* LN Dá se říci, že jste mužem roku 2007. Alespoň na politické scéně jste byl nejkontroverznější a mediálně nejprobíranější postavou. Jak jste to unesl psychicky?
Tak určitě to nebylo jednoduché. Nevěděl jsem o sobě, že tyto věci umím zvládat, protože se mi taková situace nikdy dříve v tak dlouhé časové řadě nepřihodila.
* LN Málokdo chápal tu vaši urputnost. Jakou jste během toho roku měl podporu? Potřeboval jste psychologa?
Já na ty moderní prostředky psychoanalytiků… No samozřejmě na ně věřím, a kdo je potřebuje, ať je využívá. Já ale tento typ určitě nejsem. To první, co mě drželo a drží, je křivda, která se mi stala. Nejenom já, ale mnoho lidí, kteří se mnou spolupracovali, věděli, že se ta událost nestala. A všechno ostatní už z toho vyplývalo. Způsob šetření policie, předhazování jednotlivých záležitostí médiím, to všechno jsem chápal skutečně jako křivdu. A urputně bojuji za to, aby se to už nemohlo stát. Stejně jako se to teď stalo Martinu Bursíkovi, se to může stát úplně každému. Tohle by byl hrob demokracie. Teď nejde jen o Jiřího Čunka.
* LN Kdo za vaším případem podle vás stojí? Mluvíte o předhazování informací médiím…
Myslím si, že jednoznačně ti, kterým zavazím.
* LN A komu zavazíte?
Tak komu zavazím přesně, to nevím. To, že to vyhovuje mnohým, protože se pozornost nesoustřeďuje na jiné politiky a nekolísají procenta jiným politickým stranám, je pravda. Faktem ale je, že teď se na Martinu Bursíkovi ukázalo, že to opravdu může podat kdokoli, kdo má jakýkoli přístup k jakýmkoli informacím. Tito lidé mohou podávat anonymní oznámení, okamžitě se to dostává do novin a okamžitě se z toho dělají kauzy, ačkoli jsou to třeba věci, které jsou odloženy nebo jsou nedůvodné. Ale neumím a nechci odpovědět na přímou otázku, jaká konkrétní skupina či člověk stojí za mým případem.
* LN Říkáte, že jste kauzu psychicky zvládl, i když někteří vaši kolegové z vlády mi tvrdili, že už vám to přerůstá přes hlavu. Nicméně jak to ustálo vaše manželství? Přece jen jste čelil i nařčení ze sexuálního obtěžování od bývalé sekretářky Marcely Urbanové…
Tak to první nařčení se objevilo už ve chvíli, kdy se mnou coby starostou měla paní Urbanová určité problémy. Ta časová řada začala na sklonku roku 2003, kdy byla založena odborová organizace na úřadě a ona se jako moje sekretářka stala její předsedkyní. Posléze se to završilo dopisem, v němž mi napsala, že jí byl snížen plat, že ji sexuálně obtěžuju, a že když ten plat jí bude narovnán a moje chování ustane, že bude všechno v pořádku. To už byl rok 2004. Ona v roce 2005 odešla a v roce 2006 přišel další dopis, protože se jí nedařilo podnikání, jak si představovala. Ona podnikala v prostorách města. Tento dopis byl hanopis. A abych se vrátil k vaší otázce – tohle všechno jsem já své ženě ukázal. Takže to, co se za poslední rok v médiích z tohoto pohledu probíralo, se jí nedotklo. Naopak bych řekl, že to naše manželství výrazně utužilo. Stmelilo to nejenom nás dva. Domníval jsem se, že naše vztahy s manželkou i dětmi jsou výborné. A zjistil jsem, že jsou dnes ještě lepší. Moje žena ví, proč bojuji. Ona mě od toho samozřejmě zrazovala. Říkala: „Už toho všeho nech a jdi z tama pryč.“
* LN Nebyl okamžik, kdy jste ji chtěl poslechnout?
Určitě ano. Ten okamžik ale byl vždycky nahrazen otázkou: „Co když to tak ale udělá každý? Pak tady skutečně bude mediokracie. O někom se začne psát, a jestli je to pravda, nebo ne, nikoho nebude zajímat.“ Dnes už nikoho ani nezajímá, jestli je ten politik čistý, nebo ne.
* LN S paní Urbanovou jsem mluvila zhruba dvě hodiny. A opravdu mi nepřipadala jako psychopatka, která si to všechno vymyslela. Co je to podle vás za ženu? Mně se zdálo věrohodné, co říkala. Jsou tu proti sobě dvě naprosto protichůdná tvrzení bez jasných důkazů. O co se opřít?
Je možné se opřít o tu časovou řadu. Já nevěřím na to, že existují odborníci, kteří přesně odhadnou každého člověka, jaký přesně je. Ale věřím, že když se vezme ta dlouhá řada let, tak zjistíte, že jsme spolupracovali. A ta spolupráce je většinou jiná, než se lidé domnívají, protože nikdy neměli sekretářku…
* LN Jaká to byla sekretářka?
Mně se zdálo, že pracuje dobře. Normálně jsme si vykali, neměli jsme spolu žádné rodinné vazby. A dokonce jsme si nikdy – nebo ne nikdy, ale téměř nikdy – nevyprávěli, co kdo dělal včera. Ona byla v zásadě takový celkem studený typ člověka. Naše zájmy a záliby se nám dvěma neprolínaly. Já jsem ten její život nezkoumal. Ani jsem neměl potřebu s ní nějakým způsobem komunikovat jinak než na úřadě. Když odcházela, rozloučili jsme se dobře. Já jsem člověk, který se skutečně řídí heslem „Orel much nelapá“. Když jsem viděl, že už není agresivní, tak jsem byl benevolentní k tomu, že si už připravovala pozici k podnikání. Jenom jsem ji varoval, jestli to dobře zvážila, protože tam přece už hospoda zkrachovala. Ona řekla, že to má všechno promyšlené. Pak jsme se zcela seriózně rozloučili a ona odešla. A její hospoda neprosperovala.
* LN Její interpretace zní, že jste jí házel klacky pod nohy.
To samozřejmě říkat může. Na to se ale musíte zeptat příslušných radních. Ta radnice se nikým nezabývala tak často jako paní Urbanovou! Neustálé dopisy, stížnosti! Ona místo toho, aby se věnovala vydělávání peněz, věnovala se psaní dopisů, abychom jí slevili nájem.
* LN Vy samozřejmě tvrdíte, že jste ji sexuálně neobtěžoval. Pakliže vy nelžete, nemohla si vaše chování špatně vysvětlit? Ona mluví o jakýchsi vzdušných polibcích… Nedělal jste si z ní legraci, kterou ona mohla chápat jako sexuální obtěžování?
Já vám něco řeknu. Jestli žádný problém mezi námi nebyl do té chvíle, než jsme začali mít problémy kvůli odborům… Jednou mi přinesla na tácku dopis. Bylo to neobvyklé. Pamatuji si, že to bylo někdy večer. Ptal jsem se jí, proč ho neotevřela: „Ne, ten je jenom pro vás.“ Zavřela dveře, já ho otevřel… Pro mě to bylo na hranici šoku. Šel jsem za ní a ptal se, co to má znamenat. Odpověděla, ať se o tom bavím s jejím právníkem. Nikdy předtím nic nenaznačila! Ona chtěla předtím párkrát odejít, ale vždy na vyšší místo – dělat šéfovou za víc peněz.
* LN Žádné vzdušné polibky?
Ne. Já si pamatuji, že byl snad jediný polibek, kdy mě ona políbila při rozloučení. Řekla mi, že je jí to skoro líto, odcházet po tolika letech. A že je dojatá. Políbila mě a šla.
* LN Provokovala vás někdy? Evangelický farář Bronislav Czudek tvrdil, že provokativní byla.
Já jsem ji tak nevnímal. Že se oblékala různě…
* LN Co znamená „různě“?
Ona si třeba na otevření té své kavárny – já tam nebyl – vzala takové gatě, že prosvítaly. Pozvala novináře a oni ji takto vyfotili. Pak si někdo stěžoval, že ji fotí jaksi polonahou. Ale ona nebyla polonahá. Ona byla oblečená! Jenže to všechno prosvítalo. Na někoho to možná působilo provokativně, na mě ne. Tohle je přece u mužů i u žen spojené s určitou sympatií. A můj vztah k ní byl v zásadě chladný. Urbanová ve smyslu, k jakému se mě snažíte dohnat, určitě nebyla můj typ.
* LN Nikam vás nedoháním.
Ptáte se na to. Tenhle pocit jsem z ní neměl. Můžu říct, že z tohoto pohledu se mi s ní dobře pracovalo, protože mě nijak nerušila v práci. Až do chvíle, než napsala ten první dopis. Pak jsem musel udělat nějaká opatření, začal jsem zamykat, selektovat věci… A pak si začala vymýšlet vzdušné polibky a jiné nesmysly.
* LN Ano, třeba že vás přistihla při masturbaci.
Ano! Taky jsem prý za ní chodil po kolenou! Ona mi tehdy řekla, že to využije v předvolební kampani, pakliže jí nevyhovím v jejích požadavcích. Vám se to zdá věrohodné?
* LN Já jsem u toho nebyla.
Ale to vy jste řekla, že se vám Urbanová zdá věrohodná! Všechny tyto věci bohužel pro mě byly odloženy. Nic se nezjistilo. Já ale chápu, že je velmi těžké něco takového zjistit. Stejné to bylo i s tím údajným půlmilionovým úplatkem. Mě tady kvůli tomu rok pronásleduje policie, prošetřuje si mě až pětadvacet let zpátky… Já jsem pro mnohé nepochopitelný politik proto, že bohužel většina lidí v této zemi si myslí, že každý politik krade. Já bojuji za všechny slušné politiky, kteří nekradli a nekradou.
* LN Nicméně Marcela Urbanová se nevzdává a obrátila se na Evropský soud. Počkáte se svým případným návratem do vlády až do štrasburského verdiktu?
Ale vždyť to je úplný nesmysl!
* LN Takže nepočkáte.
Jestli ta paní něco dělá, to s tím vůbec nesouvisí. Vždyť ona v místním tisku řekla, že není nepříjemné chodit na policii, protože jsou to příjemní lidé! Ona má v těchto věcech zřejmě zvláštní zálibu. Na radě města jsme pořád jednali o paní Urbanové a jejích nárocích.
* LN To muselo být jistě únavné.
To bylo i otravné.
* LN Zjevně je urputná jako vy.
Ano, je to možné.
* LN Dokdy se chcete rozhodnout, zda se vrátíte do vlády?
Strana se už pro můj návrat rozhodla, protože ten skutek se nestal.
* LN I za cenu krachu vlády? Nebo jak se chcete se zelenými dohodnout?
To nechte na mně.
* LN To mi k tomu nemůžete nic říct? Karel Schwarzenberg vážně zvažuje odchod z vlády…
To je sice možné, že je potřeba taky jednat o tom, jestli to není hra na určitou skupinu voličů. A jestli to je v politice správná taktika – když vidíme, že to bylo vedeno s cílem mě poškodit – takto ustoupit.
* LN Mirek Topolánek říká, že se musíte před veřejností očistit. Ptal jste se ho, jak to udělat?
Některých kolegů ve vládě jsem se ptal, ale nikdo to neví.
* LN Dejme tomu, že by průzkumy veřejného mínění dlouhodobě ukazovaly, že KDU-ČSL klesají preference a viníkem je vaše osoba v čele strany. Odstoupil byste, abyste ji nepohřbil?
Já v každé situaci zvažuji, co je pro stranu nejlepší.
* LN Takže byste odstoupil?
To říkáte vy. Já říkám, že bych udělal, co by pro KDU-ČSL bylo nejlepší.
* LN A co by pro ni bylo v tu chvíli nejlepší?
Já na to nechci reagovat, protože průzkumy zatím říkají, že Jiří Čunek se na preferencích nepodílí. Já vám na to nechci odpovídat, protože vím, co to udělá v novinách. Vy, novináři, totiž pokládáte otázky tak, aby to za několik dnů nebo týdnů bylo určité návodné jednání. Neodpovím vám na vaši konkrétní otázku, protože se tím nechci dávat všanc.
* LN Litujete, že jste se nedostal před soud? Jan Švejnar říká, že na vašem místě by o to usiloval.
Můžeme uvést několik soudů s politiky, a ten politik se před veřejností nakonec stejně neočistil. Ta špína na něm stejně zůstala. Jan Švejnar byl dlouho v Americe a zřejmě zapomněl na to, že tady soudy trvají několik let. To je taky to, co mu vytýkáme – že zdejší prostředí nezná. A já nejsem ten, kdo rozhoduje, zda se to dostane k soudu, či ne.
* LN Moje otázka pouze byla, zda toho litujete.
Jestli toho lituji? Nelituji, protože nevěřím, že by k očištění došlo.
* LN I v případě, že by soud dopadl ve váš prospěch?
No jistě. Jan Švejnar tu naštěstí nic takového neprožil a nezná to.
* LN A dnes bez soudu si připadáte očištěn?
Určitě. Orgány, které konat měly, zjistily, že se skutek nestal.
* LN Pořád nechápu jednu věc. Byť jste tím neporušil zákon, proč jste čerpal sociální dávky v době, kdy jste měl na účtu miliony? To mi nepřipadá úplně fér.
A v čem vám to nepřišlo fér? Myslíte, že třeba ta paní, co dělá v supermarketu, vezme tu kasu s tržbou a nese ji do banky, v tu chvíli tedy má u sebe ty peníze, a proto má přestat brát sociální dávky? To nejsou její peníze. A tamto taky nebyly mé peníze. A to je ta bestialita médií, která píší, že jsem měl na účtě peníze. To je v zásadě pravda. Ale že to nebyly mé peníze, se už nepíše. Ty peníze byly na zabezpečení podnikání, chtěli jsme podnikat já a můj bratranec. Po deseti letech se ptáte, proč to tehdy bylo tak a proč to nebylo jinak?
* LN Požádal byste o dávky ve stejné situaci znovu?
Já říkám, že jsem neporušil zákon a morálně to je úplně v pořádku.
* LN Je takový problém odpovědět mi na otázku, na kterou se ptám?
Já nechci, aby takto zněly nadpisy, které vy si chcete takto upravit.
* LN Nebude to titulek.
Když vám řeknu, že z mého pohledu bylo vše morální, tak z mé odpovědi jasně vysvítá, že jsem přídavky na děti brát mohl. A bral bych je. Nevím, co je na tom nenormálního. To by se skutečně i ta paní ze supermarketu musela vzdát přídavků, protože přenáší peníze, které nejsou její. Tamto taky nebyly moje peníze.
* LN Ten příměr dost kulhá.
Já jsem s těmi penězi měl společného jenom to, že jsem si je půjčil.
* LN Na své podnikání.
Kulhá to stejně jako každý jiný příměr. Že bych o ně požádal znovu, jsem už řekl. Druhá věc je, že když jsem byl starostou, opět jsem měl na přídavky na děti nárok. Ale já už jsem o ně nepožádal. A to bylo jen moje svobodné rozhodnutí, protože jsem to takhle cítil. A tím nechci zpochybnit jakéhokoli starostu nebo politika, který ty přídavky bere.
