PRAHA Snad to může opravdu znít jako z psího útulku Zdeňka Srstky: „Jsou dobří, spolehliví. A nudit se s nimi taky ještě nemusíte.“ Možná opravdu ne.
Jenže gólmany Milana Hniličku, Marka Pince i Slováka Jána Lašáka spojují stejné trable. Nemohou si najít práci, přestože je hokejová sezona už pár týdnů v plném proudu. Přestože mají už leccos za sebou...
Přestože ještě před rokem startovali všichni tři na mistrovství světa v Kanadě. První dva za Česko, třetí v dresu východního souseda i letos. Je to konec slávy?
„Věk nezastavíte,“ vysvětluje důvody agent Jaromír Henyš. „Navíc v současné době finančních úspor kluby zkrátka šetří. Proto dají přednost mladším a levnějším.“
Ti mladší si o příliš peněz opravdu neřeknou. Jsou vděční za šanci. A šance, té se věru někteří chytili.
Jen vzpomeňte na výkony 19letého Jakuba Sedláčka ze Zlína, 23letého Marka Schwarze z Mladé Boleslavi. Nebo stejně starého Jakuba Štěpánka, talent, který z týmu Vítkovic vyřadil právě Pince. Jejich týmům se daří. Všichni tři dnes figurují v pětici nejlepších.
A všichni tři píší příběh opačný v porovnání s cestou svých slavnějších předchůdců. „Každého potkalo něco jiného,“ připomíná Holeček osudy vysloužilých.
Pinc je „vězněn“ Vítkovicemi Vždyť Lašáka z týmu Pardubic paradoxně vyřadil comeback ještě staršího Dominika Haška. Hniličku zase únavový syndrom z loňského roku. A Pinc? Jeho důvod už znáte.
Jenže teď si nové angažmá nemůže najít i vinou malé vůle Vítkovic. Ty s ním sice v létě neprodloužily smlouvu, avšak tím jejich vazba nekončí. Že to není možné?
Pinc je totiž registrován jako jejich hráč. Klub tak za něj může chtít podle stanovených tabulek peníze. „Řekli mi, že mě na hostování nepustí, jedině prodej,“ líčí gólman. „Přitom o něj zájem byl! On už mohl dávno chytat,“ dodal Henyš z agentury zastupující Pince.
Ten tak pouze trénuje a netrpělivě čeká na nabídku kupujícího.
Lašák si pro změnu shání dočasné angažmá v cizině. „Dříve bylo volno v Rusku, byli jsme žádaní. Teď tam chodí Američané a dostávají sedm milionů dolarů. Možná Slováci ztratili na posledním šampionátu kredit,“ nechal se slyšet.
Jsou to jiná slova než ta Hniličkova, jenž po terapii s psycholožkou tvrdí, že má svůj vrchol teprve před sebou. „Jenže věřte tomu, kdo skoro rok nechytal,“ uvažuje Holeček.
I tak tvrdí: „Kdyby tu byli dobří brankáři v optimálním věku, dostaly by jejich zkušenosti přednost.“
Nebo by mohli skončit jako Roman Čechmánek. Další slavný vysloužilý, který už raději skončil.
***
Reprezentační gólmani bez práce
Marek Pinc (30 let), Česko poslední angažmá: Vítkovice
CO DOKÁZAL: Na pět let se stal oporou Vítkovic. Předloni pak zazářil v play off za Liberec, který si ho vypůjčil místo Milana Hniličky odcházejícího v té době do Ruska. Za své výkony si vysloužil místo v nominaci pro světový šampionát v Kanadě, kde také v reprezentaci chytal naposled. PROČ NECHYTÁ: Loni ho z postu jedničky vyřadil talentovaný Jakub Štěpánek, svými výkony navíc naštval kouče Aloise Hadamczika, který s ním už přestal počítat. Proto se od léta připravuje v Litvínově a čeká, kdo si jeho služby od Vítkovic koupí. CO O SOBĚ TVRDÍ: „Stále mám co nabídnout, jsem brankářem v nejlepších letech. Cítím se dobře a v trénincích si přidávám dávky navíc.“
Milan Hnilička (36 let), Česko poslední angažmá: Liberec
CO DOKÁZAL: Byl u olympijského triumfu v Naganu, stal se trojnásobným mistrem světa. Za svou kariéru přidal ještě olympijský bronz z Turína, jedno stříbro a tři bronzy z MS. Liberec dvakrát dovedl v extralize k třetímu místu, ještě loni byl členem Ufy, vítěze KHL. Za národní tým si naposledy zachytal před rokem a půl na MS v Kanadě. PROČ NECHYTÁ: V polovině loňské sezony ztratil post jedničky a kvůli únavovému syndromu musel v Liberci dočasně přerušit kariéru. Po uzdravení a spolupráci s psycholožkou se začal připravovat na nový ročník na Kladně, jenže nabídku zatím nedostal. CO O SOBĚ TVRDÍ: „Zjistil jsem, že nemít angažmá je skvělá zkušenost, získal jsem nadhled nad spoustou věcí. Přesto věřím, že svůj absolutní vrchol mám teprve před sebou.“
Ján Lašák (30 let), Slovensko poslední angažmá: Pardubice
CO DOKÁZAL: Byl u všech úspěchů i zklamání slovenského národního týmu. Na MS 2002 ho dovedl k senzačnímu zlatu, dva roky předtím získal stříbro, v roce 2003 bronzem zkompletoval sbírku. Na skok se podíval do NHL i do Ruska, během výluky v roce 2005 vychytal Pardubicím extraligový titul. Reprezentační dres oblékl i na posledním MS ve Švýcarsku. PROČ NECHYTÁ: V Pardubicích měl pevnou pozici, dokud v létě neohlásil svůj comeback Dominik Hašek. Proto se s ním klub domluvil, ať si dočasně hledá nové angažmá. Nedávno mu po dohodě přestal také vyplácet mzdu. Lašák pardubické zápasy sleduje jen z tribuny a dosud marně čeká na konkrétní nabídku z ciziny. CO O SOBĚ TVRDÍ: „Tak to prostě je, s tím nic nenadělám. Jen prostě doufám, že zase budu mít kde hrát. Snad to dopadne.“
