Novela, která ještě musí projít sněmovnou, zavádí jako novinku institut dobrovolného předurčení. „Už nyní mají občané možnost stát se vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se zúčastnit dobrovolného vojenského cvičení. Dobrovolné předurčení bude čtvrtou možností, jak se budou občané moci zapojit,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Novinka má pomoci těm, kteří se chtějí zapojit do možnosti obrany státu, ale z různých důvodů nemohou nebo nechtějí vstoupit do profesionální armády, zúčastnit se dobrovolného cvičení nebo se stát členy aktivních záloh. Třeba u posledně jmenované možnosti je totiž povinností každoroční až osmitýdenní výcvik, na který má zaměstnavatel povinnost člena zálohy uvolnit - ale ne vždy tak dělá ochotně.
„Pokud se občan rozhodne pro dobrovolné předurčení, znamená to pro něj bezprostředně pouze absolvování zdravotní prohlídky. Zároveň se tím však zavazuje k povinnosti zúčastnit se cvičení a osvojit si základní vojenské dovednosti, pokud by došlo k podstatnému zhoršení bezpečnostní situace,“ uvedla Vlastimila Cyprisová z Generálního štábu AČR.
„Pokud bude zdravotní posudek kladný, občan bude schopen vojenské služby, přihlášením se k dobrovolnému předurčení se z něj automaticky stává voják v záloze,“ dodala Cyprisová.
Úprava legislativy reaguje na dění na Ukrajině. „Musíme být schopní jednat rychle a posilovat svou obranyschopnost nepoměrně intenzivněji než dosud. Současná branná legislativa to bohužel v řadě oblastí komplikovala, a proto jsme připravili komplexní novelu,“ dodala Černochová. Dle ohlasů zájemců o službu v aktivní záloze na sociálních sítích ale není dění na Ukrajině jediným stimulem ke změně.
Změna se týká šesti milionů Čechů
V Česku je necelých šest milionů mužů a žen ve věku 18 až 60 let podléhajících branné povinnosti. Milion z nich bylo v mládí na vojně, jde tedy o vojáky v záloze. Všechny, kteří splní požadované předpoklady, zejména v otázkách zdravotního stavu, lze v extrémním případě mobilizovat, s výjimkou těch, kteří odmítnou z důvodu svědomí či náboženského vyznání.
A právě dobrovolné předurčení umožní plánovačům zjistit, s kým lze počítat a kdo zdravotní podmínky nesplní. Údaje budou platné pět let a budou se pravidelně aktualizovat.
Šestitýdenní výcvik vojenských záloh v centru vojenského výcviku ve Vyškově.
Každý zájemce o dobrovolné předurčení bude muset navštívit rekrutační pracoviště, kde mu poskytnou všechny potřebné informace. Pracoviště zároveň shromáždí všechny nezbytné podklady před podáním samotné žádosti, která se bude podávat na krajském vojenském velitelství dle místa trvalého pobytu zájemce.
Obrana získá informace o občanech z registrů
Kromě institutu dobrovolného předurčení chce obrana využívat databáze úřadů a registrů. V praxi by se měla data například o vzdělání nebo třeba o řidičském, zbrojním či pilotním průkazu automaticky propsat do registru branné povinnosti poté, co daný člověk dosáhne plnoletosti nebo získá státní občanství.
Podrobnější údaje v podobě absolvování dalších kurzů, třeba svářečské zkoušky, by stát získal až po odvodu. Data bude ministerstvo aktualizovat u lidí mladších 45 let, kdy je předpoklad vzdělávání či rozšiřování kvalifikace. V té chce obrana lidi podpořit, může se jednat například o střelecké kurzy.
S moderátorem Ivem Hrbáčem si povídáme o náboru do @ArmadaCR, Aktivní záloze, branné povinnosti, kurzu základní přípravy či o studiu na
@uniobranybrno.
Podcast Do Armády!
https://t.co/4SuIRmJWNz
https://t.co/0KJt38EPOy
https://t.co/Joy6OtMEvX
https://t.co/nsvMKcpGSn https://t.co/22BO4GEotE
Ministerstvo změny v branném zákoně zdůvodnilo zásadními změnami bezpečnostního prostředí souvisejícími s agresivním chováním Ruska, ale i v dalších hrozbách včetně terorismu, migrace nebo nestability zemí v blízkosti zemí NATO a EU.
Předešlá úprava umožnila shromažďování údajů i zdravotních posudků až v okamžiku ohrožení státu nebo válečného stavu, tedy až v druhém stupni krize, což je pozdě.
Tato data potřebuje resort obrany pro plánovací a přípravné práce mnohem dřív, než se něco děje. To bude nyní možné.
Hromadné odvody nejsou v plánu
Podle důvodové zprávy autoři zákona zvažovali i otázku obnovení odvodů a povinné vojenské přípravy. Pro stát by to znamenalo dostatek vycvičených záloh pro případ krize, zároveň ale také náklady na administrativu, na vybudování a údržbu výcvikové infrastruktury nebo na pořízení výstroje.
Podle informace z generálního štábu ale kurzy základní přípravy ve Vyškově mají kapacitu jen v jednotkách tisíců, proto je obnovení povinné vojenské přípravy prakticky nemožné.
Aktualizace 24.1.2023:
Článek v původním znění zmiňoval zákonnou platnost novinky o dobrovolném předurčení, o které redakci iDNES.cz informoval generální štáb. Ve skutečnosti je ale novela zákona teprve schválena vládou a poputuje do Sněmovny.
