychnovského mohla najít dost zastánců. „Ale to může být Pyrrhovo vítězství. Defintivní slovo budou mít zastupitelé na svém červnovém jednání, a tam by ti přehlasovaní mohli říct dvojnásob ne,“ obává se náměstek, který doufá, že postupně získá na svou stranu i zbytek koalice a opoziční zastupitele. Titul Evropské hlavní město kultury každoročně získávají dvě města ze dvou vybraných zemí. V tuzemsku se jím může pyšnit jen Praha. Znovu o něj usilovat by Brno mohlo až asi za patnáct let.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
