„Jedná se o nadějný lék, který cílí na bílkovinu beta-amyloid. Zatím se zkoušel u pacientů s rozvinutými obtížemi, teoreticky při včasném podání ve velmi raném stadiu by mohl mít ještě lepší efekt, než prokázaly dosavadní studie,“ řekl serveru Lidovky.cz přední český neurolog Jakub Hort z Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Motol.
V Thomayerově nemocnici otevřeli banku mozkových tkání. Budou zkoumat Parkinsona či Alzheimera |
„Že byl spuštěn na trh, je šancí pro pacienty a pro jejich pečující,“ doplnil. O léku se podle něho s jistotou ví, že z mozku právě tuto bílkovinu, způsobující zánik nervových buněk, odstraňuje či její hladinu alespoň snižuje.
„To, co je méně průkazné, nicméně to statisticky prokázáno bylo, je následný dopad na klinický stav pacientů. Ukázalo se, že dochází k určitému zlepšení v tom, jak fungují v běžném životě. Došlo i k současnému zlepšení paměti a kognitivních funkcí,“ shrnul. Přístup k léku mají ale zatím jen Američané, Evropa schvalovací kolečko teprve rozbíhá.
„Podali jsme veškerou dokumentaci potřebnou pro posouzení léku na Evropskou lékovou agenturu, její odpověď očekáváme v průběhu příštích 12 měsíců,“ potvrdil serveru Lidovky.cz Filip Mavrov, ředitel pro vnější vztahy společnosti Biogen Česká republika. Podle Horta je pravděpodobné, že lék nebude schválen v tak volném módu jako v USA, ale domnívá se, že „razítko“ nakonec dostane.
„Dále bude posuzován Státním ústavem pro kontrolu léčiv SÚKL. Následně, v ideálním případě koncem roku 2022, by v případě pozitivního rozhodnutí mohl být lék dostupný i v ČR,“ dodal Mavrov s tím, že jeho použití bude patrně pouze pro časná stadia onemocnění. „Řádově jde o jednotky desítek tisíc pacientů v Česku,“ podotkl.
Nevýhodou léku je podle jeho kritiků astronomická cena. Společnost Biogen uvedla, že léčba průměrného pacienta novým přípravkem vyjde ročně zhruba na 56 tisíc dolarů (1,7 milionu korun), do čehož ještě nejsou započítány nákladné diagnostické testy, jimiž se Alzheimerova choroba potvrzuje. Aplikace léku s sebou ponese podle Horta i změnu organizace zdravotní péče, neboť se podává formou infuzí jednou měsíčně.
Vědci popsali proces, který možná vede k Alzheimerově chorobě |
„Bude potřeba zdravotní systém ve všech zemích tomuto přizpůsobit, což může přivést personální a prostorové náklady. Nutností jsou i časté kontroly a nákladná vyšetření, která by i kontrolovala vedlejší nežádoucí účinky,“ vysvětlil.
Aduhelm je prvním krokem na léčbě Alzheimerovy choroby, není však jedinou nadějí, k níž se pacienti upínají. Ve velký triumf věří i v Americe žijící český neurolog Martin Tolar, jehož firma Alzheon slibuje v blízké budoucnosti dokonce tablety, které by měly nemoc zkrotit.
Úspěch výzkumu nicméně závisí na financích. A právě těch do této oblasti neputuje podle vědců tolik, kolik jde například na boj s rakovinou. Chybí i dostatečná osvětová kampaň.
Laskavostí proti demenci. V Česku se testuje metoda, která pomáhá lidem s alzheimerem a dalšími nemocemi |
Alzheimerova nemoc je chorobou centrálního nervového systému, chorobou mozku. A pro léčiva je velmi těžké se do mozku dostat, musejí totiž překonat bariéru oddělující mozek od cévního systému. Všechny léky, které nefungovaly nebo účinkovaly jen částečně, selhávaly proto, že jich do mozku neproniklo dostatečné množství. Nemocí podle odhadů trpí po celém světě asi 30 milionů lidí, v Česku jde zhruba o sto tisíc lidí. Vzhledem k tomu, jak se v důsledku stárnutí populace mění demografická křivka české společnosti, lze podle expertů očekávat nárůst počtu nemocných. To s sebou ponese i větší zátěž zdravotnického systému, stranou nebude stát ani státní kasa.
Průměrný věk populace českých mužů je nyní 40,8 roku, u žen 43,6. Podíl osob nad šedesát let věku je přibližně 25 procent. Demografické predikce ukazují, že v následujících třiceti letech dojde k významnému nárůstu podílu obyvatel starších 65 let, tedy těch, pro něž je Alzheimerova choroba největším strašákem.
Epidemiologické odhady hovoří o tom, že v současné době v Česku žije s demencí kolem 140 tisíc lidí. Postupující demence znamená u většiny nemocných postupnou ztrátu soběstačnosti a vznik poruch chování. Podle lékařů je nejdůležitější správná a včasná diagnóza, zvažuje se i preventivní screeningové vyšetření populace starší 65 let.