Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Boj s nákazou. Africký mor vytváří nové hranice, říká vědec, který získal 50milionový grant

Česko

  5:00
PRAHA - Jak bude vypadat a jak se navzájem ovlivňuje vztah mezi myslivci, veterináři a divočáky, bude příštích pět let zkoumat sociální antropolog Luděk Brož. Vědec z Etnologického ústavu Akademie věd ČR získal jako jediný Čech grant od Evropské výzkumné rady ve výši dvou milionů eur, tedy padesáti milionů korun. „Všechny tři skupiny jsou spolu konfrontované, ať chtějí, nebo ne. V souvislosti s nákazou jsou konfrontováni o mnoho víc,“ říká v rozhovoru pro LN Brož.

Divočák (ilustrační foto). foto: Shutterstock

LN: O co v celém projektu vlastně jde?
V dobrém románu bývá vztahový trojúhelník, ten je i ve středu mého zájmu. V mém trojúhelníku jsou myslivci, veterináři a divoká prasata. Zajímá mě, jak se tyto skupiny navzájem ovlivňují, co pro sebe znamenají a jakou mají blízkou budoucnost, a to v kontextu epidemie afrického moru, který tento vztahový trojúhelník zásadně posouvá.

Čech bude zkoumat vztah prasat, lovců a veterinářů. Dostane na to dva miliony eur

LN: Začněme tedy u první skupiny. Jaký je předpoklad v případě myslivců?
Myslivost, popřípadě lov, se teď výrazným způsobem mění. V Evropě je asi sedm milionů hobby myslivců, jejich počet ale poměrně výrazně klesá, snad jen s výjimkou Německa. Jejich věkový průměr zároveň roste. To znamená, že čím dál tím méně mladých lidí se chce myslivostí zabývat. Co to bude znamenat, teď nevíme, s tím projektem začínáme. Ale můžeme říct, že dojde k zásadní změně, ve které bude roli hrát africký mor a přemnožení divokých prasat v Evropě.

LN: Dojde k zásadní změně i u veterinářů?
Veterináři jsou v současné evropské společnosti nedocenění. Často jsou vnímaní jako někdo, kdo obváže tlapku pejskovi nebo kočičce, jsou to ale lidé, kteří rozhodují o tom, co jste měli dnes k snídani. To, co jste jedli, prošlo přes kontrolní body, které definovala veterina. Státní veterinární správa prováděla dozor, odebírala vzorky, schvalovala výrobek.

Zároveň jsou to lidé, kteří mají obrovskou moc, pokud se objeví nějaká nákaza na hranicích. Přitom o nich takhle nepřemýšlí ani veřejnost, ale ani sociální vědci.

LN A co divočáci? Mají v tom trojúhelníku rovnocennou roli? Přeci jen jde o zvířata…
Řešíme, jakým způsobem, jako sociální antropologové, můžeme dát zvířeti hlas. Jak ho můžeme vzít jako sociálního aktéra. Divočáci jsou neuvěřitelně vitální, ze všech divokých sudokopytníků mají naprosto největší schopnost reprodukce. Dovedou vyplňovat prostory, jsou oportunističtí, všežraví, jsou to jedni z mála živočichů, kteří jsou schopní profitovat ze znečištění kolem nás.

LN Jaké znečištění máte na mysli?
Likvidujeme nemalé části přírody. Blížíme se ke způsobu zemědělství, které připomíná spíš průmyslovou výrobu. Spousta živočišných druhů, například hmyz, to odnáší. Prasata jsou zrovna jedni z těch, které se na nové podmínky adaptují, a skoro z nich i profitují.

LN A co se tedy děje s těmi skupinami dohromady?
Všechny jsou spolu konfrontované, ať chtějí, nebo ne. V souvislosti s nákazou jsou konfrontováni o mnoho víc.

LN Můžete dát příklad?
Divočáky loví myslivci a v Česku jsou jakousi frontovou linií. Mají k nim nejblíž. Veterináři se už ale k té linii blíží taky, protože odebírají vzorky, likvidují uhynulá zvířata v kafilériích. Jedni zároveň regulují druhé, mají od sebe nějaká očekávání. Pro myslivce je to něco, co dělají ve volném čase. Napříč Evropou jsou přitom ve zvláštním napětí, protože se ve svém volném čase nechtějí nechat rekrutovat jako prodloužená ruka veterinární správy. Na druhou stranu si nemohou dovolit na takový požadavek nereagovat. I proto, že jejich pověst a sociální přitažlivost není moc velká, spíš se zhoršuje.

LN Africký mor ale v důsledku ovlivní i celou společnost, že?
Otázky biobezpečnosti do nemalé míry určují, jak vypadají hranice. To, co se přes ně může vozit, jestli vás přes ní pustí, jestli tam bude plot nebo půjde o hranici volnou. Například Dánové v tuhle chvíli dokončují plot po celé délce německo-dánské hranice. Hlavním důvodem je to, že Dánsko je hlavní producent vepřového masa na hlavu na světě. Čtyři miliony Dánů produkují čtrnáct milionů jatečních vepřů. Je to významná součást dánské exportní politiky. Celý ten plot je symbolický signál mimoevropským odběratelům dánského vepřového, že berou biobezpečnost důsledně. Divoká prasata velmi dobře plavou, takže mohou plot velmi jednoduše obejít, takže je to symbolický krok skrz na skrz. Uvnitř Shenghenu budeme mít naprosto nepropustný hraniční plot kvůli divokým prasatům. Ploty mají spoustu zamýšlených a nezamýšlených efektů.

LN Projevuje se to i někde jinde?
Třeba u Orbánova plotu na jihu Maďarska. Je namířený proti uprchlíkům, už teď ale víme, že moc lidí nezastavil. Jedou prostě jinudy. Zároveň je také zdokumentované, že přetnul migrační trasy divoké zvěře.

LN Kdy se naposledy lov propsal do společnosti?
Obrovskou změnu znamenalo zavedení palných zbraní. Nebo příchod zemědělství. Stejně tak to platí o změnách společenských zřízení. V království patřila jakákoliv zvěř králi. V českých zemích se lov propsal do společnosti v devadesátých letech osmnáctého století, kdy doznívaly tereziánské a josefínské reformy. Lov jako kratochvíle šlechty byl obětovaný na oltář efektivitě státu. Škody způsobené zvěří musel majitel honitby kompenzovat majiteli pozemků. Divočáci najednou neměli ve volné přírodě, co dělat. Byli nežádoucí a kdokoli získal právo je lovit. Tvrdí se, že kolem roku 1800 se žádná divoká prasata ve volné přírodě v českých zemích nepohybovala. Všechna byla v oborách za účelem lovu.

LN Teď jsou divočáci přemnožení. Kdy se to tedy změnilo?
V roce 1945 s příchodem rudé armády. Vojáci se do obor vlamovali, pytlačili, měli hlad a snažili se sehnat cokoli. Zvířata z porušených obor začala utíkat a znovu osidlovali krajinu. Zároveň ale divočáci přišli do volné krajiny po válce, kdy nebyly kulovnice. Nešli efektivně lovit, navíc se zavedly obrovské družstevní lány, začala se pěstovat kukuřice. To byl pro divočáky naprostý ráj. Povedlo se nám vytvořit jim skvělé místo pro život. 

Autor:

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...