Bránit Peroutku je nezbytnost, výroky Zemana by komentoval s nadhledem, míní Kaslová

Prezident Miloš Zeman svá slova pronesl v lednu 2015 na konferenci Let My People Live, která se konala při příležitosti výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Svými výroky chtěl doložit, jak ani tehdejší česká elita, ztělesněná Peroutkou, včas nerozpoznala nebezpečí nacismu.

Omluví se prezident Zeman za nařčení Peroutky? Soud možná rozhodne až příští rok

Ačkoliv článek Hitler je gentleman psaný Peroutkovou rukou neexistuje, prezident se navzdory pravomocnému rozhodnutí soudu neomluvil. Na druhou stranu podle stejného verdiktu lze přistoupit na to, že proslulého novináře v jistém slova smyslu nacismus fascinoval.

Obojí Kaslová odmítá, proto vyhlíží výsledek podaného dovolání. „Pořád si myslím, že když člověk říká nepravdu, má být schopen se k tomu přiznat a omluvit se,“ říká v rozhovoru pro server Lidovky.cz.

Lidovky.cz: Minulý týden uplynul rok, co dovolání ve vašem sporu čeká na rozhodnutí. Kolikrát jste si na ten spor během té doby vzpomněla?
Nebudu říkat, že každý den, ale obden určitě. Protože i kdybych si nevzpomněla, tak se mě na to dost lidí ptá.

Lidovky.cz: Na co přesně se ptají?
Jestli už soud rozhodl tak, aby se pan prezident, potažmo prezidentská kancelář omluvili.

Lidovky.cz: Zaměstnával vás ten spor během posledního roku po praktické stránce?
Nedělo se vůbec nic. Myslím, že to nezaměstnávalo ani pana doktora Vyskočila od té doby, co podal to dovolání (právní zástupce Kaslové František Vyskočil, pozn. red.).

Ferdinand Peroutka na začátku 60. let 20. století.

Lidovky.cz: Jak na vás působí, že na rozhodnutí Nejvyššího soudu čekáte rok?
Trochu jsem si myslela, že to půjde rychleji. Tuším, že průměrná doba řešení takových kauz je kratší. A usuzovala jsem tak i z toho, že exekuce, čili nařízená pokuta za neomluvení se, trvala naopak nebývale krátkou dobu. Trochu jsem tedy doufala, že i v té celé věci soud rozhodne rychleji.

Lidovky.cz: Narážíte na dílčí rozhodnutí Nejvyššího soudu. Ten odložil vykonatelnost rozsudku pražského městského soudu, podle něhož se měl prezident Zeman omluvit za výrok, že Ferdinand Peroutka napsal článek Hitler je gentleman. Argumentoval tím, že by tak prezidentovi mohla vzniknout nevratná újma. Napadlo vás někdy, že by mohla omluva někoho takhle poškodit?
Musím říct, že jsem to nepochopila. Protože nemůžu žalovat prezidenta, který má imunitu, a žaluji prezidentskou kancelář, tak si opravdu nedovedu představit tu nenapravitelnou újmu. Nerozumím tomu.

Lidovky.cz: Celkově jste strávila sporem s prezidentskou kanceláří už dva a tři čtvrtě roku. Jaký dojem jste během té doby získala z české justice?
Že to trvá tak dlouho, mě sice může mrzet, ale vím, že jiné kauzy se řeší roky. Nejvíc mě však zaskočil rozsudek odvolacího Městského soudu v Praze, kdy se pan soudce rozhodl přistoupit vlastně k jakémusi historickému hodnocení. To podle mého názoru laika přísluší historikům (Soudce Tomáš Novosad uvedl, že z Peroutkova díla fascinace nacismem, jakási uhranutost, plyne, pozn. red.).

‚Chápu, když Peroutku někdo neobdivuje‘

Lidovky.cz: V čem je podle vás nepatřičné, že soudce při svém rozhodování hodnotil celkový kontext Peroutkova díla?
Já si netroufnu hodnotit počínání soudu, obzvlášť ve svém sporu. Ale čekala bych, že pokud se soudce rozhodne hodnotit dílo, i když to není smyslem toho sporu, přizve si k tomu odborníky. Třeba i několik odborníků, protože kdo může hodnotit to, co vzniklo v roce 1938, bez důkladné znalosti doby, stylu a prostředí.

Lidovky.cz: Můžete to rozvést? 
Je třeba mít důkladné znalosti doby a okolností. Kupříkladu debaty o židovství, němectví, češství byly tehdy běžné a nikdo je nepovažoval za nepřijatelné. Navíc se mění i jazyk. Tehdejší výrok, že židé jsou element, může být v dnešním jazyce urážející, ale tehdy bylo toto slovo vnímáno jinak. Navíc jistě není zanedbatelné, že články, kterými se dnes argumentuje ve prospěch údajného Peroutkova antisemitismu a obdivu k nacismu, jsou tytéž, které byly pro Němce důvodem k Peroutkovu zatčení a poslání do koncentračního tábora.

Lidovky.cz: Chcete tím říct, že se mění kontext slova, jazyka a díla?
Mění se doba, proto je třeba texty vnímat v souvislostech. To ovšem nic nemění na faktu, že Peroutka nikdy nebyl fascinován nacismem a nebyl antisemita.

Lidovky.cz: Vadí vám, když někdo uvažuje o Peroutkově díle kriticky?
Nikdy bych nežalovala nikoho za to, co si myslí o Peroutkovi. Chápu, že někdo ho nemusí mít rád nebo ho neobdivuje. To je věc každého člověka. Nepodávala jsem žalobu kvůli tomu, že si někdo o mém dědečkovi myslí něco špatného. Já jsem prezidentskou kancelář žalovala za to, že výrok o tom, že Peroutka byl fascinován nacismem, podle pana prezidenta dokládají jeho dva články. Jeden neexistuje a druhý napsal někdo jiný. Má žaloba se týká této konkrétní věci. A nikoliv toho, co si kdo myslí o jeho díle (v druhém případě jde o výrok ‚nemůžeme-li zpívat s anděly, musíme výti s vlky‘, jehož autorem je spisovatel Jan Stránský, pozn. red.). 

Lidovky.cz: Přesně v těchto intencích rozhodl soud prvního stupně, který vám dal ve všem za pravdu.
Ano. Řekli: „Máte článek Hitler je gentleman? Nemáte, takže jste nedoložili své tvrzení.“ Druhý článek sice existuje, ale prokazatelně byl napsán někým jiným. V 50. letech vznikl článek, ve kterém se k autorství textu „doznává“ Jan Stránský. Peroutka není autorem zmiňovaného textu a druhý článek neexistuje. Proto je třeba se omluvit. Soud první instance nepřistoupil k tomu, že by se pustil do hodnocení díla Peroutky jako celku.

Lidovky.cz: Čím se pro vás od podání žaloby ten spor stal?
Pořád si myslím, že když člověk říká nepravdu, má být schopen se k tomu přiznat a omluvit se.

Většina lidi mě podporuje, všimla si Kaslová

Lidovky.cz: Uvažovala jste někdy o tom, jak o vaší při s prezidentem Zemanem přemýšlí česká veřejnost?
Tu věc nedělám kvůli tomu, co si kdo myslí. Je to pro mě velmi důležitá osobní věc. Samozřejmě mě potěšila, a do jisté míry i překvapila, mimořádně pozitivní reakce mnohých lidí. Možná jsem spíše čekala, že se ozvou příznivci prezidenta Zemana, ale za celou tu dobu jsem negativní reakce ve smyslu, jak si dovoluji žalovat prezidenta, obdržela asi tři. Ale jinak jsou reakce vesměs velmi podporující, příjemné a dokonce mě občas někdo zastaví na ulici a řekne, že mi drží palce a že je fajn, že takovou věc dělám.

Lidovky.cz: Kolik bylo těch hezkých reakcí?
Řekněme, že jich byly stovky. Stále se mě na tuto kauzu někdo ptá a podporuje mne i spousta známých. Třeba i v tramvaji mě lidé oslovují, že mi drží palce. Nestal se mi nikdy opak, že mi někdo řekl: „Ježiš, vy jste ten blázen, co si to dovolujete?“

Lidovky.cz: Už jste to trochu naznačila, ale zeptám se vás přímo. Bráníte spíš čest svého dědečka, nebo odkaz novináře Ferdinanda Peroutky před českou veřejností?
Je to spojené. Že Ferdinand Peroutka je můj dědeček, je jistě úžasná věc, ale já jsem ho bohužel osobně nepoznala. Emigroval dávno předtím, než jsem se narodila. Jistě o něm vím mnoho od mámy, z rodiny a podobně, ale je to takový v uvozovkách mytický dědeček. Znáte ho z knih, z toho, co dělal, z toho, co napsal. A myslím, že nejsem neobjektivní, když i podle názoru mnohých odborníků a historiků patřil k tomu nejlepšímu ve světě žurnalistiky, co Československo a Česko měly. 

Lidovky.cz: Takže jak to je s vaší motivací?
Když ho hájím, je to dvojí obhajoba. Jednak si zásadně myslím, že lidi si nemají vymýšlet a říkat nepravdy. A když se něco takového stane, a navíc se jedná o mého dědečka a dotýká se to celé naší rodiny, tak se k tomu má člověk postavit. Navíc prezident vždy ovlivňuje chování a vnímání národa. Pokud je normou, že řeknu nepravdu, a nic se neděje, tak to může být příkladem pro ostatní. 

Lidovky.cz: Čili je to pro vás primárně osobní záležitost?
Nejsem žádný „profesionální“ sudič, ale jsou prostě věci, které by si člověk neměl nechat líbit. A pokud pan prezident a někteří, kteří mu pomáhali s hledáním článku, tvrdí, že Peroutka byl antisemita a byl fascinován nacismem, tak pak se mě to dotýká velmi. Ten člověk strávil šest let v koncentračním táboře. Půlka jeho rodiny za války zemřela, protože byli židé. Pak jsou ta tvrzení nejen nepravdivá, ale urážejí mě i osobně.

Lidovky.cz: Během té doby jste slyšela řadu výroků od prezidenta či jeho mluvčího, které vás musely zasáhnout. Neměla jste chuť to někdy vzdát, abyste měla klid?
Ne. Ani vteřinu.

‚Ja statečná nejsem, statečný byl Peroutka‘

Lidovky.cz: Jste připravená soudit se do konce života, když to bude potřeba?
Dokud síly mého právníka a mé budou stačit.

Lidovky.cz: Co vás nejvíc během toho sporu zabolelo?
Bolelo? Spíš naštvalo. Naštvalo mě hodnocení Peroutkova díla, aniž by se soud obrátil na odborníky.

Lidovky.cz: Vzešlo podle vás z toho sporu něco dobrého?
Mě těší, že mě lidé podporují. Jsem všeobecně spíše nedůvěřivá, takže mám radost, když vidím, že tato kauza zajímá i jiné a dotýká se jich. Naprosto mě překvapilo, že někteří hodnotí mé jednání dokonce jako statečné. Statečnost to podle mě ale není, je to nezbytnost. Statečný byl Peroutka, když za protektorátu dokázal odmítnout vedení obnovené Přítomnosti, i když věděl, že to bude znamenat, že ho pošlou zpátky do koncentráku. To je statečné. Že já ho tu hájím, statečné není.

Lidovky.cz: Promítl se podle vás nějak ten soud do toho, jak lidé vnímají dílo Ferdinanda Peroutky?
Mnozí lidé, kteří o Peroutkovi nic nevěděli, se o něm dozvěděli. A když to přeženu, negativní reklama je taky reklama. Čili povědomost o Peroutkovi se u mnohých zvýšila. Ačkoliv si myslím, že za tu cenu, že se o někom říkají nepravdy, to nestojí. 

Lidovky.cz: Připustila jste si, že když to pro vás dopadne špatně a soudy rozhodnou ve prospěch prezidenta Zemana, může to nevratně poškodit obraz Peroutky a jeho díla?
Myslím, že ne. Nevím, co si myslíte o Peroutkovi, ale asi by se váš názor na něj úplně nezměnil, když dají soudy za pravdu prezidentu Zemanovi. Mě by to naštvalo. Prezident řekl, že dva články dokládají, že Peroutka byl fascinován nacismem. Jeden článek neexistuje, druhý napsal někdo jiný. Že pan Ovčáček při hledání článků vytahoval různé texty a z nich odškrtával různé věty, které uváděl jako důkaz tvrzení pana prezidenta, považuji za… ne, ani se o tom nebudu bavit.

Lidovky.cz: Co by podle vás Peroutka řekl někomu, kdo o něm a jeho díle smýšlí jako prezident Zeman?
To je věc, nad kterou často přemýšlím. Myslím, že by to na rozdíl ode mě dokázal velmi chytře, elegantně a s nadhledem komentovat. Škoda že to neumím.