Hobsbawm, který je synem Rakušanky a britského Žida, prožil dětství ve Vídni, mládí v Berlíně a většinu života pak v Británii. Je mezinárodně uznávaným historikem, který se specializoval především na 19. a 20. století. Proslul například analýzou 20. století jako „věku extrémů“.
Při rozhovorech, které poskytl při svém nynějším pobytu ve Vídni, trval mimo jiné na tom, že „Komunistický manifest (teoretiků beztřídní společnosti Karla Marxe a Bedřicha Engelse) je strhující předpověď dopadů globalizace na společnost na konci 20. století“ nebo že „žádný z velkých problémů, před nimiž lidstvo stojí na začátku 21. století, nemůže být vyřešen na základě neomezeného hospodářského růstu a technického pokroku, tedy principů, které jsou pro rozvinuté západní země stále určující“.
Z výročí, která se vážou k letošnímu roku, označil za nejvýznamnější rok 1918, který s koncem první světové války přinesl zásadní změny, jež dosud určují vývoj Evropy. Problém islámu je podle něj naopak do značné míry vymyšlen Američany, kteří potřebují obraz nepřítele.
