BASRA Před čtyřmi lety, osmi měsíci a jedenácti dny vítali Iráčané Brity jako osvoboditele. Nyní si ale pochvalují jejich odchod.
Včera udělali britští vojáci další krok směřující k úplnému stažení ze země - předali Iráčanům správu nad provincií Basra. Tato oblast byla poslední ze čtyř, o jejíž bezpečnost se starala britská armáda.
„Přišel jsem do Basry, abych ji zbavil nepřátel. Teď ji formálně předávám zpátky přátelům,“ řekl při slavnostní ceremonii na letišti generálmajor Graham Binns, který Brity do Basry v roce 2003 přivedl. Irácký bezpečnostní poradce Muvafák Rubájí pak včerejší den označil za „vítězství pro Iráčany“.
Z centra Basry, druhého největšího iráckého města, se Britové stáhli už v září. Nyní sídlí na letecké základně na jednom z předměstí. Po včerejším formálním předání provincie by se britští vojáci měli věnovat pouze výcviku iráckých bezpečnostních sil. Do přímých bojů se zapojí pouze v případě napadení nebo pokud je Iráčané požádají o pomoc. Ze současných 4500 mužů by navíc do poloviny příštího roku mělo zbýt pouhých 2500.
Britové odůvodnili předání moci „masivním“ poklesem útoků v posledních měsících. Premiér Gordon Brown také připomněl, že Iráčané už mají k dispozici 30 000 vlastních policistů a vojáků. Irák nyní podle Browna řídí demokratická vláda a násilí v zemi pokleslo o 90 procent.
Al Kajda se raduje Šéf britské diplomacie David Miliband, který se včerejšího ceremoniálu osobně zúčastnil, ale přiznal, že Irák stále zůstává nebezpečnou zemí a že jeho armáda „nepředává zemi plnou mléka a strdí“. I přes částečné zklidnění situace zůstává totiž Basra místem boje různých šíitských frakcí, kriminálních a pašeráckých gangů. Jen za poslední měsíc bylo podle odhadů zavražděno 42 žen kvůli tomu, že vyšly ven bez muslimského šátku. Šéf tamní policie Džalíl Chaláf už přežil sedm pokusů o atentát. Pochyby nad schopností iráckých sil postarat se o bezpečnost vyjadřují i někteří obyvatelé Basry: „Předání je dobrý krok, nemyslím si ale, že jsou na to irácké síly připraveny,“ myslí si 28letý obchodník Fajsal Šarhán.
Většina Iráčanů však britský odchod vítá: podle průzkumu televize BBC se celých 86 procent obyvatel Basry domnívá, že britská přítomnost měla negativní dopad na region. Více než polovina dotázaných si také myslí, že přítomnost Britů zvýšila počet násilných útoků a dvě třetiny lidí věří, že se po odchodu vojáků bezpečnostní situace zlepší.
Hned včera večer se ozvala i teroristická síť Al Kajda. Její předák Ajmán Zavahrí na videu zveřejněném na internetu mluvil o „prchajících Britech“.
V Iráku zahynulo za více než čtyři a půl roku 174 britských vojáků. Zatím poslední oběť ohlásil Londýn ve čtvrtek, kdy v Basře zemřel voják zraněný po autonehodě.
Rose Gentleová, jejíž syn padl v Iráku v roce 2004, vedla kampaň proti přítomnosti britských vojáků: „Neříkám, že jsme ničeho nedosáhli... Myslím ale, že měli být doma mnohem rychleji,“ citovala ji BBC. reuters, afp, rok
