V etnicky rozdělené Bosně a Hercegovině se včera konaly důležité volby. Jejich výsledek může rozhodnout, zda se země vymaní z dosavadní stagnace a případně se vydá směrem ke členství v EU a NATO.
SARAJEVO/PRAHA Nacionalistické tendence a dlouhodobé etnické spory plně ovládly období před včerejšími volbami v Bosně a Hercegovině. Politici tak k velké nespokojenosti voličů opomíjeli další problémy, které zemi sužují - slabá ekonomika, nedostatek pracovních míst či nutnost reforem. Analytici proto varují, že výsledky voleb tak mohou zemi přinést ještě větší nestabilitu a rozpolcenost.
„Jsme úplně na dně. Potřebujeme změny. Zejména v ekonomice, aby lidé mohli žít jako ve zbytku světa,“ svěřil se agentuře Reuters Emir Solakovič ze Sarajeva. „Mělo by to být lepší. Všichni v to doufáme. Ekonomika, zaměstnanost, zvýšení produkce - bez toho to nejde,“ prohlásil Boro Bozanovič ze města Doboj v srbské části země.
Také mezinárodní společenství, které monitoruje situaci v zemi těžce zasažené válečným konfliktem v letech 1992-1995, by uvítalo, kdyby v Bosně a Hercegovině z voleb vzešla pevná vláda schopná překonat etnické rozdíly a posílit slabé centrální instituce. Jedině tak by země měla naději na vstup do Evropské unie a NATO. Předvolební ovzduší však předpovídalo spíše opak.
Různé vize o směřování země Od Daytonské mírové smlouvy z roku 1995, kdy skončila občanská válka, je země rozdělena na dvě části: Federaci Bosny a Hercegoviny obývanou Muslimy (Bosňáky) a Chorvaty a Republiku srbskou, kde žijí zejména Srbové. Jednotlivé etnické skupiny pak mají svoje vlastní vize o dalším směřování země.
Na nacionalistickou notu vsadili v kampani především Srbové. Ti zarytě trvají na zachování svojí autonomie a vyhrožují vyhlášením referenda o nezávislosti v případě, že by země směřovala k větší jednotě. Jejich lídr a současně kandidát na prezidenta Republiky srbské Milorad Dodik se nedávno nechal slyšet, že Bosna a Hercegovina je stát, který absolutně nemůže přežít v současné podobě. „Naše pozice je jasná - mírové rozdělení je nejlepší cestou pro Bosnu a Hercegovinu,“ řekl Dodik v jednom z předvolebních rozhovorů. Velkým povzbuzením pro Srby v tomto směru bylo uznání nezávislosti bývalé jihosrbské provincie Kosovo, které letos v červenci potvrdil Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.
Tendence k výlučnému postavení v rámci státního celku má ale také nacionalistická strana zastupující bosenské Chorvaty. Ti požadují překreslit vnitřní hranice tak, aby v nich bylo vytyčeno ještě samostatné chorvatské území. To ale kategoricky vylučuje největší etnická skupina v zemi - bosenští Muslimové. Podle nich by další takové dělení země mohlo vyústit v další závažný konflikt. Muslimové reagovali na srbské tendence předvolebními sliby, že zajistí jednotu země. Dost bylo etnických sporů Ze zpráv však vyplývá, že někteří voliči jsou už věčnými etnickými neshodami unaveni, a tak se rozhodovali pro národnostně smíšené strany. „Nacionalisté byli léta u moci a nic nám nedali, jen si z nás dělali blázny,“ citovala AFP Seja Kahrimana, který se rozhodl pro multietnické uskupení Naša Stranka (Naše strana).
Volební systém je v Bosně stejně složitý jako tamní situace. Kromě centrálního parlamentu a vedení tvořeného zástupci všech tří národnostních skupin má každé ze dvou státních uskupení svůj parlament. Federace Bosny a Hercegoviny se dále dělí na deset kantonů s vlastními sněmy a vládami. Republika srbská má navíc ještě svého prezidenta. Výsledky voleb nebyly do uzávěrky tohoto čísla známy, ale předvolební průzkumy dávaly v muslimsko - chorvatské části naději multietnické sociální demokracii (SDP) s ekonomicky zaměřeným programem. V Republice srbské se oproti tomu sázelo na vítězství dosud nejsilnější SNSD pod vedením Dodika.
