Neděle 26. června 2022, svátek má Adriana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Obce jaderné úložiště nechtějí, přestože jim může přinést peníze

Česko

  15:00
Po více než ročním odkladu se obyvatelé vytipovaných lokalit pro uložení vyhořelého paliva z jaderných elektráren dozvěděli, koho tým poradního panelu SÚRAO poslal do užšího výběru. Hlubinné úložiště má podle expertů vzniknout do roku 2065 na jedné ze čtyř následujících lokalit - Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku či Březový potok na Klatovsku.

Starostové ohrožených obcí se připojili Kvášňovicích na Klatovsku k protestní akci proti plánované stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. foto: ČTK

Návrh ještě musí schválit Rada SÚRAO, finální slovo bude mít vláda. Podle zástupců jednotlivých lokalit ale nemůže být zatím nikdo v klidu, rozhodnutí není konečné a lokality se mohou vrátit zpět do hry.

Dosud se v souvislosti s hlubinným úložištěm v ČR uvažovalo o devíti lokalitách. Z původního seznamu tak podle návrhu panelu expertů vypadly Kraví hora na Žďársku, Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Magdaléna na Táborsku, Čihadlo na Jindřichohradecku a lokalita Na Skalním u Dukovan.

Příběh odboje obyvatel malé obce Lubenec v Ústeckém kraji nedaleko lokality Čertovka začal v roce 2012, kdy si místní vybojovali referendum o jaderném úložišti. V místním referendu se 83 % hlasujících vyslovilo pro zabránění geologického průzkumu jakožto dalšímu kroku k ukládání jaderného odpadu. Od té doby uplynulo mnoho let a také změn v tom, které lokality jsou vhodné a které naopak nejsou. Předseda spolku SOS Lubenec, Pavel Pavlík serveru Lidovky.cz na otázku, zda se z rozhodnutí o vyřazení lokality Čertovka radují, odpověděl, že „vzhledem k tomu, jak to probíhalo doposud, si nemůžeme být stále jistí.“

Experti zúžili počet míst pro jaderné úložiště. Má být u Temelína, na Vysočině nebo na Klatovsku

Podobně hovoří i další zástupci lokalit. Petr Nohava, nezávislý starosta obce Pluhův Žďár na Jindřichohradecku, která je v blízkosti vyřazené lokality Čihadlo, uvedl, že jsou do určité míry rádi, ale minulá zkušenost je taková, že se pravidla mění za pochodu. Nejistota v obci i nadále přetrvává proto, že jsou prvními náhradníky.

Úložiště přitom mohou být pro obce cestou, jak se dostat k penězům. Za průzkum, který se odehrává v jejich katastru, dostávají už nyní státní příspěvky. Ostatně nejlépe to ilustruje Finsko, které je s takovou stavbou nejdál, ukládat by jaderný odpad mělo už v roce 2025. 

„Díky tomu, že máme stabilní příjem, můžeme dělat dlouhodobé plány. Větší města okolo nás by velmi stála o to, aby nás měla ve svém katastru,“ sdělil již dříve serveru Lidovky.cz starosta finské obce Eurajoki Vesa Lakaniemi.

Průzkum na Kraví hoře

Na počátku hledání českého úložiště v roce 2012 bylo vytipováno sedm lokalit, stát v průběhu let většinu z nich vyloučil a v roce 2016 tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zúžil počet lokalit dokonce na dvě. Pouze na jedné se spustily hloubkové průzkumy horninového prostředí, a to na nyní vyřazené Kraví hoře.

Mluvčí občanského sdružení Nechceme úložiště Kraví hora Martin Schenk čtvrteční oznámení panelu pro server Lidovky.cz okomentoval slovy: „Jen se potvrzuje to, co jsme dávno říkali. Tedy, že je Kraví hora geologicky nevhodná pro jaderné úložiště. Bohužel politické tlaky v minulosti Kraví horu upřednostňovaly.“

Nový blok v Dukovanech má zajistit soběstačnost Česka i lepší ceny

Představitelé vytipovaných lokalit se také shodují v tom, že způsob, jakým stát vybírá oblast pro takto zásadní věc, není správný. „Jde o to, že přístup státu je direktivní. Starostové dotčených obcí jsou zváni pouze k formálním diskuzím, kde se na jejich názory nebere ohled,“ říká členka spolku SOS Lubenec Marcela Svejkovská.

Stát nebere zřetel na lidi

Podle některých starostů obcí z dotčených lokalit, které se dostaly do užšího výběru, stát bere nulový zřetel na lidi. „Pokud tam budeme, budeme proti tomu protestovat, protože to občané v našich obcích samozřejmě nechtějí,“ uvedl starosta obce Rudíkov Zdeněk Souček. Podotkl také, že podle platného referenda je pro obecní zastupitelstva závazné bojovat proti vzniku úložišť všemi možnými prostředky.

To, že budou činit v této věci další kroky, potvrdil serveru Lidovky.cz také starosta obce Kvášňovice Miloslav Strolený, která spadá do vytipované oblasti Březový potok na Klatovsku. „Sejdeme se se starosty ostatních dotčených obcí a hejtmanem Plzeňského kraje a vydáme společné prohlášení.“

Dceřiná firma ČEZ pro stavbu Dukovan začala naplno fungovat, stát poskytne na stavbu půjčku

Postup státu při hledání úložiště dlouhodobě kritizuje také Platforma proti hlubinnému úložišti, jež sdružuje 32 obcí a měst a 16 spolků. Podle Edvarda Sequense, sekretáře platformy, by MPO mělo zřídit oponentní tým mezinárodních vědců a expertů, který by zkoumal, jak se vybírá lokalita pro hlubinné úložiště jaderného odpadu v ČR. Stát se to podle něj mělo již před předložením finálního návrhu na snížení počtu vytipovaných lokalit na vládu.

Problematika hlubinného úložiště se v Česku řeší víc než 15 let. Nejde přitom pouze o to, jak nakládat s vyhořelým palivem z elektráren, ale také o nemocniční odpad například z rentgenů a dalších laboratorních přístrojů. 

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat