Sója umí snižovat hladinu cholesterolu i riziko vzniku rakoviny. Víme ale, jak ji správně připravit?
Nejrozšířeněji používaným výrobkem je zřejmě sójová omáčka, vyrábějící se fermentací sójových bobů. Známé jsou například tamari, výhradně ze sóji, a shoyu, jejíž součástí je také pšenice. Komerční sójové omáčky jsou vyráběny chemicky z cereálií a sójových bobů smíchaných s kyselinami. Tato chuťová přísada má mizivou nutriční hodnotu, naopak obsahuje velké množství soli a syntetické zvýrazňovače chuti.
Dále je tu sójový nápoj jako možná alternativa kravského mléka. Jde o nápoj připravený rozmixováním bobů a následným vařením ve vodě a scezením. Užívá se k pití, do omáček, krémů, ale i do koktejlů. Je běžně dostupný v obchodech.
Roman Uhrin, bývalý šéfkuchař sítě Country Life, dnes koordinátor Klubů zdraví ČR a autor knih o výživě, ale nedoporučuje k pravidelnému užívání sušené sójové mléko: „Většinou nebývá příliš kvalitní, často je vyrobené pouze na bázi sójového oleje a přísad.“
Sýr tofu se získává srážením sójového mléka. Naturální bílé tofu nemá žádnou chuť, zato ostatní chutě výborně absorbuje, tím pádem je univerzální a dá se zpracovat jak naslano, tak nasladko. Kostky tofu se smaží, nakládají, pečou a grilují nebo přidávají do polévek a rizot. Měkké a krémové tofu se výborně hodí na pomazánky, sladké krémy a tvarohy. „Uzené tofu není příliš zdravé, ale je vhodnou náhražkou pro ty, kdo chtějí odbourat přílišnou konzumaci uzenin,“ říká Uhrin. Sójové maso je podle něj spíše alternativní stravou než základem výživy, jeho hodnota je jen částečná a zpracování má svá úskalí.
Sójové maso musíte předem namočit do vody, ale nasáklé vodou se už špatně dochucuje. Proto je lepší namočit je například do vývaru z hovězího nebo kuřecího masa. Můžete si tak pochutnat na guláši z kostek, karbanátcích ze sójové drtě či dušených nebo smažených sójových plátcích.
Zpracovávají se pochopitelně i sójové boby. Ty je potřeba před vařením na zhruba osm hodin naložit ve dvojnásobném množství vody. Nejen, že se tím zkrátí doba vaření, ale zjemní se i konzistence bobů, které jsou jinak těžko stravitelné. Přidávají se do salátů, rozmixovávají se do pomazánek. Nicméně, Uhrin připomíná: „Ač je sója v mnoha ohledech výjimečná, není nutné si z ní dělat modlu.“
Protože ne všechno, co je ze sóji, musí být zdravé (týká se to zejména průmyslově zpracovaných výrobků s vysokým obsahem tuku a soli). I když je sója v Asii známa tisíce let, boom zažívá až v posledním století a její účinky na lidský organismus nejsou ještě plně probádané. Některé výzkumy ukazují, že sója obsahuje vysoké množství estrogenu. Udává se také, že asi 80 % sóji na planetě je plodina geneticky modifikovaná. Sáhněte tedy raději po té s označením „bio“.
O autorovi| Klára Smolová, novinářka a gurmánka
