Středa 6. listopadu 2024, svátek má Liběna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Boje o slunečníky a okno na pláž

Česko

S dovolenou si spojujeme i jistá očekávání nehmotného rázu. Jednotlivé podoby takových očekávání bývají ovšem rozmanité, a právě proto musí být v zákoně vyjádřeny obecnými slovy. Ať již legislativec zvolí výraz „radost z dovolené“ či nějaká jiná slova, vždy se setká s výtkou, že mluví vágně. V zákonech se však neobejdeme bez povšechných formulací. Jak věci fungují, naznačují zkušenosti z Německa, kde turisté označovaní jako „Reisereklamierer“ poměrně často žalují cestovní kanceláře. Když pak soudy vykládají pojem „entgangene Urlaubsfreude“ (doslova přeloženo „ušlá radost z dovolené“), pomáhají si berličkou oprávněných nebo také neoprávněných očekávání.

Klientova oprávněná očekávání Pomůže nám několik následujících příkladů. V reklamě byla nabízena hotelová pláž s bezplatně poskytovanými slunečníky. Text v prospektu doprovázela fotografie poloprázdné pláže s mnoha neobsazenými slunečníky. Skutečnost byla jiná a i jednoduchý matematický úkon stačil ke zjištění, že počet slunečníků byl zcela nedostatečný vzhledem k množství hotelových hostů. Soud rozhodl, že oprávněná očekávání klientova (vyvolaná slovy i fotografií z reklamy) nebyla naplněna. V důvodech rozsudku stálo, že dovolená nemá sloužit ke každodenním soubojům o místa pod slunečníky, zvlášť když přílišné slunění je nezdravé a společné sdílení slunečníků se může jevit jako zásah do práva na soukromí.

V jiném případě klient prý pociťoval újmu na radosti z dovolené, neboť v hotelu mu nebyl poskytnut pokoj s vyhlídkou na moře, ačkoliv fotografie právě takového pokoje ho lákala v reklamním prospektu. Soud to neuznal za oprávněné očekávání. Pokud host výlučně požadoval pokoj s vyhlídkou na moře, měl si to vymínit ve smlouvě. Je totiž obecnou lidskou zkušeností, že okna v hotelu obvykle míří do různých světových stran a že o rozdělení ubytovací kapacity rozhoduje správa hotelu. Právě uvedený argument však marně uplatňovala anglická cestovní kancelář vůči rodině s dětmi, které v hotelu na portugalském pobřeží (tam se život protáhne dlouho do noci) přidělili pokoj přímo nad diskotékou.

Jedno lůžko musí stačit Soud německý pak musel posuzovat žalobu muže, který ztrátu radosti z dovolené spatřoval v tom, že jeho hotelový pokoj nebyl vybaven dvojitým lůžkem, nýbrž dvěma oddělenými lůžky. Žalobce tvrdil, že takto nemohl naplnit své představy o dokonalém sexu s přítelkyní. Soud jeho nároku na náhradu nehmotné újmy nevyhověl. Odůvodnil to opět obecnou zkušeností, podle níž uspokojivé variace pohlavního obcování lze provozovat i na jednotlivém lůžku.

Potvrdil tak, že soudci a soudkyně, když uplatňují obecné, neurčité právní pojmy, musejí mít především bohatý repertoár životních zkušeností, s jakým se jinak běžně setkáváme u literátů.

***

Klientův hotelový pokoj byl vybaven dvěma oddělenými lůžky. Žalobce tvrdil, že takto nemohl naplnit své představy o dokonalém sexu s přítelkyní.

O autorovi| Petr Hajn, profesor na právnické fakultě MU v Brně

Autor: