Pondělí 4. července 2022, svátek má Prokop
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Bojovali za svou školu. Marně

Česko

Demonstrace studentů ani jejich diskuse s politiky nezabránily „osekání“ gymnázia v Hořicích

Dětí je stále méně, a tak se zavírání tříd ani rušení škol nevyhneme. Sestavování „černé listiny“ ovšem budí obrovské emoce.

Jak poznáme, že se studentům ve škole líbí? Třeba když za ni neváhají bojovat, ač jim to bezprostředně nic nepřinese. Gymnazisté z Hořic v Podkrkonoší zorganizovali demonstraci, vydali se do Hradce Králové za hejtmanem a zúčastnili se i jednání krajského zastupitelstva. Chtěli zabránit zrušení tříd na své škole. U místních politiků neuspěli, nyní ještě čekají, co na jejich dopis odpoví ministr školství.

„Přijde nám líto, že se bude čtyřleté gymnázium zavírat. Bojovali jsme i kvůli mladším studentům,“ vysvětluje septimánka Veronika Novotná, proč se spolužáky uspořádala protestní pochod městem.

Ve svátek 17. listopadu prošly Hořicemi s transparenty asi čtyři stovky lidí. „Na demonstraci jsme pozvali i krajské úředníky, aby se ke všemu vyjádřili. Jenže nepřijeli, a ani se nám neozvali,“ říká Veronika Novotná.

V Hořicích se pak začala podepisovat petice proti rušení čtyřletého gymnázia, na krajský úřad do Hradce Králové mířily stížnosti učitelů i rodičů. „Spojil se s námi starosta a domluvili jsme se, že pojedeme navštívit pana hejtmana. Až na místě jsme ale zjistili, že musel služebně odjet,“ popisuje Veronika Novotná další pokus studentů o jednání s úředníky. Delegace z Hořic tedy alespoň na krajském úřadě nechala petici se čtyřmi stovkami podpisů. Děti si nevybírají Hlavním argumentem pro zavírání tříd je nedostatek dětí (O něm se nedá pochybovat, více viz text Budeme...). Je jasné, že některé školy v kraji bude potřeba „osekat“. Proč se ale na černý seznam dostalo hořické gymnázium? Má tradici, naplněné třídy a jeho žáci bodují v mezinárodních soutěžích.

„V Hořicích děti nevybírají, vezmou všechny, které se přihlásí,“ vysvětluje důvody Radmila Šulcová, vedoucí Odboru školství krajského úřadu. Jenže tenhle problém má většina škol. I vyhlášené Gymnázium Boženy Němcové v Hradci Králové loni obtížně shánělo žáky pro čtyřletý obor. Otevíralo dvě třídy a k tomu další dvě šestiletého studia. „Kvůli úbytku dětí se nám poprvé stalo, že jsme třídy nenaplnili, v jedné máme 28 žáků a v druhé 29 namísto třiceti,“ říká zástupkyně ředitele Iveta Jalůvková. V Hradci to však vyřešili chytře - od příštího roku otevřou tři třídy šestiletého gymnázia a pouze jednu třídu čtyřletého. Potřebné žáky tak získají o dva roky dřív než konkurence. Výhledově bude ovšem kraj škrtat i tady - zřejmě od roku 2012 by měly na Gymnáziu Boženy Němcové zůstat pouze tři třídy.

A podobně naplněný je i čtyřletý obor gymnázia v Hořicích - nastoupilo tam 27 dětí, hlásilo se 60. Žáci si ale mohou podat až tři přihlášky, a přitom neoznačují žádnou ze škol jako prioritní. Školy proto do poslední chvíle netuší, kolik prváků k nim nastoupí. Ti lepší uspějí třeba hned třikrát, teprve pak se rozhodují, kam vlastně půjdou. „Často se nám stávalo, že děti na poslední chvíli měnily školu například kvůli kamarádce,“ popisuje Iveta Jalůvková. Podle Radmily Šulcové je stávající systém vůbec nejhorší, jaký jsme kdy měli - téměř všechny školy se mohou pochlubit dostatkem zájemců, platí to ovšem většinou pouze na papíře.

Víra v rozmach zemědělství „Gymnázia mají být výběrová, zájemci by měli dělat přijímací zkoušky,“ zdůrazňuje Jiří Nosek, krajský radní zodpovědný za školství. Na čtyřletý obor hořického gymnázia berou s průměrem do 1,5 bez zkoušek. Na zmíněném Gymnáziu Boženy Němcové skládají přijímačky všichni. Jenže studenti, kteří loni dopadli nejlépe, mnohdy nenastoupili, a tak se nakonec dostalo na všechny zájemce a pár žáků ve třídách stejně chybí. A podobné je to na dalších gymnáziích v kraji.

Jen v Hradci Králové je celkem 12 gymnaziálních tříd (a navíc ještě dvě soukromá gymnázia). Nemělo by se tedy raději škrtat tam, aby všeobecné vzdělání zůstalo přístupné i v menších městech? Děti z Hořic jinam dojedou, studenti z přilehlých vesnic ale už mohou mít problémy. Jak ovšem upozorňuje Radmila Šulcová, musíme uvažovat o počtu gymnaziálních tříd připadajících na množství obyvatel. A kdyby v Hořicích zůstaly zachovány dvě třídy gymnázia (jedna osmiletého a jedna čtyřletého), bylo by na tom městečko se zhruba devíti tisíci obyvatel lépe než téměř stotisícový Hradec.

Pokračování na straně 26

Bojovali za svou školu. Marně

Dokončení ze strany 25

„Spádovost je maximálně dvacet kilometrů,“ tvrdí dále Radmila Šulcová. Argument, že prostá vzdálenost nehraje roli, protože bude nutné přestupovat a mnohde ani nejezdí vhodné spoje, odráží upozorněním na další třídu všeobecného vzdělání v Hořicích. Na Střední zemědělské škole je ročník přírodovědného lycea. O něj ovšem příliš velký zájem není: loni bylo přijato všech 31 zájemců, ale nastoupilo 13 (ostatní zřejmě dali přednost jiné škole, kde také uspěli). Ani další tamní čtyřletý maturitní obor - Agropodnikání - nepraská ve švech. Do třídy pro 30 žáků jich nastoupilo 20.

Jiří Nosek připouští, že o zrušení zemědělské školy na kraji také uvažovali. „Zájem o zemědělství se ale zvětšuje. Lycejní třída se postupně zaplní,“ věří Jiří Nosek. Omezování výuky odmítá i proto, že jde o jedinou zemědělskou školu v kraji. V Úpici platí školu město Jedním z důvodů, proč padla volba na Hořice, může být i fakt, že je ve městě celkově poměrně dost středních škol. S výjimkou obchodní akademie jsou ale značně specializované - kromě zmíněné zemědělské ještě sochařská a také speciální škola. Na gymnáziu je navíc také jedna třída zaměřená na sociální práci. Školství má ovšem v Hořicích velkou tradici, studenti tam bydlí na několika internátech a řada dalších dojíždí.

Gymnázium ale na rozdíl od ostatních škol sídlí v budově města, kterému musí kraj platit nájem. Podle radního Jiřího Noska však vlastnictví budovy nebylo při rozhodování klíčové.

„Čtyřleté gymnázium bude v Hořících chybět,“ říká starosta města Ivan Doležal. S krajem o odpuštění nájmu ve výši zhruba 800 tisíc ročně zatím nejednal, ale chce to probrat se zastupiteli. V úvahu by podle jeho slov připadalo i převedení budovy do majetku kraje. Za finančně nereálné ovšem považuje, aby město platilo chod gymnázia podobně jako se k tomu nyní rozhodla nedaleká Úpice. Tamní gymnázium je jedinou střední školou ve městě. Kraj ho chtěl zrušit, ale Úpice nesouhlasila.

„Střední školu ve městě se šesti tisíci obyvatel potřebujeme,“ říká starosta Úpice Jaroslav Hůlek. „Město uvolnilo na provoz naší školy dva miliony ročně,“ vysvětluje ředitelka školy Irena Dobiasová. Jsou určené na energie a vůbec zajištění chodu budovy. Peníze na platy učitelů ve výši zhruba deset milionů dává i nadále kraj. V případě Hořic by se provozní náklady (bez mezd) vyšplhaly na zhruba tři miliony. Černé pásky přes ústa Kritiku nevyvolalo jen samotné rušení tříd čtyřletého gymnázia, ale i celkový přístup kraje. „Nikdo to s námi dopředu neprojednal,“ stěžuje si Eva Slámová, zástupkyně ředitele gymnázia. „Nemáme povinnost předjednávat svá rozhodnutí. Už dříve jsme s ředitelem diskutovali o různých variantách,“ hájí se radní Jiří Nosek. Předloni se třeba uvažovalo o sloučení gymnázia s obchodní akademií.

Krajská rada rozhodla o zrušení čtyřletého oboru v říjnu, gymnázium se to podle Evy Slámové dozvědělo z usnesení rady zveřejněného na internetu. Ředitel školy Josef Lindauer odmítl za takových okolností rozhodnutí podepsat a podal výpověď. „Plánoval sice, že půjde na konci školního roku do důchodu, jenže kvůli vyhrocené situaci zvolil okamžitý odchod,“ říká Eva Slámová. Podle jejích slov se komunikaci se zástupci kraje nepodařilo navázat dříve než na jednání zastupitelstva 2. prosince. Toho dne se do Hradce Králové posíleným vlakem vydaly dvě stovky studentů, učitelů a zastánců školy. Když průvod vybavený transparenty dorazil k jednací místnosti na krajském úřadě, zalepili si někteří studenti ústa černou páskou, měla symbolizovat dosavadní mlčení kraje.

„Chtěli jsme, aby zastupitelstvo zavírání tříd ještě projednalo, případně zrušilo rozhodnutí rady,“ popisuje Eva Slámová. Slovo dostali učitelé, starosta Hořic i studenti, ale mezi zastupiteli nezískali dostatečnou podporu.

Jako poslední naději vidí studenti dopis, který poslali ministrovi školství. Věří, že Josef Dobeš by mohl ještě celou situaci přezkoumat a přinutit kraj ke změně rozhodnutí. Nyní kraj zrušil výběrové řízení na místo nového ředitele gymnázia, protože je ve hře opět sloučení s obchodní akademií. Hovoří se dokonce i o možném spojení gymnázia, obchodní akademie a zemědělské školy. Všechny obory, kromě zmíněného čtyřletého gymnázia, by ovšem měly fungovat jako dosud. Budoucí studenti se nemusí ničeho obávat. „Život jde dál. Nyní se musíme zase soustředit na běžný chod školy,“ podotýká Eva Slámová, která je už z diskusí o rušení gymnázia unavená a ráda by pokračovala v běžné práci.

Autor:

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě
Kouzelná oslava Mezinárodního dne jógy na Karlově mostě

Pražští jogíni se 21. června poprvé připojili k ostatním jogínům, aby s nimi oslavili Mezinárodní den jógy. Oslavy se zúčastnilo 400 jogínů a sešli...