Čtvrtek 24. června 2021svátek má Jan 25 °C přeháňky až bouřky Předplatné LN
Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Obce jaderné úložiště nechtějí, přestože jim může přinést peníze

Starostové ohrožených obcí se připojili Kvášňovicích na Klatovsku k protestní... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Starostové ohrožených obcí se připojili Kvášňovicích na Klatovsku k protestní... | foto: ČTK

Po více než ročním odkladu se obyvatelé vytipovaných lokalit pro uložení vyhořelého paliva z jaderných elektráren dozvěděli, koho tým poradního panelu SÚRAO poslal do užšího výběru. Hlubinné úložiště má podle expertů vzniknout do roku 2065 na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.

Návrh ještě musí schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. Podle zástupců jednotlivých lokalit ale nemůže být zatím nikdo v klidu, rozhodnutí není konečné a lokality se mohou vrátit zpět do hry.

Dosud se v souvislosti s hlubinným úložištěm v ČR uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.

Příběh odboje obyvatel malé obce Lubenec v Ústeckém kraji nedaleko lokality Čertovka začal v roce 2012, kdy si místní vybojovali referendum o jaderném úložišti. V místním referendu se 83 % hlasujících vyslovilo pro zabránění geologického průzkumu jakožto dalšímu kroku k ukládání jaderného odpadu. Od té doby uplynulo mnoho let a také změn v tom, které lokality jsou vhodné a které naopak nejsou. Předseda spolku SOS Lubenec, Pavel Pavlík serveru Lidovky.cz na otázku, zda se z rozhodnutí o vyřazení lokality Čertovka radují, odpověděl, že „vzhledem k tomu, jak to probíhalo doposud, si nemůžeme být stále jistí.“

Podobně hovoří i další zástupci lokalit. Petr Nohava, nezávislý starosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku, která je v blízkosti vyřazené lokality Čihadlo, uvedl, že jsou do určité míry rádi, ale minulá zkušenost je taková, že se pravidla mění za pochodu. Nejistota v obci i nadále přetrvává proto, že jsou prvními náhradníky.

Úložiště přitom mohou být pro obce cestou, jak se dostat k penězům. Za průzkum, který se odehrává v jejich katastru, dostávají už nyní státní příspěvky. Ostatně nejlépe to ilustruje Finsko, které je s takovou stavbou nejdál, ukládat by jaderný odpad mělo už v roce 2025. 

„Díky tomu, že máme stabilní příjem, můžeme dělat dlouhodobé plány. Větší města okolo nás by velmi stála o to, aby nás měla ve svém katastru,“ sdělil již dříve serveru Lidovky.cz starosta finské obce Eurajoki Vesa Lakaniemi.

Průzkum na Kraví hoře

Na počátku hledání českého úložiště v roce 2012 bylo vytipováno sedm lokalit, stát v průběhu let většinu z nich vyloučil a v roce 2016 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zúžil počet lokalit dokonce na dvě. Pouze na jedné se spustily hloubkové průzkumy horninového prostředí, a to na nyní vyřazené Kraví hoře.

Mluvčí občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk čtvrteční oznámení panelu pro server Lidovky.cz okomentoval slovy: „Jen se potvrzuje to, co jsme dávno říkali. Tedy, že je Kraví hora geologicky nevhodná pro jaderné úložiště. Bohužel politické tlaky v minulosti Kraví horu upřednostňovaly.“

Představitelé vytipovaných lokalit se také shodují v tom, že způsob, jakým stát vybírá oblast pro takto zásadní věc, není správný. „Jde o to, že přístup státu je direktivní. Starostové dotčených obcí jsou zváni pouze k formálním diskuzím, kde se na jejich názory nebere ohled,“ říká členka spolku SOS Lubenec Marcela Svejkovská.

Stát nebere zřetel na lidi

Podle některých starostů obcí z dotčených lokalit, které se dostaly do užšího výběru, stát bere nulový zřetel na lidi. „Pokud tam budeme, budeme proti tomu protestovat, protože to občané v našich obcích samozřejmě nechtějí,“ uvedl starosta obce Rudíkov Zdeněk Souček. Podotkl také, že podle platného referenda je pro obecní zastupitelstva závazné bojovat proti vzniku úložišť všemi možnými prostředky.

To, že budou činit v této věci další kroky, potvrdil serveru Lidovky.cz také starosta obce Kvášňovice Miloslav Strolený, která spadá do vytipované oblasti Březový potok na Klatovsku. „Sejdeme se se starosty ostatních dotčených obcí a hejtmanem Plzeňského kraje a vydáme společné prohlášení.“

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje také Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků. Podle Edvarda Sequense, sekretáře platformy, by MPO mělo zřídit oponentní tým mezinárodních vědců a expertů, který by zkoumal, jak se vybírá lokalita pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR. Stát se to podle něj mělo již před předložením finálního návrhu na snížení počtu vytipovaných lokalit na vládu.

Problematika hlubinného úložiště se v Česku řeší víc než 15 let. Nejde přitom pouze o to, jak nakládat s vyhořelým palivem z elektráren, ale také o nemocniční odpad například z rentgenů a dalších laboratorních přístrojů. 

Lékařské špičky v kauze obřích pojistných podvodů. Hrozí jim až 10 let

Pojistky před soudem. Případem rozsáhlých pojistných podvodů se škodou zhruba... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Uznávaní doktoři „léčili“ neexistující zranění. V kauze tří stovek pojistných podvodů za 50 milionů korun je obžalováno...

Procházku vypnu, slibuje Rakić. Uznávaný sudí analyzuje: Dokázal by to, ale...

Rakušan Aleksandar Rakic si už Jiřího Procházky všiml. A chce mu v UFC srazit... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Z Jiřího Procházky se mezi konkurenty polotěžké váhy UFC (93 kg) stává žádané zboží. O novou dvojku divize si hlasitě...

Nejproočkovanější země světa zavádí tvrdá opatření. Covid mají i očkovaní

Ruská vakcína Sputnik V. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Na Seychelách vyskočil součet všech případů za více než rok pandemie v posledních třech dnech o třináctinu. Problém je...