„Británie je nyní součástí mechanismu evropského zatykače, který umožňuje vydávání lidí podezřelých z trestné činnosti mezi jednotlivými členskými státy prakticky v řádu dní,“ řekl LN náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek, který byl vedením vyjednáváním pověřen.
Princip extradice chtějí země Visegrádu udržet i do budoucna. „Nemůžeme dovolit, aby kvůli brexitu, tedy odchodů Britů z EU, vznikala šedá místa zneužitelná zločinci prchajícími před spravedlností,“ řekl Kulhánek.
Zmenší se Spojené království? Po brexitu ožívají sny o jednotném Irsku a samostatném Skotsku |
Otevřel tím jedno z nejpalčivějších témat celé bezpečnostní oblasti. Existence tak významné mocnosti vně EU, z níž je značně komplikované volat k zodpovědnosti jedince páchající zločiny na území Česka, zavání velkým bezpečnostním rizikem. Prsty české justice by byly na řadu osob krátké.
To platí třeba v případě stíhaného miliardáře Františka Savova. Ten se již několik let úspěšně brání vydání do Česka, kde na něj mají vyšetřovatelé spadeno kvůli údajným rozsáhlým daňovým únikům a praní špinavých peněz. Nyní pobývá v Londýně.
Podle Kulhánka je zatím největším problém čas. „Neustále to britským kolegům opakujeme,“ podotkl náměstek s tím, že při současném důrazu na vyjednávání mezi EU a Británií o podmínkách v oblasti obchodu se právě na bezpečnost může snadno zapomenout. Britové by nebyli výjimkou, i jiné tzv. „třetí země“ mají uzavřené s EU dohody o extradici či o přístupu do informačních databází. Jenže než jednání dospěla k podpisu, trvalo to roky. Přitom Brusel a Londýn na to mají pouhých 11 měsíců.
Dochází čas
Přehlednosti situace nepomohly ani turbulence na britské politické scéně v minulých měsících. „Londýn dlouho nebyl schopný říci, co konkrétně žádá od bezpečnostní spolupráce s EU,“ uvedl náměstek Kulhánek. S nástupem nové britské vlády premiéra Borise Johnsona se to prý výrazně zlepšilo.
‚Bojím se, aby se na nás nepomstili Skotové.‘ Pohled do londýnského pubu o brexitové noci |
Ideálním řešením se jeví, aby pokračovala praxe z éry před brexitem, jen dle nových smluv. Byť dlužno dodat, že ne vždy vše fungovalo úplně hladce. „Naše spolupráce s Velkou Británií je vzhledem k odlišnosti jejich právního systému specifická, nicméně dle našich informací docházelo k problémům pouze ojediněle,“ uvedla pro LN Lucie Machálková z tiskového oddělení resortu spravedlnosti.
Zpřetrhat spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti je dle Kulhánka nepřijatelné pro obě strany. Případný krach jednání by totiž ohrozil i bezpečnost britských občanů; zločinci z ostrovů by se totiž mohli „zašít“ v Česku či jinde v Evropě, aniž by si pro ně britské orgány mohly snadno dojít. Londýn si je toho vědom.
„Od zástupců zemí Visegrádu jsme v listopadu během jednání slyšeli, že bezpečnostní oblast má vysokou prioritu. Jestliže se tedy shodneme na tom, že boj proti zločinu je podstatný, neměl by být problém na tom najít shodu,“ řekl LN britský velvyslanec v Česku Nick Archer. Podle něj záleží na tom, s čím v příštích dnech přijde britská vláda.
„Zavázali jsme se neusilovat o sjednocení předpisů a také o kompletní vystoupení z jurisdikce Evropského soudního dvora. V tomto směru je dobré pečlivě poslouchat premiéra Johnsona. Jasně říká, že netoužíme po intimním druhu závazku, ve kterém jste sice mimo EU, ale v rámci každodenní praxe vlastně zůstáváte,“ naznačil velvyslanec, že některým starším vazbám skutečně hrozí zpřetrhání.
Britský problém s Europolem
Zdroje LN z prostředí diplomacie naznačují, že pro Británii bude navazování partnerství v bezpečnostní oblasti vysoce delikátní proces, jelikož nevnímá Evropskou unii jako jednolitý útvar. „Britové třeba vyjadřují neochotu se ve stejné míře zapojit do informačních systémů Europolu (policejní organizace spadající pod EU – pozn. red.),“ řekl LN člen českého diplomatického sboru, jenž si nepřál být jmenován. Ne všem evropským zemím totiž Britové věří stejnou měrou; v diplomatickém prostředí se v této souvislosti nejčastěji hovoří o Rumunsku či Polsku.
Češi se kvůli brexitu nemají čeho bát. Není namířený proti cizincům, říká velvyslanec Archer |
„Oblast tajných služeb jde trochu mimo unijní mechanismy spolupráce. Musíme však vyřešit přístup Britů do některých systémů, v nichž se vyměňují informace o pohybu osob či informace o trestných činech,“ řekl Kulhánek.
Jenže právě s tím může být problém. Je to také důvod, proč není pro Londýn úzká spolupráce s Europolem ideální. Dle zdrojů LN se totiž Britové obávají úniků tajných informací, jež nepůjde vystopovat. Do databází Europolu totiž mají přístup všechny členské země EU a v případě úniku tedy nelze určit, odkud přišel. Proto by Londýnu daleko více vyhovovalo sdílet konkrétní data s jednotlivými státy – udržel by si přehled o tom, kdo co ví. „Britové mají pocit, že poskytnout data Europolu je jako vystavit své informace na nástěnku,“ řekl LN nejmenovaný diplomat.
Právě přílišné spoléhání se na Europol může být při vyjednáváních problém. Některé státy údajně řeší spolupráci řeší právě tím, že britské operativce jednoduše odkáží na Europol, odkud si už data dokáží obstarat. V tomto směru je však velvyslanec Archer zdrženlivý. „Nic takového se mi z naší strany nevybavuje a nemám ponětí, z čeho takový úsudek vychází,“ řekl minulé úterý LN.
