Detektivku Vrah skrývá tvář natočil režisér Petr Schulhoff v roce 1966. Vyšetřovatelé Varga, Radek Brzobohatý, a major Kalaš čili Rudolf Hrušínský jdou po stopách vraha z vilnosti v zapadlé horské vsi. Černobílá detektivka, kde stoh sena je stohem sena, mrtvá je mrtvá a kde se nekoná žádné postmoderní koketování s divákem. Žádné hlášky, efekty, ani litr krve, ale celé to sedí. A geniální Hrušínský tu má ještě jednoho partnera: podzim. Venkovské typy: divný hajný, drsný vedoucí družstva, pomatený kluk, esenbáci, ženy v teplácích a šátcích. Na mysli vytanou fotografie Jindřicha Štreita. Na občany se tu řve, popelnice podpírají zchátralé domy s padající omítkou, ubitých žen přibývá. A jako zjevení plaché dívčí krásy tu je ještě Radka. Bohužel, ale zcela logicky trpí chorobným strachem z mužů. Rozvázat jazyk by jí měl právě Hrušínský. Režisérovi se podařilo, slovy jednoho z herců v bonusu, vyhnout všem „politickým pitomostem“ a natočil film o násilí, ze kterého dodnes mrazí a svírá. A kdo vraždil, neuhodnete, dokud... ale ne, to prozradit nelze.
Vrah skrývá tvář ČR, 1966, 92 min.
Ateliéry Bonton Zlín, 2009
